Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
RIVERSIDE v Praze : soutěž o vstupenku

RIVERSIDE v Praze : soutěž o vstupenku

Ruadek1.6.2013
Riverside - jedna z nejlepších progresivně - rockových skupin míří do Prahy a vy můžete být u toho.

Riverside jsou partou, která se vyznačuje maximálně osobitým pojetím progresivního rocku s atmosférou, kterou poznáte už od první vteřiny. Jejich vývoj je znatelný na všech albech a není náhodou, že se z komplikovaných pasáží a divoké instrumentace postupně dopracovali k jednodušší a údernější tváři, jakou mají v současnosti. Zdání klame, jejich hudba zůstala stále tou divokou odnoží, plnou komplikací a výhonků do všech stran. Jen je svým způsobem kompaktnější a struktura všech skladeb se zjednodušila.

K hudbě Riverside by se hodilo přirovnat třeba hudbu Opeth, trochu to zavání Anathemou nebo Pain Of Salvation (v období zásadních kousků, jako bylo album Remedy Lane). Z jejich krajanů bych určitě vypíchl progresi Lebowski.

S novým počinem, tedy Shrine Of A New Generation Slaves, přijíždí skupina právě včas. Nové album má jistě v hlavě většina z vás a jste určitě zvědaví, jak budou aktuální věci znít naživo. Už teď je jasné, že bude nejedno překvapení a že show této party bude velice zajímavým prožitkem. Naše dnešní otázka se týká nové desky:

Kdo je onen výborný hráč na saxofon, který spolupracoval s Riverside na novém albu?

Správné odpovědi nám pište do čtvrtka 6. června na redakční mail ahoj@echoes-zine.cz. Jeden vylosovaný dostane lupen a zúčastní se jejich koncertu v Praze.

 

Související:

 

Shrine Of A New Generation Slaves - recenze



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky