Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Absorver - Absorvations (12" EP)

AbsorverAbsorvations (12" EP)

Jirka D.24.3.2021
Zdroj: žíhaná fialová 12" gramodeska (# MAI 6) // promo od vydavatele
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Krátká výprava do ledových pustin, která si jednoznačně říká o přídavek.

Jednočlenný elektronický projekt Absorver patří k těm několika málo výjimkám, s nimiž opouštím svoje komfortní teritorium kytarové muziky a zkouším především sám sobě prošlápnout trochu jinou cestu. Mezi ty výjimky patří třeba finský projekt Jääportit, za nímž stojí zmrzlý muž Tuomas Mäkelä, anebo třeba slovenská parta Autumnist, která mě svého času učarovala překrásně vyvedenou deskou Sound of Unrest (2013, zkuste ZDE). A byly to z mého omezeného pohledu jisté styčné body právě s těmito dvěma protagonisty, které sehrály svou roli v okamžiku, kdy jsem stál před rozhodnutím zkusit nebo nezkusit tuhle krátkou nahrávku.

 

Všechno to začalo vlastně už u obalu, ze kterého jde chlad, je z něj cítit samota, ztracenost v prostoru, ale i jistá forma klidu, ticha a smíření. A jakási nejednoznačnost, rozostřenost. Ostatně i ten titulní obrázek možná ani není titulní a když si koupíte vinyl, rozložíte vložený obal na celou šířku, zjistíte, že všechno je vlastně jinak. Mimochodem vinyl se snad kromě toho, že je vložený pouze do plastového sáčku (z něhož se nešikovně vytahuje), vyloženě povedl, a kromě zmíněného rozkládacího obalu obsahuje ještě menší cosi jako pohlednici, trochu větší podobný arch, download kód, samolepku a pár dalších propagačních drobností. Takže takové příjemné sběratelské vetešnictví, z něhož doslova září fialová 12-palcová deska (všechno ostatní spjaté s grafikou nahrávky je laděné černobíle). Ostatně fotku máte níže, takže se můžete podívat.

 

 

Podobně jako u Jääportit i v případě této desky je primárním pocitem zima. Ladění, volba zvuků, ruchů, nástrojů, rejstříků, z toho všeho jde mráz a jinovatka. Současně ale i klid, daný pomalým, pozvolným tempem celé desky. Adama Mészárose coby jediného tvůrce Absorver si neumím představit jinak než jako zasněného melancholika, protože přesně taková je i jeho hudba na Absorvations. Čistě pocitová, náladová. Pár motivů, žádná velká kompozice, ale spíš sázka na repetici a příjemné hudební flow. Zaposlouchat se je vlastně až neuvěřitelně snadné, přirozené, byť třeba poslední věc Tumult má výrazně zneklidňující charakter.

 

Kromě syntezátorů, beatů, ruchů a další elektroniky, mnohdy různě pošramocené a přetvořené (glitch), album obsahuje i nástrojové (nebo nástrojům podobné) stopy s dominujícím saxofonem, jehož zvuk se přes načrtnuté prostory nese s velkou noblesou (Thaw II). Místy jako by zněla trubka či nějaký jí podobný dechový nástroj (anebo zvuk), což možná bude i důvod, proč v úvodu zmiňuju jistou spřízněnost s Autumnist. Ať už je to ale jak chce, ať už se jedná o nástroje nebo jejich elektronickou obdobu, celkový obraz je po aranžérské stránce sladěn výborně a velmi citlivě podřízen celkovému vyznění - jako zvláštnímu a i přes pozvolné tempo velmi intenzívnímu tripu. A v té chvíli je docela jedno, jestli je to trip rozlehlou severskou krajinou, nebo zákoutími vlastní duše.

 

Nahrávka je rozdělena na dvě strany desky v poměru čtyři ku třem skladbám a velmi netradičně (a z mého pohledu i trochu nešťastně) je říznutá na každé straně jinou rychlostí. Strana A klasicky na 33⅓ RPM, strana B pak na 45 RPM. Při otáčení je potřeba na to myslet, jinak vás čeká ještě o něco pomalejší a melancholičtější poslech. Jinak je ale Absorvations čistá radost a výborný společník na úplný závěr dne.

 

Absorver - Absorvations 12


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky