Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Redaktorské ozvěny - únor 2024

Redaktorské ozvěny - únor 2024

Sarapis3.3.2024
Únorové ozvěny máme už pěkně zalesněné letošními nahrávkami. Starší kusy to pořád drží svými kořeny hluboko do minulosti, ale než dojde na nezbytné prořezávky, necháme tady pučet a žít vlastním životem celou škálu náletů i ušlechtilých dřevin. Co neuzraje, to uhnije nebo uschne ... abychom to třeba za pár let na stejném místě s pompou vytáhli zase na vzduch.

// Jirka D.

 

Ty Segall - Three Bells (2024)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

V nových deskách nejrůznějších délek a rozsahů Ty Segalla se upřímně ztrácím a rozhodně nezachytím všechno, snad kromě klasických řadovek, které jsem slyšel myslím všechny. Ta nejnovější Three Bells mi pod fousy zatím moc nejde a dokonce bych řekl, že je místy vyloženě otravná. Doposud asi nejlepší album Freedom’s Goblin letos v lednu oslavilo šest let a od té doby Ty Segall nejen že nenabíjí tak ostrými náboji, ale čím dál víc střílí slepými. 

 

Refore - Illusion of Existence (2024)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Refore je mladá krev na domácí thrashmetalové scéně, která po debutní desce Built to Nothing (recenze) přichází s následovníkem, a to ve stejném čase a na stejném labelu jako veteráni Shaark - viz níže. Srovnání se neubráním a obě desky půjdou pod nůž v nejbližších týdnech, takže tam se dozvíte víc. Dopředu prozradím snad jen tolik, že kromě mladické energie a nadšení pro věc mnoho dalšího nečekejte. 

 

Shaark - Hybrid War (2024)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Shaark jsou veteráni a stejně takový je jejich thrash, který v první půlce alba drží krok a řadu, aby v té druhé připomínal ty nejhorší post-sepulturovské časy Maxe Cavalery. I tuhle desku si přiblížíme v recenzi, která bude mít víc záchytných pozitivních bodů než ta od Refore, ale zase o tolik víc to nebude. 

 

Goat Major - Ritual (2024)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: PCM

Debutní desku Goat Major jsme před vydáním ozvěn stihli dotáhnout do recenze, takže detailněji čtěte tam. Na své si přijdou všichni fanoušci stoner / doomu, těžkých riffů, zemitého bigbítu a takové jednoduše poslouchatelné klasiky. Jako hudba k posezení u piva naprosto ideál.

 

Rush - Working Man (singl, 1974)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Rush jsem nikdy moc nemusel, ale tahle závěrečná skladba z jejich debutní desky je hymna, byť za mě hodně inspirovaná těžkými riffy Black Sabbath. Deska i skladba se letos dožívají krásných 50 let, takže sfoukněte symbolicky svíčku a dejte si poslech. Na závěr to nejlepší!

 


 

// Victimer

 

Chelsea Wolfe - She Reaches Out To She Reaches Out To She (2024)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Novinka Chelsea Wolfe je spojením elektroniky, rocku, trip-hopu a éterických chvilek. Na první dobrou kolekce poměrně semknutá s vyčuhujícími skladbami jako potencionálními hity. Některé kousky se rychle dostanou pod kůži. A vlastně i celá deska, ze které ale na další dobré vyprchá jedinečnost a vyraší jistá unylost. Celkově ale nejde o marnou záležitost, to zas ne.

 

Darkspace - Dark Space -II (2024)  ochutnávka

zdroj: flac 

Návrat kosmických cestovatelů se odehrává ve volnějším režimu. Téměř bez ostrých riffů, v klimbu časoprostoru a s opakující se smyčkou motivů. Hypnoticky výživné, ale celou hrací dobu jen sotva. Takže už v průběhu se dostaví rozčarování a nuda. Magie nevyprchala, ale je to hologram.

 

Farsot - Life Promised Death (2024)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Farsot se zdatně proplétají mezi melancholií, black metalem a pochmurným bigbítem, což v jejich podání působí svěže. Žádná tuctová gothic renesance viz poslední Autumnblaze (brrr…), ale pěkně vystínovaná inteligentní hudba. V čistých vokálech hodně připomínající Agalloch.

 

Saevus Finis - Facilis Descensus Averno (2024)  ochutnávka

zdroj: flac 

Saevus Finis jsou debutující portugalská mlátička ukotvená u Transcending Obscurity Records. Nahuštěná, zle riffující, ale také atmosférická a dusivě objímající. Tohle mi sedlo okamžitě, protože Saevus Finis strhnou a nenechají být. Moderní temnota, disonance a hustě poskládaná smrt na cestě od kořenů přes všechny výmoly až ke spirále nekonečna. Hudebně vlastně vůbec nic nového, ale způsob provedení mě ohromil. 

 

Trollslottet - Sorgeberget (2024)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: youtube, flac

Nově spuštěný podlabel Cryo Chamber nazvaný Cryo Crypt bedlivě sleduji. Dark ambient zde pořízený holduje dungeon synth music a podílí se na něm zajímavé persony. Naposledy Pär Boström, kterého mám nejradši nad knihou a klávesami ve spojení s Hypnagoga Press. K epickému ambientu Trollslottet přistupuje se svým vrozeným dreamy šarmem. Dobrá relaxační procedura na konci dne.

 

Borknagar - Fall (2024)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

S Borknagar si už posledních pár alb příliš netykám. Rád si je poslechnu, rád to udělám pořádně, a pak zjistím, že už nejsme na stejné vlně. Pár slušných momentů, několik nadějně rozjetých vokálů a pak severská vatička, která se jen tak líně převaluje v údolí pod horskými masivy a vodopády. 

 

Venomous Echoes - Writhing Tomb Amongst the Stars (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Avantgardní black-deathové komplikace, které mi přirostly k srdci. Sotva v létě vydali Venomous Echoes debut, už je za dveřmi vydání druhé desky. K jedničce jsem přišel až teď a jsem v ní až po uši (zatím to působí) a dvojku si rozhodně nenechám ujít. Jinak cover k debutu posílám záměrně ven od I, Voidhanger Records, kteří ho digitálně oživili a druhé album bude také pod jejich záštitou.

 


 

// Garmfrost

 

Ihsahn - Ihsahn (2024)  ochutnávka

zdroj: flac

Ihsahn nepřekvapil, ale potěšil. Tato dávka lahodí…

 

Imperial Triumphant - Covers Collections EP (2023)  ochutnávka

zdroj: flac

Imperial Triumphant loni předělávali do temného black/jazzu někdy dosti překvapující interprety. Třeba Radiohead

// Sarapis: Co na to říct? Nic jiného, než že je to prostě skvělý! Takhle sakra mají vypadat covery, překopané k obrazu svému a nejlíp méně známé kousky. Vlastně znám dopodrobna jen Jacob's Ladder od Rush, ale užívám si všechno. Povedená sbírka, těmhle ajťákům není nic svaté a je to dobře.

 

Kvist - For kunsten maa vi evig vike (1996)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Výlet do minulosti s Kvist je svěžím zážitkem. Jako by to bylo včera…

 

Secrets - Towards the Nightside (2024)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Swartadauþuz nezklame. Další z jeho tisíců projektů se jmenuje Secrets a sází na emperorovský black vesmírného střihu. Netuším, zda se tentokrát jedná o sólo projekt, či regulérní kapelu, ale má vedle sebe kumpány z Ars Hmu či Greve s Esotericou v čele.

// Sarapis: Ten obal mluví za vše. V přítmí tu entity courají portálem sem a tam pod otcovským dohledem císaře. Poslech vás vtáhne, ale je to bezpečné a nic se vám nestane. Taková temnota, co už tu jednou byla, ale i tak je podmanivá. Tohle můžu.

 

Borknagar - Fall (2024)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Borknagar bez Vintersorga po druhé. Melodií je na Fall hodně, ale takových… fádních. Pěvecky je všechno dokonalé, ale bez břinku. První song super, ale postupně nudá… Nejzdařilejší se zdá být trailer. Stačí ukázky.

 


 

// Sarapis

 

Saxon - Hell, Fire & Damnation (2024)  ochutnávka

 

zdroj: youtube, mp3

Četa pracujících důchodců z Barnsley maká na tři směny a jakýkoliv čas na odpočinek tráví zamyšlená v režii nebo rozlámaná v autobuse. Jak jinak si vysvětlit, že hned na začátek tohoto roku Saxon připravili nové album, které je i s nahrávkami coverů jejich čtvrté v posledních čtyřech letech. Bude za tím buď nezdolná vášeň, nebo pěkně ďábelská smlouva. Poslouchám Hell, Fire & Damnation a věřím spíš tomu prvnímu. Hrát několik let víceméně to samé pořád dokola s konstantním apetitem a vnitřním nábojem, to vám žádný nůž na krku nezajistí. Saxon zůstávají sví a stejně jako mince má dvě strany, tak i Hell, Fire & Damnation může potěšit, nebo vytočit. Záleží, co si od živoucí legendy vlastně slibujete.

 

Abigor - Taphonomia Aeternitatis (2023)  naše recenze vč. ochutnávky

Abigor - Taphonomia Aeternitatis - Gesänge im Leichenlicht der Welt

zdroj: mp3, bandcamp

Při poslechu alba Taphonomia Aeternitatis se to ve mně malinko bije. Abigor jsou zpravidla zlí a nekompromisní, jsou těžkou vahou udávanou v pentagramech. Obvykle šlehají bičem do uštvání svého šíleného spřežení, které neúnavně cválá rovnou do pekla. Ale teď je to jiné. Elegantní, klidnější, promyšlené (ne že by předtím nebylo), hravé, divoké v jiné smyslu než dřív ... a zase výborné. Srdce vítězí, protože forma je druhotná. Abigor jsou pořád temní a zlí, ale teď i po kolena v avantgardě a fakt jim to sekne!

 

Satan - Court in the Act (1983)  ochutnávka

 

zdroj: bandcamp, mp3

Příprava na jízdu na písečném červu započala! Nejde jen o to zkontrolovat nášivky, vyleštit boty a nažehlit legíny, aby koule vepředu významně vyzývaly k nákopu. Někdy je taky potřeba připomenout si stará pravidla a zákony, protože je tomu už dávno, co se odehrálo jedno z prvních heavy metalových přelíčení. Během raných osmdesátých let létaly jiskry s každou další deskou čím dál víc, až z toho bolelo za krkem. Což si samozřejmě romanticky domýšlím, ale i z druhé ruky je verdikt poroty stále živý a podmanivý. Vinen! V plném rozsahu.

 

Magnum - Kingdom of Madness (1978)  ochutnávka

 

zdroj: youtube

Když na začátku roku zemřel jeden ze zakládajících členů kapely Magnum Tony Clarkin, zbývalo do vydání jejího nového alba Here Comes the Rain sotva pár dní. Se ztrátou kytaristy a hlavního skladatele kapely se budou všechny okruhy, do nichž Tony svou přítomností i tvůrčím umem zasáhl, srovnávat dlouho, naštěstí hudba po něm zůstala a dokud nám ji nesebere magnetická bouře nebo nějaký těžký digitální blackout, bude tu pořád. Nejprve jsem si na jeho počest (a pro moje potěšení) připomněl krásnou skladbu Kingdom of Madness ze stejnojmenného debutu a pak rovnou celou nahrávku. Ta sice stojí jednou nohou v záhonu plném hipísáckých květin a tou druhou sbírá rosu z desek Uriah Heep, ale díky zábleskům progresivního rocku a občasné tvrdosti udržuje balanc a nemizí v hlíně jako nějaká fosílie. Respektive fosílie to je, ale hodná vystavení na dosah k poslechu, kdykoliv chytnete slinu. A co teprve dalších 22 desek…

 


 

// Lomikar

 

The Dark Red Seed - Becomes Awake (2018)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Hudební projekt Tostena Larsona, který toto album vydal ve stejné době jako touroval po Evropě v roli druhého kytaristy Kinga Duda, kdy se zdálo, že ten ho i trochu během koncertování sral. Doteď si pamatuju, jak se ho Larson zeptal na koncertě ve Vopici, zdali se stihne dojít vychcat, než se mezi písněmi vykecá. Té frustraci asi trochu rozumím, protože muzika The Dark Red Seed je podstatně ambicióznější než jednoduchý dudovský country drnkačky. Jsou v tom Pink Floyd, jsou v tom Doors, Warren Ellis i ty Godspeedi. Každý song rachtá docela jinak, přitom si to udržuje nějakou konstantní náladu. I náročnější hudební fajnšmekry by tohle mohlo říznout. 

 

Jääportit - Kauan koskematon (1999)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Pravý devadesátkový dungeon synth k večernímu dračáku na chatě pod lucernou. Před dvěma roky vyšel vinylový re-release, ale tohle stejně nejlépe musí chrastit na kazetě. 

// Victimer: Přesně tak, kazeta a rok 1999. A další milé roky ve společnosti Jääportit byly zaručeny.

 

We Lost the Sea - Departure Songs (2015)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Trochu je mi We Lost the Sea líto. S Departure Songs tehdy vytvořili ultimativní monument instrumentálního post-rocku, který nedokázali pak překonat ani oni sami. Teď to na koncertech vypadá často jakoby písněmi z této desky odměňovali posluchače za to, že vydrželi u těch nových. Pro mě, který vnímá hudbu hodně vizuálně, je celý koncept této desky postavený na písních, které jsou napsány jako bezeslovné převyprávění příběhů, stále strašně silný, což koneckonců můžu dokázat i tím, že k pětadvaceti minutovému eposu Challenger, Part 1 jsem svého času sestříhal fanouškovský videoklip (viz ukázka).  

 

Satyricon - Rebel Extravaganza (1999)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Kluci chtěli provokovat a být radikální. No a tak mezi všemi těmi klávesovými epikami, který se tehdy v žánru namnožily, nahráli prostě takový normální humpolácký blackmetalový album, jehož nejlepším aspektem je právě to jak je humpolácký. 

 

Matt Uelmen - Diablo OST (1996)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Další perfektní ukázka devadesátkového atmosférického ambientu, tentokrát plně sloužícímu účelu, totiž jako soundtracku k řádně temné staré videohře. 

 


 

// Symptom 

 

Al Green - Let's Stay Together (1972)  ochutnávka

zdroj: YouTube

Soul.

 

Tindersticks - The Waiting Room (2016)  ochutnávka

zdroj: YouTube

Signature sound rock.

 

Lera Lynn - Something More Than Love (2022)  ochutnávka

zdroj: YouTube

Singer/songwriter.

 

Alice In Chains - Dirt (1992)  ochutnávka

zdroj: YouTube

Grunge klasik.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 7.6.18 7:53

Pokud si někdo v rámci ankety o ten nejvíc fajn vinyl hraje na soudce toho, co je a co není v pořádku, a dovolí si překreslovat realitu tím, že něco zamlčí, nezveřejní a tváří se, že je to v pořádku, tak to podle mě v pořádku není. Na vytváření té správné a hodící se reality dřív existovala třeba ministerstva propagandy a tak nějak jsem si myslel, že tahle část planety dospěla už do takového stavu, kdy pochopila, že je to špatně.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Gogs / 10.3.24 9:10odpovědět

The Keening - Little Bird..krásná deska, kterou jsem v únoru hodně poslouchal. V některých skladbách mi zpět velmi připomínal zpěvačku Dolores z desky Cranberries - Everybody Else Is Doing It, So Why Can't We?

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky