Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Nejprve krátká zpráva pro všechny metalisty navštěvující naše stránky. Nejvíce a zároveň nejméně důležitou informací je fakt, že Kurtův bratr Erol svého času drtil kytaru v Celtic Frost a Apollyon Sun. Tolik jedna věta rozvitá pro metalové fanatiky, jimž je zároveň taktně naznačeno, že od čtení dalších řádků mohou upustit. Nemuselo by jim dělat úplně dobře, že zrovna kytara je ten poslední nástroj, který lze na albu Cryosleep hledat.

Kurt Uenala je švýcarský producent a hudebník, který se přesunul do New Yorku a má za sebou kupu práce s lidmi jako jsou Moby, Depeche Mode, The Kills nebo Soulsavers. Moc dobře si jej pamatuji jako spolupracovníka Davea Gahana, coby spolutvůrce Gahanových skladeb pro Depeche Mode. Právě zde mi jméno Kurt Uenala utkvělo v paměti nejvíce a od té doby jej respektuji (snad i proto, že pro mě Gahan + Uenala > Gore).

Pod pseudonymem Null + Void Kurt v listopadu vydal své sólové album Cryosleep. Pozval si na něj několik hostů jako vokální doprovod a udělal tak ze své desky víc, než pouhé instrumentální album plné různých nálad. I když, vedle rozdílně pojaté elektroniky, se o změnu nálad starají právě zvolení hosté a jejich vzájemná odlišnost. Od Davea Gahana, přes Shannon Funchess, The Big Pink až po Black Rebel Motorcycle Club.

Cryosleep je elektronická projížďka napříč tímto žánrem. Je to stejně tak taneční deska, jako lehce retrospektivní, o něco více moderní a hlavně atmosféricky výživná. Obsahuje prvky staré dobré elektroniky, uspokojit by měla (a to z různých důvodů) i fans DM, dobře vystopovat lze i Kurtovu zálibu v dnes již kultovní detroitské scéně a najdeme zde i prvky chill-outu a dalece významných pohledů do vzdálených galaxií.

Kurt Uenala dostál svému jménu a vydal nahrávku, která umí spojit různá zakoutí elektroniky, aniž by byl narušen přirozený chod alba. Vše je vymyšleno, složeno a programově seskládáno citlivě, bez ztráty invence a celkové schopnosti mít vše pod dohledem. Povětšinou odpočinkově působící deska roztouží hned několik typů posluchačů elektronické hudby, zejména pak takové, kteří mají slabost pro žánr jako celek. Jako třeba já.

Nechci složitě porovnávat, ani dlouze přemítat. Cryosleep je především podařená varianta, jak si udělat radost a předvést elektroniku, která je zahrána s nadhledem a přitom v jistém druhu fascinace po očku následovaných vlivů, které si Kurt nemohl jen tak nechat utéct. Naopak na ně poukazuje a předvádí, že to jde velmi snadno spojit a nechat rozehrát v jednom balení.

Cryosleep je nenáročná ale poctivá elektronika pro ty, kteří ji mají v srdci. Takoví se budou k tomuto albu jistě vracet, je to sázka na dobrou hudbu, příjemný tip a jako takový by neměl jen tak zůstat ležem ladem.