|
|
||||||||||
Tvoříme hudbu, která lidmi pohne jak v srdcích, tak i na koncertech. Naším cílem je dosáhnout velikosti, o kterou se žádná kapela z České republiky nepokoušela. Sdílením naprosté oddanosti a vášně uvnitř kapely i mezi fanoušky věříme, že je to možné.
Tolik citace uvedená na nejrůznějších profilech této z větší části české kapely, jejíž ambice dle všeho sahají mají sahat za hranice vlasti. Tahle snaha se ostatně projevuje ještě jednou věcí - od prvního kontaktu s Exit Empire, což je po pravdě pár měsíců zpátky, cítím především jednu věc, a to dost vysoké sebevědomí a značnou cílevědomost, která se v našich zeměpisných šířkách vyskytuje dost vzácně (podobně třeba u Modern Day Babylon). A z toho tak nějak plyne ještě jeden závěr - tímhle přístupem si kapela naběhla na vidle domácího přístupu, a ty vidle si dosaďte obrazně i zcela reálně.
Tím rozhodně nechci vytvářet dojem, že by Exit Empire byli kdovíjak nejlepší (ostatně o tom budu psát níž), ale rozhodně tím chci říct to, že podobně moderně znějící kapely by česká kytarová scéna potřebovala jako sůl, protože utápět se v dvacet až třicet let starých metalových modelech člověka baví jen omezeně dlouhou dobu. Minimálně pro mě je ale s podivem, že právě tyto modely jakoby tvořily páteř nejen na straně nabídky, ale stejně tak i poptávky, a to bohužel i ze strany veřejnosti takzvaně odborné. Mimochodem jsem teď narazil na informaci, že do finále soutěže Spark Fresh Blood 2017 (to fresh by se asi dalo přeložit jako čerstvý) se dostali veteráni Dying Passion. Vysvětlí mi to někdo?
Album Exit Empire je debutní nahrávka dosahující téměř 28 minut a z pohledu délky jde
o nahrávku kratší, nicméně z hlediska představení kapely postačující. Co nabízí? V prvním dojmu hodně nařvaný materiál, a to jak ze strany vokálních (mnohdy vícehlasých) stop, tak i stran zvukového provedení. To si kapela zajišťovala sama ve vlastním studiu, a i když mu nechci upírat moderní vyznění, souzeno vlastním posluchačským komfortem jde o hodně agresivní, digitálně vypulírovanou nahrávku.
Hodně času a prostoru hrát si se záznamem, vyplývajícího z vlastního zázemí, je z desky znát především v bohatosti aranží, které bude mít ale trojčlenná sestava dost problém přednést živě. Nejde jen o zmíněné vícehlasy, ale i o elektronický podkres či práci kytar - to vše by dalo zabrat i dalším dvěma členům a je na místě otázka, jestli posloucháme kapelu, nebo studiový projekt. Ostatně podobné úvahy bude vzbuzovat i ženský vokál, kterého je pouze na pozici „host“ docela hodně a hraje docela silnou úlohu. A to úlohu hodnocenou kladně (výborné duety, dobře padnoucí hlas - Who Can Blame Us), tak i hodnocenou trochu s rezervou, když ve skladě Please Us All všechno táhne směrem k výrazu ala Within Temptation.
Z hlediska kompozice Exit Empire nevymýšlí žádné kotrmelce a soustředí se na jasné, prověřené, posluchačsky čitelné, ale současně i dobře zvládnuté schéma. Hodně sází na melodiku, hodně na emotivní vyznění (skladba Ignore Me), hodně na jasně definované a silné refrény, a tvrdost (chcete-li basový spodek) nahrazují spíše plným až přeplněným zvukem. Tomu, že tohle provařené schéma v jejich podání docela dobře funguje, pak napomáhá asi tohle:
Nic z toho není v žádném případě objevné ani originální a s tou moderností zmíněnou v úvodu se to má tak, že podobná hudba v zahraničí vzniká už řekněme od počátku milénia (možná trochu později). Ale v rukou Exit Empire zní všechno přesvědčivě, zručně dotaženě a v kontextu domácí produkce tvrdších kytar i nezvykle současně. Exit Empire určitě nenahráli vrchol domácí produkce, ke svým kompozicím zatím přistupují poněkud jednobarevně a mnohdy mají dojem, že hodně kraválu = dobrá muzika (úvod klipovky Shut Up). Nicméně nakročeno mají dobře a v té old-school české bídě je to světlo ve tmě. Mimochodem pochvala za graficky výtečný obal.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
kjn / 25.10.18 12:56odpovědět
Král je nahý. Kluci by se místo života v sociálních bublinách měli naučit hrát. Pečlivě ukrývají videa z živáků a zřejmě vědí proč. Celý koncert z Rumunska je toho důkazem. To má být objev roku na metalové scéně? Kytarista je otřesný jak ve hře, tak ve zpěvu, bubeník je chromá plečka a zpěvák je zábavový hejkal z vesnického kulturáku, který se snaží o show, ale nejde mu to. Děs. Navíc je to čistá kopie různých metalcoreových kapel, ale s jediným rozdílem: ti ostatní to co nahrají, taky předvedou živě, to není ale případ EE, jejich největším pomocníkem je software, jinak by si ani neuprdli, jsou to mizerní hráči a plagiátoři, nic víc, taková je pravda
Radick / 27.12.17 20:34odpovědět
Recenze je fajn a je fakt, že to kolem smrdí starobou. Jen skepticky tvrdím, že se starobanetýká jen metalové a tvrdě rockové scény, ale kultury všeobecně. Holt jsme všichni staří. Ale proč pak kritizovat tolik přísně jakýkoliv náznak o výstup ze zajetých kolejí?
Jirka D. / 28.12.17 15:09odpovědět
Je to možná jen řečnická otázka, nicméně odpovím. Nemyslím si, že bych kritizoval tolik přísně, 65 % je podle mě docela vysoké hodnocení a stejně tak text recenze nevyznívá tak, že by kapela měla rovnou skočit z mostu. Ano, jsem skutečně rád, že se u nás dá dohledat podobná, s jistými rezervami moderně znějící muzika, ale že by to samo o sobě bylo předpokladem pro vysoké hodnocení, to zase ne. Na to už se ve světě odehrála spousta zajímavějších věcí. Nicméně kapele držím palec do budoucna a doufám, že tohle je jen startovací můstek k něčemu dalšímu.
Label:vlastní vydání
Vydáno:Říjen 2017
Žánr:rock / metalcore
Rafael Eimut - zpěv
Timmy Růžička - kytara, zpěv
Přemysl Růžička - bicí
1. Nobody Else
2. Ignore Me
3. Fly
4. Backdrop Packer
5. Shut Up
6. Who Can Blame Us
7. Please Us All
8. Forging My Own Crown
Exit Empire
Jsme to nakonec my sami, kdo žije náš život
Labirinto
Gehenna
Aara
Triade III: Nyx
All The Secrets Inside
Looking Backward (EP)
Elysium
The Path of No Return
Sepultura
Quadra
Vaura
Sables
Phlebotomized
Clouds of Confusion
Dødheimsgard
Black Medium Current
I Am No Hero
Without Antennas
Lord Mantis
Death Mask
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.