Článek: Rick Wakeman: Stará a nevrlá rocková hvězda

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Rick Wakeman: Stará a nevrlá rocková hvězda

-krusty-15.5.2019

Když si přečtete historky mistra Wakemana, dostane ten (pro někoho) suchopárný art rock a vůbec profesionální hudební business hnedle lidštější tvář...

Rick Wakeman...jsem trošku na vážkách, zda je nebo není nutné tohle jméno představovat. Legendární klávesista, skoro bych řekl až nejlegendárnější ze všech legendárních. Byl členem nejklasičtější sestavy Yes – a už tohle by stačilo. Ale abych byl alespoň částečně profi, zde je výčet zdaleka ne všech umělců, na jejichž alba tak či onak přispěl: David Bowie, Elton John, Lou Reed, Black Sabbath, The Strawbs, Cat Stevens (ještě než zblbnul), Ozzy Osbourne, Ayreon, Graham Bonnet či Etta James.

Rick Wakeman je také jeden z hostů známého pořadu Top Gear, který zajel opravdu tragicky pomalé kolo. Rick Wakeman účinkoval v komediálních seriálech a měl vlastní rozhlasový pořad – pokud zrovna nepsal knihy. A v neposlední řadě, Rick Wakeman je hovado, dobytek a vyléčený alkoholik. A o tom všem je tato kniha, kterou Rick spáchal s Martinem Roachem, což je pro změnu ostřílený hudební pisálek.

Kniha není klasickou biografií, která začíná Áčkem a končí Zetkem. Skáče se zprava doleva, cestuje se v čase sem a tam, stejně jako prstem po mapě světa. Máte pocit, že s Rickem Wakemanem vedete dlouhý dialog, nebo jste spíše svědky jeho ukecaného monologu, ve kterém skáče sem a tam a odbočuje od hlavní linie příběhu jako upovídaná důchodkyně před Lidlem. Ale ono je to navýsost zábavné. Zvláště když máte Wakemana „naposlouchaného“ – a tím výjimečně nemyslím jeho hudbu, ale jeho styl vyjadřování a totálně suchý britský humor. Jelikož byl a je činným i ve filmovém (nebo spíše publicistickém) průmyslu, ví jak se vyjadřovat. Dokáže se totálně shodit a ztrapnit – a činí to velice často (důkazem budiž jeho legendární řeč při uvedení do Rock N´Roll Hall Of Fame v roce 2017).

Jeho historky, které se kupodivu týkají spíše jeho sólové kariéry než výše zmiňovaných Yes, jsou naprosto neskutečné a občas je namístě si položit otázku, zda si z nás tato „stará a nevrlá rocková hvězda“ nestřílí. Ale i kdyby vše bylo jenom z poloviny pravda, je to neskutečný nářez. Kam se hrabou barbíny z Motley Crue. V sedmdesátkách se prostě kalilo a v osmdesátkách tomu nebylo jinak. Vše ve stylu „drogy jsou pro chudáky, my bohatí chlastáme“. Obecenstvo na koncertech nic nepoznalo, na to byl Wakeman a spol. příliš velký profík. Jel a jede vždy nadoraz. Tři infarkty (první v pětadvaceti), čtyři manželství, šest dětí (nejznámější asi Adam/HEADSPACE/OZZY a Oliver/YES/AYREON) a jedna cirhóza jater.

RW 3

Kniha, která je spíše mozaikou vtipných příběhů, se čte snadno. Dočkáme se neskutečných zážitků z Ruska, Brazílie, Paraguaye, z koncertního show na ledě, z nahrávání i z televizních show. Když tohle všechno čtete, snad byste ani nechtěli být v kapele s takovým živlem. Ale když on je vážně dobrý...................................zkuste jej.

RW 2

Obrazová příloha zahrnuje cca 40 č/b fotek ze soukromí i z pódií. A jelikož se nejedná o klasickou biografii, nechybí mi ani obaly vydaných alb atd. Hnidopich by jistě našel nesrovnalosti, co se týče překladu či stylistiky, ale já se při četbě bavil natolik, že pozorovat chyby nebyl čas.

Napsal: Rick Wakeman a Martin Roach

Žánr: autobiografie

Vydavatelství: Volvox Globator 2018 (edice Evokace)

Originál: Arrow Books, London 2010 (The Grumpy Old Rock Star)

Počet stran: 181

Překlad: Milan Janeček

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!