Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Premiéra Filmmusik

Premiéra Filmmusik

Jirka D.9.5.2017
V rámci příchodu na svět prvního sólového alba Emila Amose, což se stane 2. června na Pelagic Records, je třeba poodhalovat a ochutnávat se zvýšenou pozorností. Protože první album pod vlastním jménem po více jak padesátce alb jemu předcházejících, to si pozornost zaslouží.

Má smysl představovat osobu Emila Amose? Snad jen krátce - v prvé řadě OM, protože OM my rádi. V druhé řadě Holy Sons, Grails, Lilacs & Champagne. Desky na Thrill Jockey, Drag City, Neurot Recordings, Temporary Resistence, Robotic Empire... Bylo by to na dlouho, ostatně jak píšeme v úvodu, těch desek, na kterých se objevilo jméno Emila Amose, je víc jak padesátka a to jsme na další z nich možná i zapomněli.

 

Emil Amos

 

S trochou nadsázky by šlo napsat, že první Amosova sólová deska představuje sbírku toho, co se jinde nevešlo, nepoužilo, zbylo. Ostatně i autor mluví o kaleidoskopu, který spojuje rozdílné přístupy všech čtyř jeho kapel a zní jako soundtrack k napínavému evropskému filmu ze 70. let. Proto ten název - Filmmusik. A představit si pod tím můžete každý, co kdo chcete.

 

Album, jak jsme psali v úvodu, vyjde 2. června na berlínském labelu Pelagic Records, a to jako klasický ediční trojlístek CD / LP / digital. Příznivci kompaktu se můžou těšit na digipakové vydání, milovníci vinylů zase na možnost volby mezi černou a nachovou deskou.

 

Ale abychom to nezakecali, dáme slíbenou ukázku. A to ukázku ne ledajakou, protože song Elements Cycling má dnes světovou premiéru.

 

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 27.2.20 13:51

Vezmu to velice zkratkovitě přes hodnoty DR z MP3 / 320kbps. Vím, není to úplně směrodatný, ale i tak dostatečně vypovídající. Zde se kapela posunula na průměr šest. Na Budhovi jsou dvě skladby, který jsou na hodnotě pět a jde to slyšet, že tam něco hraje ještě míň, respektive víc. To, že kapela přešla z totálně přebuzený produkce (DR 3 a 4) trpící naprosto všemi nešvary proti kterým loudness war jde, na něco relativně poslouchatelnýho bych asi neprezentoval jako nějaký prozření v rámci loudness war nebo obecně v rámci jakékoliv „dynamiky“ zvuku v rámci metalu, protože ta nahrávka stále stojí na opačný straně spektra. Momentálně je trend takovej, že dost nahrávek je na DR 7 (už i Rutan si dal, zdá se, říct). Takže v rámci atmosferickýho metalu je DR 6 stále „krásně“ ořízlá nahrávka, která není přebuzená za hranici poslouchatelnosti. Mně osobně by třeba zajímalo, jak se kapela poučila směrem k vinylovému vydání. Spousta lidí to nepozná, nedocení, ale to si myslím, že je druhořadá věc a na jinou diskuzi. Ohledně dynamiky. Nový Ad Nauseam bude nahrávka, kde se o nějaké dynamice a přirozeném zvuku půjde bavit. Ale třeba i "raw master by Trey" posledních Morbid Angel je vlastně velice povedená věc.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky