Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Objevování nových náhledů do hudební krajiny je náramná práce, zvláště když je odměnou přenádherná scenérie. Láska k hudbě je nekonečná pouze v případě, že je přiživována novými podněty a neznámými záchytnými body. Jedním z takových prostředků jsou pro mě věkem mladí, ale hudbou velcí, kanadští Aeternam, kteří ze své sluje v Quebeku vyvrhli na posluchačskou obec slovutné a mocné prvorozené dílo „Disciples Of The Unseen“.

Death metal pokřížený s lecčím v podání Aeternam působí svěže, mohutně. S vysokou úspěšností se Vám zachytí v podvědomí na dlouhé chvíle. Kombinace starověkých motivů s death metalem nevoní novotou, přesto se právě těmto kanaďanům daří najít grál dobrého vkusu a neotřelosti. Prohnětení metalu s hudbou blízkého východu nenese pachuť kopírovaného. Na ovládnutí komerčními opratěmi rovnou zapomeňte. Tato hudba je opravdová, můžete se jí nechat dotýkat a mačkat, emoce z ní doslova vystupují do vašeho osobního prostoru a sebejistě vás obepínají, záleží na vás, jak dalece se poddáte. Schopnost plnohodnotně pracovat se strukturou exotických melodií dává zapomenout na davy patolízalů, kteří měli odvahu pouze těmito prvky své skladby lehce kořenit. Nakopávající síla u většiny skladeb a energie s vůní exotické melodiky dokáže trvale zaujmout.

Dokonalost skladeb je podepřena i výbornými vokály všech rejstříků od nejhrubšího zrna, přes syté silné melodie až k čistým výšinám. Všechny metalové hlasové vyjadřovací prostředky se zde tísní v jednom ranci. Tady ucho posluchačovo nemůže vystavit jedinou reklamaci. Nehynoucí melodie ať už je má na svědomí kterýkoliv instrument jsou obhajitelné – poctivé, neonošené. Technickou zdatnost, hráčskou a skladatelskou virtuozitu netřeba zmiňovat. Hrubozrnné strhující skladby jsou šperkovány náramnými mohutnými melodickými prvky s etno názvuky. Dokonce i rozličnost skladeb je značná, což album povyšuje mezi vyzrálé.

Nadšení z alba spouští jedno z nejlepších inter – „Ars Almadel“ jaké jsem v poslední době zaznamenal. Jeho čarovná moc mě uchvacuje do žhavé náruče „Angel Horned“. Její žár s nervním pnutím ukazuje drsnější tvář Aeternam, přesto lidskou a plnou vroucích emocí. Překrásná jízda občas brázděná nádhernými kytarovými piruetami, které se dopracovávají až k finálnímu bohatýrskému sborovému chorálu. „Esoteric Formulae“ přináší hromady nasekaných riffů s tepavým podkladem, včasně se skladba z konfekční nezáživné struktury vytrhává příjemným melodickým refrénem s čistým vokálem, balzám. Orientální dálavy od počátku rozdmýchává „The Coronation Of Seth“, dokud je nezalije žhavá láva tvrdých kovů, do níž čisté melodické vokály svým vichrem vyfukují neomakané tvary a reliéfy. Obal alba k této skladbě přiléhá jako smyslná rudá tanga ke krásné pevné plné ženské prdelce.

Trochu doomových oparů je možno spatřit v „Hamunaptra“ dokud je nerozežene vichr ze Skandinávie. V severních větrech nás umělci dlouho nezanechávají a dokonalou iluzi blízkovýchodních vyprahlých krajin pravověrně vykreslují v akustické „Iteru“. Náramná jízda plná epických vozeb se skrývá pod titulem „Goddess of Masr“. Vynikající melodickou kytarovou koupel s radostí proděláte v kádi „Ouroboros“. Dech beroucí drtící skladba a přesto přívětivá, místy zamyšlená „Circle in Flames“ dává vzpomenout z jakého, že kovu se především na tomto albu kují výkovky. Závěrečná triumfální epická skladba Through the Eyes of Ea" celé dílo dokonává, fortelným úderem na hlavičku posledního hřebíku do rakve druholigových nicotných spolků.