|
|
||||||||||
Pro TRISTANIU jsem měl vždycky velkou slabost. Nicméně po opravdu nemastném a neslaném „Rubiconu“ jsem pomyslnou hůl zlomil. Když jsem je pak navíc viděl na živo, kde se nová zpěvačka Mariangela Demurtas předvedla fanouškům, zanechala ve mně trapný dojem a odešel jsem raději pryč. Takže k novému albu jsem přistupoval očištěn od předpojatosti, bez citu a očekávání. A výsledek? Musím říct, že sice se už záchvat nadšení nekoná, ale v každém případě je „Darkest White“ opět nadstandardní album, které je radost poslouchat.
Po odchodu jak Mortena a Vibeke Stene tak zpočátku hostujícího, posléze stálého zpěváka s PARÁDNÍM hlasem Ostena Bergoye, chyběl kapele výrazný hlas. Mariangela na „Rubiconu“ pouze tápala a musím říct, že nyní (snad) už nalezla svoje místo v kapele, které není v popředí jako Vibeke (ta UMĚLA pracovat v zájmu celku), ale za to její civilnější projev mi konečně nevadí. Hlavní pěveckou devízou je fenomenální Kjetil Nordhus, který TRISTANII dodal odér jeho bývalého působiště Green Carnation. Ostatně zpěvů se zhostili i kytarista Anders s basákem Olem Vistnesem. Takže v tomhle se TRISTANIA vrátila k tomu, co uměla opravdu dobře. A to je mnohočetnost zpěvů, které dohromady krásně rezonují. Už tedy ne grandiózní chorály, které do kapely vpouštěl na prvních deskách Morten, ale přesto se určité hloubky dočkáme.
Otvírák „Number“ na vás vyskočí nečekanou agresivitou a blackovým skřehotem. Tímto krokem si mě získali. Také dávají vzpomenout na zvláštně neuchopitelné album „Ashes“. V současnosti se ale TRISTANIA ubírá jinou cestou. Zejména jsou barevnější a vyhranější než v minulosti. I přímočařejší. Líbí se mi opětovná chuť tvořit odlišný sound než na předchozí desce. Také je to v podstatě nová kapela. Z původní sestavy zůstali pouze Anders Hidle a klávesák Einar Moen. Jsem však rád, že se dokázali odpíchnout a znovu se postavit na nohy. Metalové řezavosti se dočkáme i v závěru desky v podobě „Arteries“, která je pro mě tím nejlepším počinem alba. TRISTANIA je ale i rockově dravá. Dokáže pohladit a povznést působivými pasážemi... Oproti dřívějšku není tedy hlavním atributem ženský zpěv. Stejně tak klávesy. Kláves se samozřejmě dočkáme, ale nejsou vůdčí. Většina materiálu stojí a padá s kytarami a opravdu parádně rozdováděnou basou. Asi nemá cenu rozepisovat song po songu.
Řekl bych, že fungují jako celek vskutku efektně. Vypíchnu možná „Lavender“ a titulní „Darkest White“. Pak si vzpomenu na nádherné „Requiem“ či „Cypher“. A jsme u toho, proč nemá cenu toto téma nakusovat. V rámci TRISTANIE není tohle album nejlepší v žádném případě. Ale co se týče let posledních, zastihlo „Darkerest White“ TRISTANII jednoznačně na vrcholu. Tím nemyslím jen mnou tak odmítnutý „Rubicon“, ale už „Illumination“, u kterého jsem se poprvé začal nudit. Jak po hráčské stránce, tak po té skladatelské si TRISTANIA stojí suverénně. K vrcholu, kde kdysi byli, mají ještě cestu dlouhou, ale už mají našlápnuto. Už začíná doutnat onen vnitřní oheň, který dřív hořel jasným plamenem a sežehl vše kolem. Pevně věřím, že když vytrvají v nastaveném trendu, bude další zásek tím pravým ořechovým a my se dočkáme dalšího klenotu.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Ruadek / 31.7.13 10:21odpovědět
Opět s Tebou naprosto souhlasím. I já byl poměrně překvapen a stejně tak nad nimi zlomil hůl, dřívější materiál mě prostě nebavil. Tohle má ale sílu, je to skladatelsky příjemné a vokálně KONEČNĚ barvité a s vlastním výrazem. Příjemné, VELMI příjemné překvapení kapely, u které jsem stagnaci očekával tak nějak s jistotou. Probrali se a toho si obzvláště cením.
Label:Napalm Records
Vydáno:Květen 2013
Žánr:gothic metal
Anders Høyvik Hidle - kytary, zpěv
Mariangela "Mary" Demurtas - zpěv
Ole Vistnes - baskytara, zpěv
Gyri Smørdal Losnegaard - kytary
Tarald Lie - bicí
Kjetil Nordhus - zpěv
1. Number
2. Darkest White
3. Himmelfall
4. Requiem
5. Diagnosis
6. Scarling
7. Night on Earth
8. Cathedral (Bonus Track)
9. Lavender
10. Cypher
11. Arteries
Skinny Puppy
Weapon
Emrevoid
Riverso
Fight
War Of Words
Centuries
The Lights Of This Earth Are Blinding
Gojira
L´Enfant Sauvage
Cult of Luna
A Dawn to Fear
Nokturnal Mortum
The Voice Of Steel
Or
Lp
Inhibitions
With the Fullmoon Above My Head
Ministry
Psalm 69: The Way to Succeed and the Way to Suck Eggs
Moonspell
Hermitage
Tiskovka: Mohou pankáči natočit desku dětských písniček? Odpověď na tuto otázku přinesli Už Jsme Doma na albu Pět ran do čepice. Nahrávka vznikla ve s...
27.6.2022Domácí kapela Gate Crasher zveřejnila nový singl Jako vlci, k němuž vznikl i videoklip - k dispozici na youtube.
27.6.2022Pár měsíců po digitálním vydání je venku i fyzická podoba nahrávky Pohrdat domácí kapely Decultivate, a to na jednostranné 12" gramodesce s gravírovan...
27.6.2022Domácí dark(black)metalová kapela Pergamen právě vydala své nové album Sol infernum, které je jejich první koncepční nahrávkou. Kromě digitálního vydá...
23.6.202212. července se v pražské Baladě (na nové adrese Pod Plynojemem 1274/5) odehraje koncert španělské instrumentálně post-rockové/metalové kapely Syberia...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.