|
|
||||||||||
Přestože vlastním jedinou starší desku, ke které mám vztah poněkud vlažný, k novému albu hodlám přistupovat jako k muži bez minulosti. Snaž se, máš šanci, kámo. "…And the Seventh..." nabízí potemnělý death metal, který je nepříliš častou alternativou k většině současně znějících kapel. Právě temnota a ne na odiv vystavovaná brutalita je devíza, díky které album bez problémů přijímám a díky čemuž se Aeternus vrací na delší dobu do mého přehrávače.
Úsvit kolekce poznamenává lehce industriální rytmus, na který bez dlouhých cavyků navazuje rychlá úderka, v jejíž nejednoznačné tváři dominují subtilní kytarové melodie a výrazné dusání bicích. Od počátku je zřejmé, že skladby nejsou otázkou jednoho těžce vydolovaného motivu, ale představí se nám celá řada chytrých nápadů. Aeternus ukazují svojí sílu zejména ve výrazných riffech, kterými se zde práší měrou vrchovatou a tak právě ony patří ke stěžejním kamenům celé stavby. Vytvářejí solidní základ dalším krokům, v jejichž šlépějích se nyní toulám. Na rozdíl od takových Blood Red Throne nepřišli Aeternus s jednoznačnou mlátičkou, která se odlepí od startovní čáry a drží svoji tepovku až po cílovou pásku. Posluchači je často nabídnut čas se vydýchat a nechat se oslovit atmosférou, která vyniká spíš v pomalejších, zatěžkaných partech. Do popředí se prodírají dunivé kopáky, mnohdy činel a kytary tvoří dlouhé, zatěžkané tóny, z nichž dýchá celá ta únava šerých pater světa. Krásným příkladem je skvělá Reap What You Saw. V některých momentech mám až nepěkný pocit vzadu na hřbetě a moc rád se porozhlédnu po sluncem zalitém okolí. Dík těmto variacím si i bubeník Phobos vybírá oddechový čas a po měřené časovce si může dovolit odbočit do depa, kde mu stačí udržovat pomalé dus, dus. Je to jednoduché, ale má to sílu. I slovutní Satyricon kdysi tomuhle kouzlu propadli a jejich poslední desky oplývají podobným fluidem.
Takových temných pasáží můžeme najít celou řadu a album díky nim získává na přitažlivosti sympaticky zahuštěnou atmosférou. Ares a Specter se představují jako hraví a zruční muzikanti. Ke štěstí jim nestačí jen hromada minut s průměrně odehraným hlukem a semo tamo ojedinělým nápadem, který by v malých obměnách točili na celém albu. Už moje předchozí slova jen potvrzují fakt, že své nástroje vedou cestou variabilních postojů, kombinujících různá tempa a zvuk. Tam, kde mi zkušenost a cit napovídá, že mám očekávat pokles tónu, naopak přijde jeho vzestup a podobně. Nejednou i odpojí proud a zadrnkají akustickou vložku. Zcela akustická je pak šestá skladba Hubris, ale to je asi jediná její zvláštnost, jinak jde o poměrně fádní kus.
Uznávám, že "...And the Seventh …" není kdovíjakým výtryskem originality, ale celé album má oblečen natolik atraktivní kabát, že jen těžko odolávám. Aeternus se nebáli sáhnout do krabice s osvědčeným nářadím, které v jejich šikovných rukách funguje znamenitě. Lidé se rádi vracejí k tomu, co funguje. Tak vás v tomto případě můžou při poslechu trknout vzpomínky na Satyricon, Nader Sadek či starší díla Aeternus. Hezká sbírka starých, ale nablýskaných pendlovek. První edice tohoto alba přináší jedno překvapení a tím jsou ještě starší kousky z galerie Aeternus. Jde o první EP nazvané Dark Sorcery z roku 1995. Slyšel jsem je nyní vůbec poprvé a musím konstatovat, že je to silný materiál. Lehce se tak nabízí srovnání toho, kam kapelu její kroky během 18 let zavedly. Od pomalého, temné black metalu do vod stejně temného deathu.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Lyriel / 8.7.13 20:11odpovědět
Letos jsem slyšela Satyricon naživo - pekelná to show! A Aeternus už se mi taky nějakou tu dobu lesknou na plánovací listině...kdo ví, kdy to budu moci se vzpomínkami škrtnout ...
Label:Dark Essence Records
Vydáno:Březen 2013
Žánr:death metal
Ares - kytary, zpěv, baskytara
Phobos - bicí
Specter - kytary
1. There Will Be None
2. ...and the Seventh His Soul Detesteth
3. Spurcitias
4. Ruin and Resurrect
5. The Confusion of Tongues
6. Hubris
7. Reap What You Saw
8. Saligia
9. The Hand That Severs the Bonds of Creation
10. The Spirit of Illumination
Enter The Eternal Fire 5
19.7. - 20.7.19, Volyně, areál koupaliště
Dead Cross
Dead Cross
Sigh
Graveward
Ty Segall
Freedom’s Goblin
Hegemon
Sidereus Nuncius
Obscure Infinity
Into The Vortex Of Obscurity
Druid Lord
Hymns for the Wicked (reedice)
The Cult
Under The Midnight Sun
Totalitarian
Kulturkampf/Los Von Rom (EP)
Blood Runs Deep
Into The Void
Cataract
Kingdom
Slovenská horor punková kapela The Karnsteins vydává právě dnes své nové EP s názvem Three Kings of Terror, a to na digitálních platformách a na CD. O...
30.3.2023Ku příležitosti vydání nového EP Om Kali Maha Kali odehrají domácí Cult of Fire dva koncerty, jeden v Česku a jeden na Slovensku. Na obou z nich budou...
28.3.2023Po vynucené koncertní přestávce a doplnění sestavy o rytmickou sekci se na pódia vrací domácí kapela Nocturnal Pestilence, konkrétně na pódium klubu K...
28.3.2023Vydatný tříhodinový rozhovor s Jirkou "Desed" Sedláčkem z Dark Gamballe a Trny & Žiletky v podcastu Noir Talk sledujte ZDE.
28.3.2023V temnou kryptu jako ze starého RPG se na Zelený čtvrtek promění dejvická Klubovna, aby nabídla útočiště fanouškům dungeon synthu, středověku a black ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.