Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Tuzemská kolekce 18

Tuzemská kolekce 18

Bhut14.3.2025
Pohled do vybraných posledních přírůstků z CZ scény do polic, aneb co nového z tuzemské scény u Bhuta doma a proč o tom hovořit.

Bez delších průvodních slovíček předkládám druhou polovinu představující nárůst osobní sbírky v čase prosinec-leden. …a taky nějaké další rady a tipy.

 

// Můra – Needle Cathedral

 

Uspěchaná doba si žádá uspěchaná jednání. A tak když na mě někde v internetech vybafl ňůsletr nebo jiná zkazka, že Doomentia chystá vydat nové dílo kapely Můra, okamžitě jsem vlezl na jejich předplatitelský web a učinil objednávku. Teprve až když mi to přišlo domů, tak jsem zjistil, že to vlastně není klasické dlouhohrající album, ale ve výsledku druhé EP, tvořící stranu A, přičemž to starší tvoří stranu B. Mám být zklamaný? Spíš z toho, že ta kapela pracuje pomalu a než se dostane ke skutečně velké desce, tak to ještě potrvá a chraň je ruka Luciferova, aby na ni použili nějakou starší skladbu. Nevadí. Jsem spokojený. Hudebně je to marast pokřiveného death/doom metalu světového formátu a vskutku velmi kvalitní zážitek. Naprostý ideál. Jen škoda té nabídky písní. Těšil jsem se na větší porci hanobení…

// edice 
// ukázka 

 


 

// Můra – Doom Invocations And Narcotic Rituals

 

…tohle je vlastně pokračování výše uvedeného. Zmíněná strana B je totiž tohle EP, o kterém jsem na Echoes už něco blábolil. Teď jsem si to jen konečně pořídil v originálu… vlastně dvakrát, aniž bych to věděl…

 

// edice 
// recenze včetně ukázky

 


 

// Master’s Hammer – Live Occult Rituals

 

Že živé záznamy nejsou příliš oblíbenou disciplínou v hudebním mamonském majetnictví, je jasné. Ale každý si pak najde hned několik výmluvných výjimek a má hodně argumentů k pořízení. Nuže s Live Occult Rituals to mám taky tak. Takže moje argumenty, proč jsem si koupil tenhle živák: 1. Master’s Hammer; 2. snaha mít od nich většinu diskografie; 3. hezký obal/grafika; 4. je to vlastně první takové best of kapely. Je to hezké 2CD, které je napěchované hitovkami ve slušném zvukovém zpracování, které mají jednotný charakter, což hezky smazává jakési pomyslné hranice mezi jednotlivými obdobími a zvukem řadových alb, na kterých byly skladby ke slyšení. Velice příjemný artefakt pro skalní fanoušky, což zkrátka jenom doporučuji. Ještě si tu však dovolím drobnou poznámku: kdy, prosím, vyjde nějaká kompilace neřadových nahrávek? Že se neustále šperkují edice pradávných dem, jistě víme a je to záslužné, ale já bych prosil nějaký souhrn těch sedmipalců, co vyšly v letech 2012 – 2015. To není blbý nápad, což?

 

// edice 
// ukázka 

 


 

// Kaviar Kavalier - + Klinik +

 

A jedno pošušňáníčko na závěr. Složitě jsem skrze bazary a aukce (nejen) sobě sháněl před lety původní CD edici. Vlastnictví mi dělá radost již delší čas, ale fakt, že nahrávka nejen že vyjde znovu, ale že bude rozšířena o LP verzi (a vlastně i MC), mi udělal radost ještě větší. Hezký gatefold s vystouplým logem (mimochodem provedeným ve žluté barvě, oproti dobové červené) i názvem nahrávky. Bonus na straně D (ano, je to 2LP) v podobě pradávného dema Dreams Of Caviar z roku 1991. Plno fotek, solidní středové etikety a bílá nebo černá verze gramodesek. Potud všechno paráda, archivační skvost a radost. Ale i tady jsem si našel nějaký důvod k láteření. Je to gatefold pro 2 desky a dva vložené listy. Takhle je to už léta vymyšlený formát. Tak, proč, sakra proč, se to do těch bočních kapes sotva (takřka vůbec) vleze? Já nejsem příznivec uchovávání gramodesek v takovém tom plastovém obalu. Na CD digipaku taky nic takového není, ani na knížce, tak proč by to měl mít papírový obal vinylu? Když se k věcem chovám slušně, tak vydrží. Ale tahle edice je prostě jedna z mála těch, kde ten obal využívám, protože se mi do kapes gatefoldu desky prostě nějak nevejdou a muchlat je tam násilím se mi nechce, že ano. Nebo se tam napěchujou, ale pak to nejde zavřít. Tohle je mrzuté a jediné znevýhodnění jinak krásného a příkladného formátu. Takže, až bude někdo vydávat další alba Kaviar Kavalier, berte ohled i na tohle. …Že se budou na LP dělat i další alba? Že jo? Musí to tak být, když se to už tak hezky nakouslo.

 

// edice 
// recenze včetně ukázky 

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky