Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Premiéra LLNN / Wovoka

Premiéra LLNN / Wovoka

Jirka D.12.6.2017
Jsou split alba, které se vyplatí sledovat bedlivě a které možná i proti názvu samotnému spíše spojují, než rozdělují. Jedno takové se právě chystá.

Dánská formace LLNN by neměla být čtenářům Echoes neznámá, protože jejich rok nové debutní album Loss jsme tu propírali hned po jeho vydání (ZDE). Pravdou sice je, že celá ta kampaň kolem jeho příchodu na svět nám přišla přeci jen silnější než vlastní materiál, jenomže kdo dneska v rámci žánru nevychází z Cult of Luna?! Na LLNN bylo hodně slyšet, že i oni sami toho slyšeli dost, ale ještě se úplně nerozhodli, jak s tím vším naloží. Od zjevných inspirací k vlastním pohledům? Dost možná ano, každý přece jednou začínal a svůj výraz hledal postupně.

 

Vedle toho Wovoka z Los Angeles jsme na Echoes ještě neměli, jakkoliv by nás snad mohlo omluvit, že i tohle post-metalové kombo patří k služebně mladším (fungují od roku 2013) a zatím toho mnoho nevydali. Kromě demáče debutovali v roce 2015 deskou Saros, která byla podle všeho přijata velmi kladně - ostatně na Bandcamp se můžete mrknout taky.

 

Dnes tedy obě kapely pohromadě, na desce o sedmi skladbách, z nichž šest si na vrub připisují dánští LLNN a jednu, osmnáctiminutovou Traces mají na svědomí jejich kolegové z Kalifornie. Vše v konturách post-metalu a chcete-li i sludge, máte ho mít.

 

Sluší se připomenout, že na Pelagic Records si kromě digipak CD edice připravili i dvě vinylová vydání, první s klasicky černou deskou, druhé s deskou v černo-mosazné splatter divočině. Autorem artworku je pak belgický umělec Ammo.

 

A proč to všechno? Právě dnes má album světovou premiéru, a to i u nás na Echoes. Takže fajn poslech!

 

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Wurdulak / 1.4.21 14:57

Z vlastní zkušenosti bych ten znovuobjevený zájem zařadil o pár let dříve než do roku 2006, možná někdy kolem roku 2002, už si to ale vůbec nepamatuju přesně. Někdy v té době jsem byl na soustředení s basketbalovým týmem, se spoluhráči jsme úplnou náhodou narazili na píseň Fajn fajnový v rádiovém vysílání, už nevím v jakém. Vyjeveně jsme na sebe koukali, co to v rádiu hrají, a podařilo se nám druhou polovinu songu nahrát na kazetu, a to jsme si pouštěli stále dokola, totálně nás to uzemnilo. Trvalo několik dlouhých měsíců, než jsme zjistili, že je to píseň z filmu a že se ten film jmenuje Kouř. A trvalo dalších x měsíců, než jsme se k tomu filmu dostali. Možnosti byly tenkrát krásně omezené :-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky