Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Abigail Williams - A Void Within Existence

Abigail WilliamsA Void Within Existence

Garmfrost6.8.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Ne všechny nálady a emoce nemusí být nutně příjemné a snadno poslouchatelné...

Přemýšlím, kdy se z tvorby Abigail Williams vytratily sféry symfonična, které před drahnou dobou proslavili svým zakomponováním do melodického black metalu Cradle of Filth nebo Dimmu Borgir? Nutno říct, že Abigail Williams sice nebyli v takové formě jako zmíněné kapely, avšak svůj styl kořenili notnou dávkou extrému a nebáli se své kompozice prostoupit jistou dramatičností. Ne, nebyl jsem jejich příznivcem. Zejména první nahrávky šly mimo spektrum mého vnímání. A to přesto, že jsem se tenkrát podobně laděným kapelám nevyhýbal.

 

Cestu si ke mně v podstatě Abigail Williams vlastně nenašli nikdy, ale respekt jsem začal pociťovat s třetí Becoming. Ta pokračovala v nastaveném směru, ale vše se náhle jevilo v příznivějším světle. Autorsky i muzikantsky kapela neskutečně vyzrála. Ale i tak jsem po pár pokusech ani nepoznal, že jsem na ni zapomněl. Třináct let kolem mě poletovaly názory na desky Abigail Williams – jsou jiní - říkaly tyto ohlasy. Budou se ti líbit – přesvědčovaly… Až letos, kdy mi z Agonia Records, pod které se Abigail Williams uchýlili, přišlo promo čerstvého počinu A Void Within Existence, jsem poznal, že jiní opravdu jsou. V rychlém exkurzu do minulosti je jasné, že už předchozí Walk Beyond the Dark hrálo všemi barvami. Kolonka symfonický black metal dávno neplatila.

 

abigail williams

 

Šest let uteklo, v kapele je kromě hlavní tváře, mozku i duše kapely – Kena Sorcerona, všechno nové a jinak. Jediný, kdo se podílel i na některých předchozích počinech, je hostující bubeník, Mike Heller (Fear Factory, Malignancy). Nové album představuje novou kapitolu, která nastavuje nové směry a cíle. A Void Within Existence lze brát podle mého názoru v klidu bez znalostí minulosti kapely. Je natolik odlišné, že je opravdu lehké nahlížet na něj jako na nový začátek.

 

Album produkoval Ken Sorceron a mix svěřil Davovi Oterovi (Aborted, Akhlys). Produkce je ohromující, drtící a mohutná. Přesně odpovídá náladám a potřebám nahrávky. Zasahuje do hlubokých a niterných atmosfér. Přes brutalitu prosakují lákavé melodie plné emociálních rozepří. Máme před sebou příznivě obsažné a snadno vstřebatelné linie, ale také vrstevnatě pochmurnou a nepřístupnou hranici, za kterou je lákán pouze poučený posluchač.

 

V lyrice se nacházíme v existenciálních podobách ztrát, rozpadech a nejednoznačnosti. Není zde prostor pro jasné rýmy a už vůbec ne přitažlivé metafory. Se slovy se zachází v surrealistické rovině, které ve vás mohou vyprovokovat pěkně hnusné asociace. Fungují podprahově, takže pozor.

 

Mrkněte na přední obal a mohlo by to ve vás vyvolat nějakou představu. Na obrazu můžeme spatřit oběšence, kolem kterého stojí malíři pokoušející zastihnout mihotavost konce i nekonečna zároveň. Tohle cítím z nahrávky.

 

Udělat si názor na A Void Within Existence není jednoduchým úkolem. Matoucí jsou spíše skvělé melodie a výborná instrumentace. Posluchači tak připadne, že se lze do nahrávky snadno dostat a užít si ji. Takovým se pak láme vaz. Chaotická surovost a nepříjemné vstupy potěší složitějšího posluchače, který několika rozměrnou nahrávku vychutná snáze.

 

Album samozřejmě není složitým konglomerátem. Nejedná se o progres, byť progresivní se zdá být tvůrčí proces i práce s náladami, ať už hudebními nebo vizuálními. Zkušený posluchač pozná, že se o náladotvornou nahrávku přece jen jedná, ale nečeká, že všechny nálady a emoce nutně musí být příjemné a snadno poslouchatelné.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky