Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Aeternus - Philosopher

AeternusPhilosopher

Garmfrost29.11.2023
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Dobře fungující a gradující mozaika temných nálad...

Přiznám se, že norské úderníky Aeternus jsem přestal sledovat už kdysi dávno. Jak jsem je v devadesátkách (Dark sorcery) měl rád, tak mě někde na přelomu tisíciletí přestali bavit. Mně se měnil vkus, jim evidentně taky. Jednoduše jsme se nepotkávali. Předposlední řadovku Heaven jsem zavnímal, leč opět jsem zapomněl. Nyní jsem po promu Philosopher sáhl spíše omylem, než ze zvědavosti a oněměl překvapením. Aeternus jsem měl zafixované v deathovém chlívečku, do něhož se od původního blackového směřování uchýlili. Zarazili mě info plky vydávajícího labelu Agonia o vzácném mixování atmosféry, temnoty, a darkmetalové osudovosti. Jak všichni víme, vydavatel většinou hodně přehání, nicméně v případě Philosopher však ne. Zkrátka a dobře, Aeternus produkují atmosférickou a temnou muziku.

 

Tohle samozřejmě vypovídá o faktu, že jsem kapelu nesledoval, jinak bych už nějakou chvíli věděl, že pánové darkmetalové tendence mají. Po krátkém exkurzu po kapelním bandcampu jsem naznal, že návratová ...and the Seventh His Soul Detesteth byla deskou výbornou, surovou a pestrou. Ale také v rámci diskografie posledních dvaceti let výjimečnou.

 

A nyní bych rád rozvedl, co se mi linulo ze sluchátek do hlavy. Ta tam je temná nádhera prvních počinů, ty tam jsou surové výlevy prostředního období. Naštěstí je pryč i suchopárnost předchozí řadovky Heaven, na kterou Philosopher navazuje. Není jejím dvojčetem, může být sourozencem, nebo také tím samým v nekonečné spirále evoluce. Stejné, avšak výš a obohacené o nové možnosti. Nevyzpytatelné, co se týče očekávání a představ. Deska je chytlavá, zdá se být doomová a náladotvorná. Ares se svými kumpány se za ty roky stal rafinovaným tvůrcem, takže ve zmíněné zasmušilosti cítíte nepříjemný neklid, který ve vás vyvolává ošklivé očekávání šoku. Ten nepřijde hned. Dojem je umocněn výbornou produkcí Herbranda Larsena a zastřešujícím masteringem od Lawrence Mackroryho. Deska doslova dýchá. Prostorné kytary nejsou zahlušeny jako minule. Jsou všude kolem. Vokál je dominantní. Není schovaný v pozadí, ale ani nepřeřvává všechno ostatní. To stejné rytmická sekce bicí + basa. Basa pumpuje, tvrdí sound, ale také dodává kytarám další rozměry. Bicí spokojeně mlaskají, nejsou tlumeny a přechody zní moc pěkně. Jen šlapáky bych ocenil výraznější.

 

aeternus

 

Začátek desky je pozvolný. Úvodní Existentialist Hunter je nervní, pomalá a připravuje půdu pro mnohem energičtější a pestřejší World Bleak Nepotism. Ta nabízí zejména širokou škálu sól. Nálada začíná houstnout a po doomovém oparu je veta. Označení dark metal pisálkové před lety přiřadili k deskám Samael a posléze Rotting Christ, protože nevěděli, co si s jejich tehdy novátorskou muzikou počít. Postupně se od tohoto názvu upustilo. Nicméně minimálně na první skladby Philosopher docela sedí. Také nevíme, kam styl Aeternus zařadit. Prostě si zkušení pardálové dělají, co chtějí, hranice neuznávají a tak to má být. Škatulku berte pouze jako pomocnou berličku. Je jasné, že je Aeternus jakýkoliv chlíveček malý. Neprodukují ani black, ani death metal. Je to metal. Ne moc extrémní, moc se neohlíží a kašle na předpoklady. Ve své podstatě se jedná o dobře fungující a gradující mozaiku temných nálad. Kytary mají prim. Přes všechny sólové výlevy, vyhrávky jsou zakomponovány vkusné akustické vybrnkávačky dodávající ostatním stopám patřičný lesk.

 

Zlom přichází s Void of Venom, kde se pečlivě vypracovaná atmosféra propojí se surovostí a kouskem toho death metalu, po kterém se mi stýskalo. Skladba se však rychle vrací k vyhrávkám a střednímu tempu. A má moc pěknou basovou, v podstatě sólovou linku. Po hudební stránce si užívám. Skladby jsou atraktivní, ale nebyly by, nebýt špičkového muzikantství a řekněme i zdařilého a trefně zvoleného zvukového kabátku. Začal jsem recenzi přísně, a přiznejme si, že takové rozuzlení celého popisu málo kdo čekal.

 

 

Philosopher je deskou vhodnou pro letitou ikonu, která netouží zůstávat na místě a zároveň úplně nezrazuje své jméno. Každá další skladba je silnější než předchozí, a tím pádem láká k dalšímu poslechu bez koukání po hodinkách.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Bodin / 30.11.23 11:43odpovědět

Aeternus nestárnou a nemají potřebu cokoliv měnit. Jsem rád, že jejich hudební cestu sdílím od prvopočátků.

Lord Owl / 29.11.23 19:04odpovědět

Aeternus byli dříči pozdních 90tek, i v časech hledání jiných postupů se dali odlišit od zbytku drsných kapel z Norska. Rád je podle zdejší recenze zase přivítám ve vodách, kde vždycky uměli kormidlovat, ve vodách dark metalu.

Victimer / 29.11.23 7:12odpovědět

Slyším to podobně, psal bych to podobně :) Temno-metal pro starší a pokročilé. Žádnej kvalt, pěkně s rozmyslem a i když to některým bude znít moc obyčejně, má to černou duši. Padesátníků.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky