Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Zapomenutá dema? 29. díl: Český death

Zapomenutá dema? 29. díl: Český death

Bhut19.9.2013
Říjnová nálož zapomenutých demáčů v rytmu českého zapomenutého death metalu.

Dnes si opět posvítíme na tuzemskou scénu, tentokrát ryze death metalovou. Prohlédneme / poslechneme si kapely, které v současnosti na pódiu budeme jen těžko hledat. Z obrovského množství kapel, které u nás tento žánr hrají, jsem vybral čtyři, které myslím dovedou oslovit i dnes, po mnoha letech od vydání svých prvních drápků. V záloze mám ještě několik dalších, ať už neexistujících či stále aktivních kapel, na jejichž dema se dosud nedostalo. A tak pokud jste ještě nenarazili na svého oblíbence (nejen z dnes nastoleného tematického okruhu), nevěště hlavu, protože tento seriál jen tak neskončí. 

 

Laniena Mentis – Prohraná bitva

 

Je tu kapela Laniena Mentis, která ještě v nepříliš dávné době byla plně funkční. Čas ale ukázal své karty. Ostatky se dělí na čtyři dema a dvě plnohodnotná alba. Logicky se pustíme do dema zcela prvotního, kterým je Prohraná bitva z roku 1997, tedy počin natočený rok po založení kapely.
Jakkoliv může obal nahrávky působit úsměvně, tak při poslechu obsahu líce ztuhnou. Na úderný death metal mysl připraví dvouminutové intro. A pak to přijde - hnusným zvukem opředený nespoutaný death metal. I přes roušku kolísavého šumu můžeme ocenit specifický carcassovský zvuk basy, silně podladěné kytary a štěkavý vokál. Nastává necelá půlhodina zběsilého death metalu s občasnou výhybkou směrem k melodičtější vyhrávce. To činí nahrávku daleko pestřejší a výraznější, čili žádné vymlacovací tempo od začátku do konce, kdy nepostřehnete přeskakování mezi skladbami. Tady se mají věci jinak a jsou od sebe oddělitelné. Demo, které neprávem dlí v prachu a zasluhovalo by notně oprášit a trošku zrenovovat. Ovšem patrně by ztratilo původní punc originality, jak už tomu u podobných relikvií bývá.


Hodnotím silně: 8/10
Ukázky: Pohrdání a Cesta koncem

 

 

Renewal – Depressed

 

Renewal je další nenápadnou kapelou, která ukončila činnost ještě dříve, než si jí stačil někdo pořádně všimnout. Já jsem ten, co podobné věci nerad dopouští a milerád vyzdvihnu jedno z celkových tří natočených demíček. Proč? Protože je jednoduše chutné. Jak je dobrým zvykem, vrhneme se hned na zcela prvotní nahrávku, kterou je demo Depressed vyvrhnuté roku 1998.
Od samého počátku se de facto jde rovnou na věc. Žádné protahování, nýbrž hbitý tah na bránu. Řinčení činelů, tlukot šroťáku, vrnění basy a kytarová řežba se specifickým dřevním zvukem. Žánrově se dnes nabízí škatule brutal death, ale co je komu po tom. Můžeme zde hledat citelnou inspiraci u Carcass v období Necroticism. Vlastně je toto demo takovým drobným klonem nedostižného alba anglické legendy. Ne, že by zcela kopírovalo, to zas ne, na to jsou čeští zástupci žánru dosti šikovní a dokážou vymyslet vlastní motivy, postupy a konstrukce. Ačkoliv demo pokukuje po svých vzorech, má přesto vlastní tvář a ojedinělý charakter, který je dělá odlišnými. Je schopno stát samostatně a na velice silných základech vystavělo několik neméně bytelných nosných pilířů. Je to svižné, rozmanité a životadárné. Není míst k negativním verdiktům.


S hodnocením se to má tak, že štědře nadělím 7/10.
Ukázky: Without Help a Fake

 

 

Barracuda – Promo 2001

 

Barracuda patří k zaniklým kapelám, jejichž tvorba byla hodna daleko větší slávy, než které se jí dopřává. Opomíjená a vyloženě zapomenutá kapela sahá svými kořeny do roku 1999. V roce 2001 vypouští demo, které si dnes probereme a roku 2003 vyšlo jejich jediné album Humanimal, které má prvotřídní kvality jak po stránce hudební, tak zvukové. Jsem věru rád, že mohu tento počin hýčkat ve své sbírce. Ale zpět k demáči. Skupina svého času razila technický hrubý death metal švihnutý energií thrash metalu. Popis strohý, ovšem hudba dravá a dosti výživná. Kdyby takovéhle demo natočila dnes jakákoliv kapela, byla by chválena do nebes. Třeba je trochu přeceňuji, ale nemohu se zbavit pocitu, že jsou zkrátka neprávem zapomenuti. Repertoár této bandy má co říci i dnes po více jak deseti letech, stále oplývá skvělými nápady, výborným riffováním, bubenickou exhibicí a vokální hnusotou. Death metal špinavého charakteru. Skladby jsou přímočaré, místy techničtější; refrény chytlavé. Stopáž není zbytečně natahována a pasáže neobsahují nudné kudrliny kytar, kde si jejich hráč vystřihne vše, co se za dobu výuky naučil. Zkrátka střídmá dávka a čistá práce. Zvuk demáče je sice žalostný, ale na to bychom měli být zvyklí. Možná, že demo hudebnímu světu nepřineslo nic nového a ojedinělého. Možná, že jsem zaslepen vzpomínkami, které se vážou k období fungování kapely a okolnostem, díky kterým jsem je objevil. Ale to všechno nic nemění na tom, že nahrávka má silnou náturu. Šest skladeb se přeženou jak vítr a v hlavě zanechají citelné pocity. Je mi jasné, že ne každý bude dílo vnímat stejným způsobem. Já si však stojím za názorem, že jak demo, tak debut je materiál vynikající. 


Hodnocení? Asi čekáte, že nebudu moc šetřit, což je pravda, ale musím být trochu kritický ke zvuku a těžko čitelnému vokálu, takže výsledek se jeví následovně: 8/10
Ukázky: Nazism Grows Ignored a Roots Of Evil

 

 

Nameless Gathering – Whisper Of The Crowd

 

Kapela, která je nejmladším dítkem tohoto dílu, dostala jméno Nameless Gathering. Tento jev se také odráží v tom, že stihla vydat pouze dvě dema. V kapele se představil Honza „Worm“ Červeňák, kterého můžeme znát z kapely Poppy Seed Grinder. Nyní se však jukneme na startovní demosnímek z roku 2003, který obsahoval čtyři skladby plus intro a outro. Po podivném a patrně nezbytném intru kapela jemně rozezní své nástroje, aby se později rozvášnila do ratata rytmu. Rychlé sypačky jsou střídány odlehčenějšími mosty a pasážemi, které mnohdy přijdou protivné, jindy zas příjemně zpestří atmosféru. Na celkový dojem mají tedy tyto kreace značný vliv. Však to je právě to, co dělá hudbu kapely rozpoznatelnou a patentní. Tato hudební porce nebude úplně pro všechny hudební nadšence. Vyžaduje trochu soustředěnosti a více času k věnování. Ne, že by death metal byl žánr na první dobrou, ale víme jak to chodí. Však až okusíte ukázky, pochopíte, co jsem tím měl na mysli. Kytary jsou ostré, basa čistá, bicí cvrlikavé a zpěv? Ten se tu šine převážně v těžkopádném growlu, ačkoliv jej tu a tam vystřídá i jiná poloha. Zvuk je čitelný a hezky čistý, což je na demo příjemný doplněk. Možná nahrávka pro náročnější uši, ovšem ne zcela zapovězena pro ostatní, byť rekreační posluchače death metalu. 


Hodnocení se odráží na slušné úrovni: 7/10
Ukázky: Whisper a Apocalyptic Rapture

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky