Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
1/2 Southern North - Narrations of a Fallen Soul

1/2 Southern NorthNarrations of a Fallen Soul

Sorgh5.12.2022
Zdroj: CD (AO-190) promo od vydavatele
Posloucháno na: Technics SL PG 490, Dual CV 1400, Bandcamp
VERDIKT: Jak lze zabít hodinu života? Různě, třeba poslechem této podivnosti.

1/2 Southern North je jednočlenný projekt řecké umělkyně, která si říká IDVex. Jako taková se může naprosto oddat svým plánům a přáním, aniž by musela brát v potaz múzy dalších muzikantů. Proto je třeba brát její díla jako autentická a osobní.

 

 

Narrations Of A Fallen Soul je mým prvním setkáním s tvorbou IDVex a tuším, že i posledním. Trávit dlouhé minuty rozjímáním, které se natahuje jako kšandy a ve výsledku nic nepřináší, mi přijde jako naprostá ztráta času. Už podle názvu je každá skladba určitým příběhem, vyprávěním a texty jsou tak na prvním místě. IDVex toho má na srdci hodně a hudba se holt musí přizpůsobit. Největším nešvarem je tak krutá délka skladeb. Vždyť kromě závěrečného coveru Bathory žádná nepadá pod osm minut a spíš atakují desítku, ne-li víc. Jsou to takové malé mše a obřady, které dávají tím menší smysl, když textům nerozumím.

 

Svébytnou a mnohdy silnou atmosféru však desce upřít nemůžu a nejednou mě dokázala pohltit. Působí jako temné, avšak zdaleka ne hrozivé fluidum, které vyvolává hlavně smutek a nostalgii. Některé istrumentální pasáže jsou tak nasáklé dobrým doomem, že je mi až líto, jak se rozpíjí v průhledné nic vinou příliš dlouhé stopáže. Příjemně působí saxofon nebo housle, ale najít se dají i méně známé nástroje jako flétna kaval nebo bubínek davul. Díky nim můžeme nahlédnout do středomořského kraje optikou etnické hudby, která se na albu výrazně podepsala. Velká škoda, že hudba je často brána jen jako doplněk a pozadí ke zpěvu. To je ale nutné trošku vysvětlit. I když má IDVex zajímavý a školený hlas, musíme se spokojit hlavně s výraznou a dominantní deklamací a maximálně s popěvky, které gradují podle textových vzorců. Příběhy jsou dlouhé, zlomů a rozuzlení málo, proto mi velice výrazný zpěv po chvíli leze na nervy. Jediná výhoda je, že IDVex vládne solidnímu altu a ne uječenému sopránu, to bych vskutku nedal.

 

I když je album těžké k něčemu přirovnat, tak mě díky zpěvu a celkové atmošce napadla souvislost se skladbou  We Are One z alba Her True Nature od The Nest. Na tuhle figuru by se dala zlehka opřít podoba toho, co hraje na Narrations ... Zachmuřené žalmy s opakujícím se motivem a démonickým hlasem zpěvačky.

 

Řezat, krátit a redukovat. Jediná možnost jak album zvládnout při smyslech. Dokáže být zajímavé, ale na počet nápadů příííliš dlouhé.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Garfield / 17.9.23 20:03odpovědět

Dobrý, silná atmosféra. Člověk si připadá jak na nějaké černé mši pod vedením té čarodějnice (zpěvačky).

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky