Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Ozvěny brněnských klubů 6 - Brooklyn

Ozvěny brněnských klubů 6 - Brooklyn

Sorgh26.2.2013
Sklepní katakomba nedaleko nádraží, vůně piva a rachot metalových chásek šířící se do utichajícího ruchu městské džungle. Tak nějak si představuji atmosféru při příchodu do brněnského Brooklynu.

Rockový klub Brooklyn patří k Brnu stejně jako jeho drak nebo loukoťové kolo na radnici. Spousta lidí na něj přísahá a patří mezi stálé štamgasty, jiní, jako třeba já, se tam objeví jen sporadicky a jsou věčnými lufťáky. Zajímavý je nesporně i fakt, že z Brooklynu se během jeho 18ti letého fungování odlouplo několik odnoží a stalo se samostatnými podniky. To ovšem nejsou vždy příjemné stránky historie a tak je zde nebudu propírat. S  jeho majitelem, Vilémem Majtnerem, jsem si o provozu této legendy vyměnil několik vět.


Čau Vildo, Brooklyn působí, jako kdyby tady byl odnepaměti. Kdy se skutečně začala jeho historie? A bylo tam nějaké doupě už před revolucí?

Brooklyn jako rockový klub existuje asi od roku 1995. Předtím tam byla diskotéka.

Máte strategickou polohu v centru města, ani ne dvě minuty na perón šaliny a pět minut k vlaku. To svádí k tomu, že si znalý člověk ke strávení volného času do odjezdu spoje zvolí váš klub a posedí u pivka. Nejste tedy takovou čekárnou DPMB a IDOSu?

Samozřejmě že občas zajde někdo komu ujel spoj. Klub má své dlouholeté zákazníky.

Brooklyn se nachází v suterénu starého domu, takový sklepní kasemat pod Petrovem. Ten sklep jste koupili nebo platíte činži? A vůbec celý dům, ten má soukromého majitele nebo je města?

Dům patří jedné pražské společnosti, sklep jako takový se koupit nedá, takže platím činži.

To asi nebude sranda, takový nájem. Nákladná musela být i rekonstrukce v roce 2004, o které se na vašich stránkách píše. Čeho se týkala?

Rekonstrukce se týkala odhlučnění, klimatizace a vybourání příčky mezi pódiem a sálem, interiér klubu je nově tématicky vymalovaný.

To bych měl zajít zkouknout. Já sám jsem Brooklyn poprvé navštívil někdy v roce 2003, ale pro mnoho rockových fanoušků je mekkou již od dávných počátků, o kterých nevím ani zbla. Přesto se stále drží poměrně v undergroundu a na veřejnosti se moc neprezentuje. V porovnání se známostí třeba Melodky nebo Flédy kulhá kdesi na chvostu. Je to záměr a zdánlivá kulhavost je jen úmyslně šouravým krokem? Možná se ani nemusíte nikde prezentovat a lidi si vás najdou…

Brooklyn je o něco menší než Melodka  nebo Fléda, přesto je vyhledávaným místem kvůli domácí atmosféře.

Přes svůj postoj ve stínu a možná právě proto, je  Brooklyn kultovní prostor, kde se setkává mnoho aktivních muzikantů. Proč si myslíte, že zrovna u vás jsou všichni jako doma? Je to tím, že když vy jste již existovali, tak v Brně skoro žádné jiné kluby tohoto typu nebyly?

Je pravda že Brooklyn se stále dobře drží, přestože kromě webových stránek nemá žádnou reklamu. U nás funguje lety vybudovaný kontingent lidí, kteří se většinou navzájem znají, například muzikanti. Je to také tím, že majitel je také muzikant, který funguje ve čtyřech kapelách. Také zde pořádáme Jam sessiony.

Na kolika lidech klub stojí?

Klub stojí hlavně na mě jako majiteli, v podstatě si vše zařizuji sám.

Jaké zázemí můžete nabídnout někomu, kdo u vás zahraje? Co tak vím, tak žádné „hvězdy“ u vás nevystupují. Spíš se jedná o lokální smečky, je to tak?

Je pravda že „hvězdy“ typu Kryštof u nás nevystupují, to bychom ani nechtěli, ale hrají zde kapely z celého světa, většinou jde o výměnné akce s moravskými kapelami.

Co se koncertů týče, nepořádáte jich příliš. Jak plánujete harmonogram? Máte nějakou představu dopředu nebo vždycky někoho domluvíte za pochodu?

Ne nikoho nedomlouváme, kapely se ozývají samy a také si koncerty samy pořádají. Koncertů máme asi pět měsíčně.

Kolik lidí se k vám vejde, když pořádáte živou show?

Nejvíc lidí bylo 180 najednou, ale to byla hlava na hlavě.

Brooklyn je domovem pravidelné koncertní výstavy Night Of Demons, kterou pořádá Larva z Amon. Došlo ale i ke stěhování festivalu na Melodku. Proč to, právě kvůli nějakým opravám?

Larva chtěl vyzkoušet jiný prostor, ale jelikož podmínky v Brooklynu jsou opravdu nejoptimálnější – pronájem zdarma a profesionální ozvučení do 1500,- ,vrací se 16. března zpět.

Co je mi sympatické, tak že jako jedni z mála máte slušný výběr piv a osobně bych u vás byl schopen nechat pěknou útratu. Tohle ale nesouvisí s otázkou, jen konstatuji. Zeptal bych se na něco jiného. Jakou funkci si myslíte, že plníte lépe, spíš hudební hospoda nebo koncertní klub? Nebo jinak - jací lidé k vám víc chodí, jestli ti, co se jdou napít a u toho si něco poslechnout, nebo ti, kteří jdou v prvé řadě za muzikou?

Nejsme klasická hospoda, takže lidé k nám chodí hlavně za muzikou, nikde jinde vám nezahrají zdarma a bez vstupného na přání. Pokud je nějaký koncert, jdou samozřejmě kvůli kapele nebo stylu který hrají, např. grindcore nebo hardcore, ale také hardrock nebo blues. Vstupné na koncerty v Brooklynu nebývá tak vysoké jako jinde.

To jsou jasné plusy a důvody, proč zajít na návštěvu. Díky a hodně zdaru!

Není zač. S pozdravem Vilém Majtner



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky