|
|
||||||||||
Po pěti letech od vydání poslední řadovky Ariettes Oubliées (2012) se o slovo hlásí francouzští melancholici Les Discrets, kteří se po dvou vynikajících deskách rozhodli vychýlit kormidlo z dobře nastaveného směru a překvapit tak posluchače novým konceptem. Uplynulo mnoho vody od osm let starého debutního splitu s Alcest, kde prvně vyšla píseň Song For The Mountains ještě jako pracovní verze, ale typický rukopis se vší jeho svěžestí stále nevybledl. Jsou zde všechny dobře známé ingredience Fursyho stylu a opět se pracuje s tématy jako čas, příroda a život. Přibyl nový bubeník Jean Joly, s aranžemi outra Lyon - Paris 7h34 pomáhal Neige a i tentokrát zazní nenápadný hlas Audrey Hadorn. Zatím je vše, jak má být…
O vizuální podobu se postaral britský výtvarník Chris Friel a nemálo tak přispěl k záplavě inovací, které mohou nepřipraveného posluchače zanechat na pochybách. Ano, skladbám trochu chybí výraznější kovová příchuť, která na prvních dvou deskách vždy číhala v záloze. Dnes je výkonná moc především v rukou indie rocku, trip-hopu nebo prvků filmové hudby 70. let a je otázkou, jestli od kapely vyžadovat, aby donekonečna sekala další Septembre Et Ses Dernières Pensées (2010) jako Baťa cvičky. Myslím, že Prédateurs snese srovnání s přístupem švédů Tiamat, kteří svým veledílem A Deeper Kind Of Slumber (1997) také vrazili vidle do obav z vystoupení z komfortní zóny. Krok novým směrem, jakkoli se může zdát nesprávný, oceňuji a je celkem jedno, zda se v budoucnu ještě zúročí nebo jen posílí exkluzivitu raných nahrávek. Důležité je, že odvážné myšlenky a vůle je uskutečnit vyústily v dokončený projekt.
Hudbu jako stvořenou pro pozdní večery a chvíle přemítání o smyslu života výborně reprezentuje svižná trojka Les amis de minuit, ta se poslouchá sama. Podobnou službu zastane i Rue Octavio Mey s tím rozdílem, že se hudebně točí v bludném kruhu. Fleur des murailles staví na minimalistické kompozici podpořené texty Victora Huga a paradoxně nejemotivnější je intro Prédateurs s mluveným slovem. Zbytek alba tu a tam zazáří příjemnou melodií, osvěží dobrým vkusem, ale celek až příliš holduje žánru „easy listening“. Na cestě blíž k mainstreamovému posluchači splétají Les Discrets temnotu s nadějí unikátním způsobem, ale už zdaleka ne tak chytlavě jako dřív.
Co ještě dodat? Přešlapovat na místě, zírat do tmy a hledat v ní obrysy umí každý. Les Discrets se nebojí, a proto vydávají sebevědomé album zakalené ohněm zkušeností. Metalové přesahy vyloženě nechybí, ale stesk po nich může být veliký. Pesimista ve mně cítí tu „prázdnotu“ po třetí minutě Vanishing Beauties jako nenaplněný příslib gradace, ale optimista dobře ví, že tisíc lidí má tisíc chutí. Pokud jde o staré dobré časy, hezky se na ně vzpomíná u šesté Le Reproche nebo sedmé Les jours d'or. Na druhou stranu uznávám, že na výstižnosti poznáš mistra a přesně to mě nutí znovu polykat další minuty té lepší části nových Les Discrets…
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Garmfrost / 2.6.17 8:38odpovědět
A já si říkal, že mě nudí jen proto, že se mi tato kapela nelíbila nikdy. Dřív hlavně kvůli zpěvu a tentokrát mě nebavilo nic. Cítil jsem jakési pozlátko, něco někde tam... ale nedohlédl jsem... nezahlédl...
Jirka D. / 1.6.17 21:09odpovědět
Hmm, nuda i u mě. Poslechl, vymazal, zapomenul.
Ruadek / 31.5.17 9:13odpovědět
Pro mne zoufale nudná deska. Bez nápadu, opět slabě nazpívaná. Snahu někam to směřovat cítím, ale to je asi tak všechno. Ukázkový příklad toho, jak vítězí vizuální pojetí nad obsahem. Fursy je lepší kreslíř a performer než muzikant a zpěvák.
Label:Prophecy Productions
Vydáno:Duben 2017
Žánr:post-rock
Fursy Teyssier - zpěv, kytara, baskytara, klávesy
Audrey Hadorn - zpěv
Jean Joly - bicí
1. Prédateurs
2. Virée Nocturne
3. Les Amis De Minuit
4. Vanishing Beauties
5. Fleur Des Murailles
6. Le Reproche
7. Les Jours D'Or
8. Rue Octavio Mey
9. The Scent Of Spring (Moonraker)
10. Lyon - Paris 7h34
Les Discrets
Ariettes oubliées...
Germ
Escape
Somniate
The Meyrinkian Slumber
Foo Fighters
Wasting Light
Nightfall
Macabre Sunsets
A Life Divided
Passenger
Sonic Reign
Monument in Black
Disharmonic Orchestra
Fear Of Angst
Illegal Illusion
Things After Death
Mnemocide
Feeding The Vultures
Edremerion
Ambre Gris
Dvojice kanadských kapel Miserere Luminis a Givre se představí 13.11. v pražské Modré Vopici a 14.11. v brněnském Unleaded Coffee.
2.11.2024Blind Ruler Cursed Land je projekt Willhelma Grasslicha a spojuje v sobě ethno ambient, neofolk, martial industrial a world music, což nám 23. listopa...
31.10.2024Metalová kapela Welicoruss hledá novou krev na pozici kytaristy a basáka. Pokud to pro vás zní zajímavě, pište na TENTO mail.
31.10.2024Domácí metalové duo Ánni zveřejnilo svůj nový singl, který je tematicky věnovaný islandské přírodě. Sklada se jmenuje Echoes (děkujeme) a v podobě vid...
27.10.2024Sváteční pondělí 28.10. bude mít v Brně příjemnou doom metalovou koncovku. Na Melodce se představí trio žánrovek Woe Unto Me, Guyod a Futile Mourning.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.