Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Aabode - Hyper-Death

AabodeHyper-Death

Garmfrost25.3.2026
Zdroj: mp3, promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Hyper – Death není metal obohacený o industriální ruchy nebo chladnou elektroniku. Jedná se o tvůrčí šílenství, svobodu a uměleckou otevřenost.

Nová posila industriálního death metalu z Nancy ve Francii slyší na jméno Aabode. Jedná se o dvojici Aabstracter, který hraje na strunné nástroje a bicí a Aabyssal. Ta má na starosti elektroniku a mikrofon. V popisu svého stylu je použito také avantgarda… Pod pojmy avantgardní nebo industriální death metal si lze představit ledasco. A to také v podstatě tvorba bývalých členů industral/post/blackových BVDK vlastně nabízí. Těžko uchopitelnou elektrárnu s vlivy psychopatických představ či zvláštního filmového soundtracku.

 

Aabode existují pouhé tři roky, na svém kontě mají však dvě dlouhohrající alba, EP, singl a jednu šílenou kolaboraci. Každý počin je lehce odlišný. Je zřejmé, že jsou Aabode hladoví po tvoření. Jejich apetit je rozmanitý, avšak ukotvený v extrémních pocitech. Při poslechu jejich bandcampu mám ovšem spíše pocit, že jsem navštívil elektronickou kapelu než death metalovou. Obě položky – elektronická i metalová – jsou hmatatelné, nicméně metalového myšlení a cítění je zde jako šafránu. Respektive doposud to tak bylo. Hyper – Death je nejmetalovější a nejdivočejší nahrávkou Aabode.

 

Klidně bych si v případě Hyper – Death pomohl v popisu i označením experimentální. Nové album je mixem tvrdosti a rozevlátosti. Ostré kytarové beglajty se mísí s nehezkou elektronikou. Bicí jsou převážně naprogramované, tucavé ale také nasypané. Kytary často ustoupí syntezátorům a samplům. Nejšílenější jsou ovšem zpěvy. Zpěvy zní nadneseně. Aabyssal své hlasivky doslova ničí. Screamuje a to je nejlidštější, co ze svého hrdla dostává. Tato pěkná holka mluví, šíleně si prozpěvuje, směje se zmutovaným hlasem, je pitoreskní i děsivá.

 

Nepřístupné album je plné roztodivných chutí a příměsí. Docela v pohodě se dá poslouchat Code Catalogue. Je možná nejmetalovějším songem, určitě však nejpřímočařejším. Ale i zde je od posluchače třeba hodně nadhledu a schopností uchopit podobně znějící hudbu. Opravdu se nejedná o metal obohacený o industriální ruchy nebo nasamplovanou elektroniku. Jedná se o tvůrčí šílenství, svobodu a uměleckou otevřenost. Záleží na vás, jak to máte nastavené.

 

aabode

 

K podivné muzice patří dobré texty. Obzvláště mě baví God Has Entered My Body, Like a Body My Same Size, ve kterém bůh navštěvuje tělo, které je pro něj pastí. Osoba je šílená a zvrácená. Přivázaná k posteli, sjetá léky. Hlavně musí být ve městě cirkus… Taková blasfemie pro mě představuje v podstatě celé album. Šílenství, divokou hravost, krvelačné sebevražedné choutky a městské podzemí.

 

Po odtažitém počátečním zkoumání se často přistihnu, že nadšeně tepu spolu s divokou dvojicí a opakovaně se k albu vracím bez nějakého přemlouvání. S elektronikou nemám mnoho zkušeností. Koketoval jsem s ní kdysi dávno, ale neznám současnou scénu ani trendy. Hyper -  Death na mě však působí skvěle. Po naposlouchávání starších počinů je zřejmé, že Aabode jsou kapelou vyzrálou s nabitými zkušenostmi, avšak stále neuchopitelnou a zkoumající vlastní nitra a pokoušející překračovat zábrany. Aabode si musím zapamatovat. Tuším, že na další počin nebudeme čekat moc dlouho…

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 26.6.18 9:34

Pěkně napsaná recenze, s většinou souhlasim. Tuhle desku mam moc rád, je fakt, že I know words by mohlo být jen kratším smyčcovým intrem bez přehršle samplů a bylo by to lepší. Ale minuju Twiligt zone, to jsou pro mě starý dobrý Ministry, ale s moderním zvukem. Filth pig reminiscence. Victims of a clown je rovněž pomalá zatěžkaná skladba. Atmosferická a pochmurná. TV4/5 chan je předehra k We´re tired of it, což je našlápnutá metalová skladba, která mě ale z desky baví nejmíň, ale není špatná. Z Wargasm jsem nadšen, riff lehce připomíná N.W.O., skvělej refrén, i skvělý mluvený slovo. Antifa mi ze začátku nebrala, ale postupně jí považuju za super Just one fix like song se skvělým refrénem. Game over je rozjetej brutální stroj a Amerikkka velmi povedená Pink Floyd like záležitost. Takže celkově, nejradši z diskografie Ministry mam Psalm 69, Filth pig, Dark spoon. Amerikkkant je pro mě takovej extrakt těchle 3 desek a považuju ji za nejlepší desku Ministry za dlouhou dobu. Příjemné překvapení...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky