Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
A/Oratos - Ecclesia Gnostica

A/OratosEcclesia Gnostica

Victimer8.2.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps) / promo od labelu
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Temperamentní melodická vřava jako první album gnostiků A/Oratos.

Společně s prvním albem francouzské kapely A/Oratos musíme nastoupit na kolotoč blackmetalových melodií z tábora Les Acteurs de l'Ombre Productions. Na okázalé frázování a víry melodických riffů, kterým dominují vyšší otáčky. A/Oratos fungují od roku 2016, kdy měla dvojice Aharon, Wilhelm po ruce jiné kumpány. Nové album je pořízeno v nové sestavě. Hudebně se ocitáme na melodicko-epickém prostranství, kde lze bez problémů zasednout ke studiu spiritualismu a gnosticismu. V prostředí, odkud je blízko k progresivnímu pohledu na žánr a stejně tak blízko k hradbám středověkého chrámu, který jako by A/Oratos obývali, a právě odtam vyjížděli na výpravy.

 


Jejich debut je totiž výpravným albem. V rodném jazyce vyvedeném kvapném pojednání o studiu ducha a sebepoznání. A/Oratos pořád někam uhánějí. Ve chvílích zpomalení umí znít zamyšleně, inteligentně. Jejich hudbě však dominuje překotné tempo a lehce historický nádech, který odkazuje na pamětihodnost domovské krajiny. Vokálně pak jde o velice věrnou nahrávku. Aharon své lyrické poselství žene vpřed vokálem, kdy se nebojí ani různých sborů. Z tohoto pohledu může být nahrávka A/Oratos docela blízko severským Winds nebo Arcturus. Zejména pak v místech, kdy se melodické zpěvy změní v chorály a krásně zaplují do pozadí.


Jinak jako by se předháněly v tom, kolik nám toho ještě chtějí odvyprávět. S typicky francouzským temperamentem. Takže někde mezi neokázalým symfoničnem a okázalou melodičností je třeba hledat černé umění A/Oratos. Sedmero nových skladeb, kterým je primitivní odkaz stylu na hony vzdálený. Kapela svou černotu povznáší, nutí ji jít více uměleckým směrem. Za poznáním a za novými výzvami.


V mém případě jde spíš o doplněk k častěji užívané pudovosti. V rámci black metalu se rád povznesu, ale musí k tomu být zvláštní příležitost. A to v případě nového alba A/Oratos úplně není. Nahrávka mi předkládá silně melodické výrazivo, v němž se to doslova rve o zájem být vidět a slyšet. Což taky není vždy příjemné. Do popředí se dostává křeč a chtěná pozornost za každou cenu. A/Oratos chybí trpělivost, protože o trpělivosti jejich cesta není. Je o sdílnosti, o neustálém dobrodružství. O rychlém sledu událostí a překotném ději.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/aoratos.jpg


Ano, tento materiál není úplně pro mě. Chtěl jsem ale zachytit co možná nejvíce z jeho nátury, jak podobný styl umět uchopit. V klidu jsem nezůstal ani chvilku. Pořád to se mnou šije a nutí mě k důslednému následování všech melodických trylek a úspěšných honů epických lovců. A já bych si chtěl přece jenom trochu zdřímnout, pohrát si v jemnějším rozpoložení a pořád neutíkat za dalším novým zážitkem. No nic, tahle uctivá jízda holt není můj styl. Házet do ní vidle ale nemíním a vyzývám odolnější pokušitele. Minimálně ty, kterým vyhovuje stylový záběr labelu, kde já si musím spíš vybírat. Osedlejte koně a vyražte, já si dám dvacet.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky