Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Across the Shade - Hope

Across the ShadeHope

Garmfrost18.9.2020
Zdroj: CD, 4-panelový digipak / promo od agentury Heavision
Posloucháno na: mini věž
VERDIKT: Across the Shade jsou na počátku cesty. Zatím si vystačí s tím, co vymysleli jiní, což jim nijak nebrání, aby "své" nápady zvěčnili na debutové nahrávce s mnohoznačným názvem Hope.

Polští deathově založení melodici Across the Shade sází na léty prověřené možnosti a mantinely, které kdysi spoludefinovala göteborská trojka At the Gates, In Flames a Dark Tranquillity. Across the Shade ovšem ve své tvorbě navazují spíše na finskou odpověď melodeathového vlnění. Z jejich muziky cítíte přes veškerý zápal více než nápadné pokukování po tvorbě Omnium Gatherum nebo Insomnium. O zvuk jejich dlouhohrajícího debutu Hope se jim navíc postaral Juha Räihä (Swallow the Sun, Before the Dawn), takže Finsko z Hope neodpářete, ať už chcete nebo ne.

 

acrosstheshade

 

Hodnotit pouze originalitu, rozcupuju Hope bez jakéhokoliv slitování. Snažím se ale na nahrávce najít kus osobního zápalu, chci cítit, jestli svoji muziku kapela hraje od srdce a jak se jim daří „srdíčko“ skloubit s vlastními schopnostmi. Netuším, jestli mají jednotliví členové zkušenosti s hraním z dřívějška, ale své nástroje ovládají vskutku obstojně. I po skladatelské stránce je znát, že si s albem dali velkou práci. Album šlape, melodie vyvolávají emoce, sólíčka se vlní nad kytarovými hradbami… Vše se samozřejmě pohybuje v dřevnějším podání. Velikosti zmíněných kapel Across the Shade nedosahují ani náznakově, a to myslím doslovně. Hope je fajn deska, avšak ve srovnání s debuty svých vzorů Across the Shade pouze paběrkuje na dávno profláknutých postupech. Tam kde jiní hledají vlastní cestu, oni sbírají drobty.

 

Řekl bych, že nejvýraznějším prvkem nahrávky, který zároveň posunuje sound o třídu výš, jsou bezvadné kytarové orgie podpořené spíše doprovodnou basou a všudypřítomnými klávesovými plochami jednoduchého střihu. Rytmika už tak závratná není, ale v rámci stylu, který Across the Shade produkuje, se může zdát v pořádku. Nudí mě nevýrazný growl, který by mohl být krapet variabilnější. Mít zajímavější barvu hlasu nebo se občas pokusit o jakoukoliv změnu, bylo by podstatně veseleji. Rád bych viděl vývoj Aross the Shade v jasnějších barvách. Technicky mají kluci své řemeslo nastudované, chybí jim ale kus ohně a melodiím velikost či osudovost.

 

Album vychází v jednoduchém, avšak vcelku pěkném digipakovém provedení. Absence textů mi chybí. Bez nich je vydání neúplné, byť je zpěvákovi docela rozumět. Front cover i vnitřní grafika se podle mě povedla docela dost a náladu desky v podstatě vystihuje. Horší to je s logem kapely. Kde nic tu nic!

 

 

Suma sumárum je možné brát Hope jako desku dobrou. Kdyby se Across the Shade snažili více nalézt vlastní tvář a trochu si pohráli se zpěvy, nebyla by jejich dlouhohrající prvotina vůbec špatná. Dobrým signálem budiž srovnání s jejich tři roky starým EP Winter is Coming. Tato skladba se objevila i na Hope a právě na ní můžeme vidět cestu, kterou kapela ušla za malou chvíli. Navíc je Hope deskou rok starou, předpokládám proto, že další nahrávka by mohla být o dost zajímavější.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky