|
|
||||||||||
Po pěti letech od vydání poslední řadovky Ariettes Oubliées (2012) se o slovo hlásí francouzští melancholici Les Discrets, kteří se po dvou vynikajících deskách rozhodli vychýlit kormidlo z dobře nastaveného směru a překvapit tak posluchače novým konceptem. Uplynulo mnoho vody od osm let starého debutního splitu s Alcest, kde prvně vyšla píseň Song For The Mountains ještě jako pracovní verze, ale typický rukopis se vší jeho svěžestí stále nevybledl. Jsou zde všechny dobře známé ingredience Fursyho stylu a opět se pracuje s tématy jako čas, příroda a život. Přibyl nový bubeník Jean Joly, s aranžemi outra Lyon - Paris 7h34 pomáhal Neige a i tentokrát zazní nenápadný hlas Audrey Hadorn. Zatím je vše, jak má být…
O vizuální podobu se postaral britský výtvarník Chris Friel a nemálo tak přispěl k záplavě inovací, které mohou nepřipraveného posluchače zanechat na pochybách. Ano, skladbám trochu chybí výraznější kovová příchuť, která na prvních dvou deskách vždy číhala v záloze. Dnes je výkonná moc především v rukou indie rocku, trip-hopu nebo prvků filmové hudby 70. let a je otázkou, jestli od kapely vyžadovat, aby donekonečna sekala další Septembre Et Ses Dernières Pensées (2010) jako Baťa cvičky. Myslím, že Prédateurs snese srovnání s přístupem švédů Tiamat, kteří svým veledílem A Deeper Kind Of Slumber (1997) také vrazili vidle do obav z vystoupení z komfortní zóny. Krok novým směrem, jakkoli se může zdát nesprávný, oceňuji a je celkem jedno, zda se v budoucnu ještě zúročí nebo jen posílí exkluzivitu raných nahrávek. Důležité je, že odvážné myšlenky a vůle je uskutečnit vyústily v dokončený projekt.
Hudbu jako stvořenou pro pozdní večery a chvíle přemítání o smyslu života výborně reprezentuje svižná trojka Les amis de minuit, ta se poslouchá sama. Podobnou službu zastane i Rue Octavio Mey s tím rozdílem, že se hudebně točí v bludném kruhu. Fleur des murailles staví na minimalistické kompozici podpořené texty Victora Huga a paradoxně nejemotivnější je intro Prédateurs s mluveným slovem. Zbytek alba tu a tam zazáří příjemnou melodií, osvěží dobrým vkusem, ale celek až příliš holduje žánru „easy listening“. Na cestě blíž k mainstreamovému posluchači splétají Les Discrets temnotu s nadějí unikátním způsobem, ale už zdaleka ne tak chytlavě jako dřív.
Co ještě dodat? Přešlapovat na místě, zírat do tmy a hledat v ní obrysy umí každý. Les Discrets se nebojí, a proto vydávají sebevědomé album zakalené ohněm zkušeností. Metalové přesahy vyloženě nechybí, ale stesk po nich může být veliký. Pesimista ve mně cítí tu „prázdnotu“ po třetí minutě Vanishing Beauties jako nenaplněný příslib gradace, ale optimista dobře ví, že tisíc lidí má tisíc chutí. Pokud jde o staré dobré časy, hezky se na ně vzpomíná u šesté Le Reproche nebo sedmé Les jours d'or. Na druhou stranu uznávám, že na výstižnosti poznáš mistra a přesně to mě nutí znovu polykat další minuty té lepší části nových Les Discrets…
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Garmfrost / 2.6.17 8:38odpovědět
A já si říkal, že mě nudí jen proto, že se mi tato kapela nelíbila nikdy. Dřív hlavně kvůli zpěvu a tentokrát mě nebavilo nic. Cítil jsem jakési pozlátko, něco někde tam... ale nedohlédl jsem... nezahlédl...
Jirka D. / 1.6.17 21:09odpovědět
Hmm, nuda i u mě. Poslechl, vymazal, zapomenul.
Ruadek / 31.5.17 9:13odpovědět
Pro mne zoufale nudná deska. Bez nápadu, opět slabě nazpívaná. Snahu někam to směřovat cítím, ale to je asi tak všechno. Ukázkový příklad toho, jak vítězí vizuální pojetí nad obsahem. Fursy je lepší kreslíř a performer než muzikant a zpěvák.
Label:Prophecy Productions
Vydáno:Duben 2017
Žánr:post-rock
Fursy Teyssier - zpěv, kytara, baskytara, klávesy
Audrey Hadorn - zpěv
Jean Joly - bicí
1. Prédateurs
2. Virée Nocturne
3. Les Amis De Minuit
4. Vanishing Beauties
5. Fleur Des Murailles
6. Le Reproche
7. Les Jours D'Or
8. Rue Octavio Mey
9. The Scent Of Spring (Moonraker)
10. Lyon - Paris 7h34
Les Discrets
Ariettes oubliées...
Rage
Carved in Stone
Temple of the Fuzz Witch
Apotheosis
Drastus
La Croix De Sang
YbCA
Loupežníci
Chaos Echœs
Mouvement
Moanaa
Torches (EP)
Menace Ruine
Cult Of Ruins
Ulver
Lyckantropen Themes
Between The Buried And Me
The Parallax: Hypersleep Dialogues (EP)
Hatebreed
The Divinity Of Purpose
Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
17.4.2024Z nové společné desky Pačesse a Báry Basikové vzešel videoklip ke skladbě Vlk mezi vrbami, který můžete shlédnout ZDE. Celou desku nazvanou Katechismu...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.