Článek: Premiéra LLNN / Wovoka

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Premiéra LLNN / Wovoka

Jirka D.12.6.2017

Jsou split alba, které se vyplatí sledovat bedlivě a které možná i proti názvu samotnému spíše spojují, než rozdělují. Jedno takové se právě chystá.

Dánská formace LLNN by neměla být čtenářům Echoes neznámá, protože jejich rok nové debutní album Loss jsme tu propírali hned po jeho vydání (ZDE). Pravdou sice je, že celá ta kampaň kolem jeho příchodu na svět nám přišla přeci jen silnější než vlastní materiál, jenomže kdo dneska v rámci žánru nevychází z Cult of Luna?! Na LLNN bylo hodně slyšet, že i oni sami toho slyšeli dost, ale ještě se úplně nerozhodli, jak s tím vším naloží. Od zjevných inspirací k vlastním pohledům? Dost možná ano, každý přece jednou začínal a svůj výraz hledal postupně.

Vedle toho Wovoka z Los Angeles jsme na Echoes ještě neměli, jakkoliv by nás snad mohlo omluvit, že i tohle post-metalové kombo patří k služebně mladším (fungují od roku 2013) a zatím toho mnoho nevydali. Kromě demáče debutovali v roce 2015 deskou Saros, která byla podle všeho přijata velmi kladně - ostatně na Bandcamp se můžete mrknout taky.

Dnes tedy obě kapely pohromadě, na desce o sedmi skladbách, z nichž šest si na vrub připisují dánští LLNN a jednu, osmnáctiminutovou Traces mají na svědomí jejich kolegové z Kalifornie. Vše v konturách post-metalu a chcete-li i sludge, máte ho mít.

Sluší se připomenout, že na Pelagic Records si kromě digipak CD edice připravili i dvě vinylová vydání, první s klasicky černou deskou, druhé s deskou v černo-mosazné splatter divočině. Autorem artworku je pak belgický umělec Ammo.

A proč to všechno? Právě dnes má album světovou premiéru, a to i u nás na Echoes. Takže fajn poslech!

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 15:03

Vinylový mastering se dělal jinak, než dříve, na starosti to měl Ondřej Slezák z Rudolfina (na doporučení Kovandy z Propasti). Já si ty všechny technické atributy nepamatuji, jen si například vybavím, že basy do 150Hz se dávaly do mona a několik dalších věcí, které jsme dřívě neznali. Jo, TT z Abigor taky šířil zvěsti, že nám texty na obal překládal google translator, přestože i zmíněný google najde, že je to práce Ankita Sinhy a několik dalších lží. Já TT nedokážu brát vážně, směšnějšího edgelorda, který vždy a všude ví, co by udělal Dead s Euronymousem aby pohledal :D. Ale moje polemika s ním nebyla o tom, jestli je u starších desek mastering dobrý nebo špatný, odborný či amatérský. Řeč byla o tom, jestli ho při dolisech budeme měnit a nebo ne. My považujeme každou nahrávku za dokument doby, ve které vznikla. Ano, dnes bychom mohli udělat jinak mastering. Pak bychom to mohli i lépe smíchat. A možná bychom to mohli znovu a lépe nahrát. My si ale stojíme za tím, že tenkrát jsme to nejlépe uměli takhle a tak to chceme i nechat. Nevylučuji, že na tohle téma někdy názor změníme, ale zatím o tom opravdu neuvažujeme.