Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka D.

Pearl Jam - Lightning bolt (2013)  ochutnávka  

Jednoznačně deska měsíce. S touhle kapelou člověk mládne, vzpomíná na to, co bylo, vrací se do míst, která už dávno neviděl, a k lidem, se kterými se dlouho nesetkal. A je mu dobře.

Touché Amoré - Is survived by (2013)  ochutnávka  

Třetí deska Touché Amoré je venku, melodický hardcore vysoké jakosti, bohužel zvukově nepříjemný a deska nejspíš zůstane ležet v krámě.  Je to škoda, utrácel bych, ale přes ten zvuk vlak nejede. A já taky ne.

Red Fang - Whales and leeches (2013)  ochutnávka  

Mám takový dojem, že přiblížení zvuku Kylesa nebo Mastodon je stále zjevnější a je to trochu škoda. Každopádně se Red Fang posunují a přiznávám, že aktuální deska bude chtít víc času než ta předchozí.

Steve Hacket - Genesis revisited II - selection (2013)  ochutnávka  

Návrat k Genesis, pro něž bych prodal Anglii za penci, ani bych nemrkl. Úklid Steva Hacketa ve vlastní historii, poslouchá se dobře, výhrady by byly, ale o ně tu dneska nejde.

Sasquatch - IV (2013)   ochutnávka  naše recenze

Už jsem psal stručnou poznámku pod kolegovou recenzí, ale klidně se opakujme, Sasquatch totiž stojí za naši pozornost. Pokud máte rádi stoner rock a chtěli byste vyzkoušet nějaký dobrý a aktuální zároveň, tahle kapela vám pomůže vaše trable vyřešit.

// Victimer

Maybeshewill - I Was Here For a Moment, Then I Was Gone (2011)  ochutnávka  

Před jejich ostravskou návštěvou si bylo třeba připomenout zatím poslední nahrávku. Ta sice ztratila na dřívější intenzitě, ale vše si vynahrazuje skvělými melodiemi a melancholií. Jednoznačně velký posun vpřed. Jedna z desek, od kterých se nelze jen tak odvrátit. A taky jedna z desek, které mi v žánru zvaném post-rock mávají z předních pozic.

Germ - Grief (2013)  ochutnávka  

Jsem fascinován, proč si to neříct. Germ mám rád už na Wish, ale tohle je vážně dokonalost. Nečekají nás další a hlubší experimenty s elektronikou, ale naopak přitvrdíme, proženeme dávkou depresí a kulantně zaoblíme elektro prvky. Na poli atmosférického (post) black metalu prakticky víc nečekám. Jsou tu otisky Austere, je tu rocková odvázanost, je tady hysterie i podmanivost. Když už někomu dát plný talíř, tak právě Germ a jejich Grief. Ať jim chutná.

65daysofstatic - Wild Light (2013)  ochutnávka  

Tuhle partičku mám už taky pár let zanesenou v notýsku. Přesněji od roku 2007, kdy vydali The Destruction Of Small Ideas. Trávil jsem tehdy dovolenou na Vysočině, kde byl penzion plný ječících děcek a starostlivých maminek,  a tak bylo dobrým řešením popojít kus dál do přírody, se sluchátky na uších. Mimořádně chytlavá a hravá nahrávka, která mě bavila mnoho týdnů. Je fakt, že novinka je oproti ní úplně jinde. Čas pokročil, kurz kapely se někam posunul a já už si tolik nebroukám pod vousy. Ale snažím se a třeba se dočkám podobně milých pocitů.

Skagos - Anarchic (2013)  ochutnávka  

Tady jde vyloženě o seznamovací večírek. Dřívější nahrávky mě míjely, ale nové setkání se vyvíjí víc než dobře. Meditativní black metal? Post metalová mystika pro opuštěné duše? Jak je libo, každopádně tahle přírodně laděná placka má co říct a rád bych se časem o své dojmy podělil formou recenze.

The Gathering - How To Measure a Planet? (1998)  ochutnávka  

Nedávno jsem se dostal k novince The Gathering, a tak si sem tam projedu i starší alba. How To Measure a Planet? jsem neslyšel strašnou dobu a nestačím se divit. Album je bráno jako první ryze experimentální v kariéře Holanďanů, ale dnes mi zní hlavně jako přirozená a silná rocková deska s množstvím elektro vsuvek a psychedelickým oparem, ke které prostě muselo dojít. Měl jsem ji rád už tehdy, mám ji rád i dnes. Jen to ve srovnání s dnešní produkcí a schopnostmi se měnit (míněno celkově, ne ve smyslu kapely) vidím trošku odlišným dalekohledem. A novinka? Z té jsem zatím vážně rozpačitý...

// Sarapis:

Metal Church - Metal Church (1984)  ochutnávka  

Metalový chrám po krátké pauze znovu otevřel svou bránu, výsledkem čehož je nové album “Generation Nothing”. Moderní historii této kapely nemám v malíku, popravdě se po ní ani nepídím. Trailer k novému albu mě ale navnadil k pootevření starých chrámových vrat, které přitahovaly tisíce poutníků v dávných letech osmdesátých. Bezejmenný debut výrazně nakopává razantní hra bubeníka Kirka Arringtona a živočišný projev dnes již nebožtíka Davida Wayna. První polovina alba je špičková, největší pecka asi polobalada “Gods of Wrath”. Pak to trochu upadá, ale pořád je laťka hodně vysoko. Divoké, neučesané, upřímné. Tohle je metal!

Dream Theater - Dream Theater (2013)  ochutnávka  

Nehodlám zde v tuto chvíli vynášet konečný ortel nad tímto albem. Už jen proto, že jsem jej ještě nedokázal poslechnout na jeden zátah. Nenapadá mě jediná věta, kterou bych mohl nahrávku alespoň nahrubo charakterizovat. Možná jsem jen nepozorný, nebo netrpělivý. A taky se nechci zapojit do světových diskuzí o Mikeovi a Mikeovi, kdo že je lepší. Ale jedna věc mi vrtá hlavou - Mangini, co ten tvůj šroťák?? Zvuk bicích celkově vzato dost průser. Na takovou elitu.

Madder Mortem - Desiderata (2006)  ochutnávka  

Sympatická kapela kolem divoženky Agnete Kirkevaag a její čtvrté album. Osobně řadím toto seskupení do druhé až třetí linie svého zájmu, ale pokaždé když se ponořím do některého z jeho děl, mám se dobře. “Desiderata” v tomto není výjimkou, silné chvíle převládají a učebnicová rytmika mě drží na židličce s rukama za zády. Nevnímám žádný výrazný pokles kvality od přelomového “All Grass is Flesh”, kapela se vyvíjí malými krůčky dál a dál a zdokonaluje se převážně v instrumentálním a vokálním přednesu. Každý poslech je zážitek, přičemž doporučuji raději se plně soustředit.

Robert Merle - Malevil (1972, vyd. 2013, Argo)

Jsem teprve v polovině, ale to nevadí. U Merleho nikdy nebyl příběh nejdůležitější. Hltám stránky u mě nevídanou rychlostí. Autor stoupá v mém osobním žebříčku spisovatelů každou knihou vzhůru. A Malevil není výjimkou, ačkoli opravdu ještě nemám dočteno. Nevěřím v přechod v paskvil!

// MistyMan

The Black Angels – Passover (2006)  ochutnávka  

Prvotina, kterou dle mého názoru The Black Angels už nikdy nepřekonali, přestože jejich následující počiny nesporně disponují citelnými kvalitami, hovořím zde především o Phosphene Dream a rozverné Indigo Meadow, žádný z nich nedýchá tak kompaktní, neprostupnou a přitom nakažlivě povznášející atmosférou.

Gang Of Four – Content (2011)  ochutnávka  

Comebacková deska legendárních post-punkerů, o jejíž existenci jsem až donedávna neměl sebemenší tušení. Třicet let po Entertainment! a Solid Gold se pánové vytasili s albem našlapaným až po okraj vynikajícími nápady hnanými kupředu tepající energií deseti jaderných reaktorů. Na nostalgické povzdechy není kdy. Tohle album mě naprosto smetlo.

HBS – In Deep Owl (2013)  ochutnávka  

Hunter Benedict Shepherd a jeho sólovka. Pro mě, jako oddaného fanouška Soundgarden, povinná látka. Nicméně žádné velké přemáhání to rozhodně není. Ben stvořil desku uvolněnou, vyklidněnou, chvílemi připomínající spíše Laneganovo rozvážné hloubání, jeho rukopis je však stále jasně rozpoznatelný. Příjemná záležitost, jednoznačně palec nahoru.

Spacemen 3 – The Perfect Prescription (1987)  ochutnávka  

Spacemen se nikdy nebáli experimentovat. Po geniální zhulené, nabroušené, psychedelické jízdě Sound Of Confusion odhodili veškerá přebytečná závaží a vydali se za doprovodu smířlivých tónů vstříc osvobozujícímu světlu na konci nekonečna. Tady se psaly dějiny.

The Sound – Jeopardy (1980)  ochutnávka  

The Sound se nikdy nepodařilo zcela vymanit ze stínu slavnějších post-punkových ikon, především Joy Division. Co se hudebního projevu týče, jejich srovnání je celkem na místě, ovšem The Sound nijak neztrácejí, tahle deska má i po tolika letech stále neskutečnou sílu. Proč tedy nejsou zbožňováni jako nedotknutelné legendy? Odpověď je jednoduchá, i když možná lehce cynická. Ian Curtis zemřel na rozdíl od Adriana Borlanda v příhodnější okamžik.

// Bodin

Inferno - Omniabsence Filled by His Greatness  (2013)  ochutnávka  

CD se mi doma přehrává docela často. Inferno přišli s nahrávkou, která je naplněná magií, zlem a tajemnou atmosférou. Dokonalý přednes nejčernějších emocí.

Twilight of the Gods - Fire on the Mountain  (2013)  ochutnávka  

Hvězdný projekt startoval jako tributní band švédských Bathory. Jejich prvotina je ale jinou kapitolou. Vlastní skladby se nesou v heavy metalovém duchu ne nepodobném kapele Manowar. Není to ovšem žádná levná kopírka. TOTG nahráli výbornou desku nesoucí se ve středním tempu a jejich Heavy Metal nadšeně hltám.

Oranssi Pazuzu - Valonielu  (2013)  ochutnávka  

Finští kosmonauti na novém albu pokračují ve vytyčeném směru. Jejich psychedelií načihlý Black Metal mě nenechává na pokoji a nutí tohle dílo poslouchat dokola.

Antigod - The Masquerade  (2013)  ochutnávka  

Debutové album severomoravských Antigod je plné nabitou energií. Kvalitní Thrash/Death metalová jízda, která mě nenechává chladným i když podobný styl poslouchám málo.

Jesu - Everyday I Get Closer To The Light From Which I Came  (2013)  ochutnávka  

Justin K. Broadrick a jeho novinka. Deska, na které se celkem nic nového neděje. Jesu si prostě jedou ve svých kolejích a dělají to na výbornou.

// Bhut

Red Fang - Whales And Leeches (2013)  ochutnávka  

Flanelku sice nenosím, plnovous u mě taktéž nehrozí, ale v podobně laděném prostředí mi nevadí se pohybovat. Kéž bych měl doma pořádně odřenou ameriku, abych jí pak mohl prohánět po našich nádherných silnicích za doprovodu této nabíjející hudby. Jenže nemám ropný vrt...

Oranssi Pazuzu - Valonielu (2013)  ochutnávka  

Kosmický oblek sice nenosím, do psychedelických dálav taktéž neodlétám, ale občasné libování ve světě fantazie mi nevadí. S obrovským nadšením se nořím do vln souznění zdánlivě vzájemně odpudivých tónů. Balzám dnešních dní a nečekaně prostorná nahrávka s detaily v těch nejneřestnějších zákoutích.

Vulture Industries - The Tower (2013)  ochutnávka  naše recenze

Košile sice zas tak často nenosím, bosé nohy taktéž ne, ale unášet se hudbou, kterou pánové podobné vizáže vytvářejí mi nevadí. Jsem připraven dobývat věž patro po patře. Má mnoho pokojů a zákoutí, které stojí za objevování a drobnou zastávku. Přehršel melodií a zvratů. Okouzlení, uhranutí, závislost.

Melvins - Tres Cabrones (2013)  ochutnávka  

Obrovský drn vlasů sice nenosím, bahno po těle taktéž často netřu, ale muzika vycházející z bahnitého prostředí (zejména co se týče zvuku) mi nevadí. Dáme-li do výtvoru kapku teatrálnosti, vyšinutosti a vrozené geniality - dostaneme výsledek hřejivý, povzbudivý a nepřejídavý. Workoholismus, který přináší ovoce. Slast pro zbídačené uši.

Shining - 8 ½ - Feberdrömmar I Vaket Tillstånd (2013)  ochutnávka  

Pořezané ruce sice nenosím, pláč v depresích taktéž nemusím, ale tu a tam hloubat a pitvat vlastní úzkost mi nevadí. Vejít do šedo-černého světa s provazem v ruce sice vyžaduje jistá charakterní opatření. Ne každý pak odejde s klidným pocitem a dokáže ze sebe sejmout roušku beznaděje. Citelné momenty, které hýbají z myslí i vnitřním rozpoložením. Práce, která má vliv a její výsledek je vlastně nakažlivý. Hroužit se do klubíčka a trestat tělo jedy, či nástroji sice nehodlám, ale slzu mačkám s těží. Ale kde že...zas tak marnotratné to není, ovšem má to sílu...

// Garmfrost

The Mission -  The Brightest light (2013)  ochutnávka  

Lahodné melodie z nového díla legendárních “gotiků” The Mission mi nějak nechtějí odejít z hlavy a tam si žijí vlastním životem. Už dlouho se mi nic z jejich dílny tak nelíbilo, jako letošní nadílka.

Inferno - Omniabsence Filled by His Greatness (2013)

Je to zlo a magie. Prvotřídní vývozní artikl. Jsem nadšený z propracovaných skladeb, které nezapomínají ani na vynikající ohavné melodie.

Setherial - Endtime Divine (2003)  ochutnávka  

Do nedávna mně tato parádní smečka míjela, ale poslední měsíce se nemůžu nabažit poslechů v podstatě celé diskografie. Endtime Divine mi tak nějak v současnosti voní nejvíc.

Nocte Obducta - Umbriel (Das Schweigen zwischen den Sternen) (2013)  ochutnávka  

Na to nestačí žádná slova. To se musí slyšet a prožít. Stylově nezařaditelné, ale nijak nekrkolomné album pro fanoušky neotřelostí a vesmírného toulání.

Ulcerate - Vermis (2013)  ochutnávka  

Není to sice Everything Is Fire, ale i tak je Ulcerate geniální. Technické kejkle a temná atmosféra made in Ulcerate může způsobit labilnějšímu posluchači škaredou noční můru.  

// Ruadek

Kronos Quartet, Kimmo Pohjonen & Samuli Kosminen – Uniko (2011)  ochutnávka  

Severská symfonie od kultovního kvartetu, který dostal v roce 2011 Polar Music Prize za celoživotní snahu posunout hranice smyčcového kvartetu, což se jim za neuvěřitelných 40 let působení povedlo hned několikrát. A to do výšin, kde touží být většina umělců. Jejich absolutní svoboda je znát především v kolaboracích s umělci světového věhlasu. Jedna z posledních je s geniálním akordeonistou Pohjonenem a samply prostoupeným Kosminenem. Uniko je symfonie severu, plná sněhových bouří i tichého praskání ledu. Jedno z nejlepších děl, jaké jsem měl tu čest vidět i naživo. A tento měsíc si ho stále připomínám.

Russian Circles - Memorial (2013)  ochutnávka  

A ze severu a bouří se nehneme ani nadále. Russian Circles jsou nejsyrovější odnoží post-rocku, která opět překvapuje tím, jak neskutečným způsobem drtí. Další příklad zcela čiré esence hudební síly a potenciálu, který si vystačí opět pouze s nástroji. Russian Circles jsou opačným protikladem současného post-trendu kapel, znít co nejambientněji a ruchově zasahovat pouze za pomoci samplů. I aktuální Sigur Rós jsou proti této desce poměrně decentní (ale jen místy). Kapela se od první desky vyvíjí do stále intenzivnějších prožitků.

VNV Nation - Transnational (2013)  ochutnávka  

Trochu jinam se pohneme až teď, a to do mých oblíbených vod EBM. VNV Nation jsou bezesporu kult, který zná každý, kdo poslouchá tento styl alespoň pár let. Parta je tu s novou deskou, která má zejména v počátku velkou sílu a která je příjemnou kulisou mezi betonovými zdmi. Aby také ne, EBM a industrial nezapře svůj původ vzniku a své často politicky nekorektní vize, extrémní názory a apokalyptické předpovědi nechává odehrávat mezi betonem a dráty. Transnational je vzorovým zástupcem první ligy EBM a nenechává nikoho na pochybách, že kapela ví co dělá.

Hidden Orchestra - Archipelago (2012)  ochutnávka  

Hidden Orchestra jsou ze Skotska, používají dvoje bicí a mají silně jazzové vlivy. To vše je zahaleno velmi působivou atmosférou elektroniky, která se tu nestaví do opozice ale konkuruje všem nástrojům a je natolik rafinovaná, že si ji brzy přestanete uvědomovat. Vesmír těchto nu-jazzových vesmířanů je barvitý, hodně rádi gradují skladby do neúnosných mezí a rádi se nechávají remixovat od známých jmen. Tady se to ale skutečně umí, Archipelago není trendovým produktem, který by se nechával zbytečně ovlivňovat tím, co právě letí. Hodně svá hudba, která naopak ovlivňuje ostatní.

Floex - Zorya (2011)  ochutnávka 

Pro mě ještě stále nejlepší Česká deska roku 2011, která dokazuje, že tady se chill out dělat umí na světové úrovni. Tomáš Dvořák je talent, jaký se tu dlouho hledal a jeho kooperace s velkými jmény ze světové hudební scény už nejsou překvapením. Zorya mě dostává ještě více než Pocustone, dunivý a hravý základ desky je excelentní. Dlouho tady byl jen Muchow, který platil za krále složitějších rytmů (Ectasy of St. Theresa), sahajících i do chill outu. Ohm Square též porodili talentovaná jména, která dospěla do fází úspěšných producentů. Floexovi fandím - protože v něm vidím velkou budoucnost hodně promyšlené elektroniky. Těším se na další počin.