Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ageless Gateway - Corruptor of Stars

Ageless GatewayCorruptor of Stars

Garmfrost9.6.2026
Zdroj: mp3, promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Motiv II A.N.C.
VERDIKT: V Corruptor of Stars se rozvíjí vnitřní blasfemie, vesmír, bůh coby protivník. Album se zdá být zuřivé, ale nemusí to být tak úplně pravdou...

Až na výjimky, respektive výjimku, jsou nahrávky zaštítěné polským podzemním labelem Godz ov War přinejmenším zajímavé. U většiny, co mi prošla sluchovody, mě napadlo, jak je dobře, že jsou zastoupeny aktivním vydavatelem. Mnoho dobrého by zapadlo či mělo problém protéct sítem nepřeberného množství rovněž dobrých nahrávek. Ageless Gateway je debutujícím jednočlenným projektem holdujícím temně vrstevnatému black metalu s přesahy k mrtvolnému pohřebišti.

 

Za projektem stojí multihráč Apparition, který se zhostil rovněž vokálů, nahrávání i mixu s masteringem. Je možné, že má za sebou zkušenosti nabrané jinde, nicméně nic jsem nikde na něj nenašel. Chlapík svému řemeslu rozumí, má představu, vizi, a ví, jak všeho docílit. Na debutovém počinu Corruptor of Stars rozvíjí blasfemii, do atmosférického prostranství vetknul disharmonické vrstvení, a celé to žene v nahalovaných ozvěnách.

 

ageless

 

Právě z oněch halů vzniká dojem kosmických dálav, vesmír cení zuby, Apparition vyzývá škůdce, kterým se zdá být starý známý bůh. V titulní skladbě Apparition slyší jeho hlas, vidí prázdnotu… Lehce klišé, ale připadne mi, že klišé zábavné. Nenudím se. V dalších skladbách vnímám pokračující oboustrannou nenávist. Škůdce má parazitický zájem o naši planetu, o nás, má z nás legraci a průvodce myšlenkami vše vidí, slyší a nenávist mu vrací. Je pozdě? Nemocné vědomí se rozšiřuje po celé planetě. Nakonec tento dobyvatel v úspěšném snažení dostane, pro co si přišel...

 

Nutno dodat, že příběhu zkorumpovaných hvězd odpovídá nihilistický hudební podkres. Ačkoliv, podkres… Slova si spíše domýšlíme, hlavní prostor má pokroucená hudba, ze které nenávist doslova cáká. Místy mám pocit, že se tvůrce při komponování nechal inspirovat vlastní psychedelií nebo podpůrnými dobrotami. Přičemž je dobré zmínit, že se mu skladby nerozpadají, nejedná se o žádný avantgardní cirkus, ale vcelku dobrý, zuřivě atmosférický černý extrém.

 

Hlasy jsou takřka nehmatatelné. Jsou spíše cítit, než by zněly v popředí. Jsou hluboké i syčivě chrčivé. Byť vzniká dojem, že jsou vlastně všudypřítomné, všimnete si, že na dlouhých plochách vůbec nezazní.

 

Corruptor of Stars se zdá být albem zuřivým a řádně nasypaným. To ale nemusí být úplně pravdou. V první řadě jsou slyšet kytarové party a bicí (programované). Jistým a neméně zajímavým doplňkem jsou klávesy, klavír… a to zejména v místech, kde se skladba mění v takřka v synth dungeonový chlad. Naprogramované bicí jsou většinou skoro nerozpoznatelné od akustické hry. Apparition zřejmě ví, jak by bicí souprava měla nejen znít, ale co je reálné a možné. Když se pak hra změní v dusot, nepůsobí to vůbec marně.

 

Ageless Gateway vstoupil na scénu s dobrou nahrávkou, která se jeví být příslibem pro věci příští a už nyní nabízí mnoho atraktivních okamžiků.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky