Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Věřte, že není lehké se probírat tuzemskou hudební scénou a vyzdvihovat to nejlepší. Ptáte se proč? Že by toho u nás bylo tak málo dobrého? Právě naopak! V sadě skví se jara květ a háj náš je pln takových kvítek. Dnes jsem se hodlal zaměřit pouze na doom metal, který se u nás těší velké oblibě majíc nepopiratelné kvality. Jmenovat dobré a lepší doomové spolky z našich lesních porostů by se dalo dlouho. Nebylo proto zrovna jednoduché vybrat jen čtyři kousky pro dnešní díl. Na některé se podíváme třeba ještě v budoucnu a některé už byly jmenovány jindy nebo jinde. Například takoví Love History si svou pozornost vydobyli již v druhém díle tohoto seriálu. Dnes jsem udělal takový kompromis a zvolil dvě nežijící kapely a dvě stále aktivní. Bez zbytečného otálení se na ně tedy vrhněme.

Decay – Introspection

Sebezkoumání vzniklo roku 1995 a bylo již třetím demíčkem kapely Decay, která po dobu své nedlouhé existence stihla natočit čtyři nahrávky – dema. Tvář Introspection nese rysy křivek doom / death metalu, v nichž jsou nejvíce výrazné ty deathové. To znamená, že hudba ukrývá hrubý vokál a divoké party metalové hradby. Doom metalový obraz je zastoupen chladivými melodiemi a hostujícími zpěvačkami, plus nástroji jako jsou housle nebo cello. Tuto melancholickou krajinu nejvíce rozkrývá prostřední část alba – čtvrtá instrumentální věc Behind The Horizons. Oboje misky vah (jak doom, tak death) mají své jazýčky pěkně srovnané a ani na moment se jejich vodorovná poloha neodchyluje. Příjemný poslech, který je vyvážen těmi správnými pocity, které se v daný moment zkrátka hodí. Po živelné sypanici je připravena dávka uvolnění a zase naopak. Což o to, tak by přece správný doom / death metal měl znít, ale Decay jej hrají z čisté oddanosti a zdravého nadšení. Od toho se odráží celá řemeslná propracovanost dema. Můžete namítnout, že takových je dalších sto, ne-li víc, ovšem tady je ta energie cítit zas o něco intenzivněji. Na první pohled nenápadná nahrávka, která při bližším zkoumání bez ostychu odkrývá své silné ambice. Abych nezapomněl, celé demo je možno stáhnout na zamrzlém webu kapely v sekci diskografie. 
Hodnocení snad není třeba řešit, ale třeba si to někdo rád porovná: 7/10
Ukázku jsem vybral v podobě třetího songu None Of Us.

Nemo Ante Mortem Beatus – Last Day

Druhou již neexistující kapelou je Nemo Ante Mortem Beatus (v překladu blaženi budeme po smrti). Ta za dobu své sedmileté (?) existence vydala jednu jedinou nahrávku, kterou je mnou velice uznávané demo Last Day. Tato drobná půl hodinová práce čítá osm stop a jeví se jako jeden z těžce zapadlých klenotů naší doomové scény. Však se také na jejím vzniku podíleli (mimo jiné) umělci, které můžeme dnes znát třeba z takových Silent Stream Of Godless Elegy. Demo bylo vydáno roku 2001, přičemž jej autoři opatřili ne zrovna vábným a šikovným obalem, ale tak to už někdy u těch demíček bývá. Naproti tomu si zase nemůžu vynachválit hutný těžkopádný zvuk, ve kterém ta temnota přímo dýchá na záda posluchačova. Opět hovoříme o silném doom / death metalu, opět se můžeme setkat s citelnou dávkou neohraných a okouzlujících melodií, opět něco, co strhuje pozornost už během prvotního kontaktu. Na jednu stranu si říkám, že je téhle kapely škoda, avšak na stranu druhou jsou mé pocity vlastně spokojené, jelikož dokonalé netřeba měnit. Lepší nechat být, než třeba kazit jinak dobře zapsané jméno a pokřivit tím nápis vepsaný do kronik. Takto mohu na N.A.M.B. vzpomínat s určitou jiskrou v oku a nepopsatelným vzrušením. Hudba, ve které si kapela nenásilně pluje, je notně inspirována ranou muzikou věhlasných My Dying Bride, k čemuž se ostatně členové poslušně hlásili. Podle toho vypadá také výsledek, který je hrubý a mocně chmurný s pavučinovým závojem temného charisma. No prostě nádhera, která nesmí být opomíjena. Shodou okolností i toto demo je možné stáhnout na prehistorickém webu kapely (on i ten web má takovou krásnou patinu, však mnozí jistě rádi zavzpomínáte, na staré brouzdání po stránkách kapel). Tady si můžete navíc daunloudnout i bonusové verze skladby Dobrý král Václav. 
Hodnotit nemohu příliš u země… takže 9/10
Jako ukázku byla vybrána píseň Sand And Desert

R.E.T. – Depression

Nezmínit v souvislosti s českým doom metalem kapelu Reaction Extasy Trance chápu jako smrtelný hřích. Proto jim věnuji drobný prostor a to s nemalou radostí. Svou diskografii odstartovali nahrávkou Depression, která sice do dem de facto nepatří, ale to je nyní jedno. Stalo se tak roku 1994 a na album se podařilo vlisovat pět skladeb, které dohromady tvořili úctyhodnou půlhodinku. Pro tentokrát jde death metal už bokem, ne-li totálně stranou. Na poslech se totiž nabízí čistotný doom metal dokreslovaný patetičností gotické hudby. Muzika je bohatá jako truhla zapomenutého pokladu v nezakreslené jeskyni na mapě pustého ostrova. Jenom vokál čítá několik poloh, od chraplavého murmuru k až power metalovému ječáku, plus bonusové přídavné ženské zpěvy. Klávesy tu mají notné slovo a vyloženě dokonale malují kulisu tajemných zákoutí, které dávají gothic, či doom metalu onen mystický výraz. Tím se vlastně dostává k tomu, že názvu Depression hudba čest zrovna dvakrát nedělá, což však nemůžeme říct o chmurných textech. Naproti tomu nečekejte žádné veselé vyhrávky, ale jistou formu zmaru a mrazivý dech. Ano, i tady se budu blaženě rozplývat nad každičkým tónem a nebojácně chválit kapelu až do výšin. Že to tak dělám pořád? To proto, že vybírám vskutku to nejlepší. Posoudit můžete ostatně sami, neboť i v případě R.E.T. lze jejich prvotinu pořídit v mp3 kvalitě na oficiálních stránkách kapely. Pokud se vám nechce nic stahovat po písničce, pusťte si alespoň ukázku, kterou tvoří věc Confession v upravené bonusové verzi.
A abych nezapomněl ani na hodnocení, tak tady vážně nebudu troškař a srdečně nadělím plný počet 10/10.

Tisíc Let Od Ráje – Trees

A závěrem demo, tak jak si jej ponejvíce užívám já. Mnozí snad dobře hádáte, že tady půjde o špinavý zvuk a xerox. A máte pravdu. Dvacet tři minut šumného kolísavého doom / death / gothic metalu, který se valí ze svého staženého korzetu jak smyslná ňadra krásné dívky (jo, jsem horňák). Demo bylo ukuto v roce 1996 a vydáno, jak jinak, než svépomocí. Najdeme na něm sedm živelných songů, které provází divoký doom / death metal za doprovodu majestátných potlačených kláves, nepříčetného zpěvu a melancholicky jemného dívčího vokálu. Zdejší náplň díla je stavěna na výrazném kontrastu agresivní hudby metalových nástrojů versus melodické linky kláves. Výraz kapely je poněkud odlišný od současného obličeje, kterým se prezentuje. Ačkoliv jisté náznaky lze pochytit už nyní, zejména ve skladbě Skleněné tváře, kterou mám z celého dema vlastně nejradši. Zbytek nahrávky je těžce zběsilý, krom závěrečného drobného uvolnění Návrat, které se drží v těsném závěsu za výše zmiňovanou skladbou. Asi právě proto, že jsou tyto skladby kapku odlišné, je mám raději. Tím se ale nechci dotknout osobitého charakteru zbylých skladeb, které svou váhu a pravou podstatu mají taktéž nemalou. Inu, velice zdařilá a kvalitní práce.
Hodnocení bude upřímné a štědré: 8/10
Ukázku učiní zmiňovaná skladba Skleněné tváře.