Recenze: Agogh - Demo 2002 (demo)

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

AgoghDemo 2002 (demo)

Bhut13.12.2010

Zdroj: MP3 (170 Kbps)

Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W

VERDIKT: Prvotní nahrávka tuzemské formace Agogh nesmí být jen tak opomenuta. Kapela samotná k dnešnímu dni již nefunguje. Naštěstí po sobě zanechala tento skvost, který je opravdu vydařeným dílem. Pro všechny příznivce tvrdší gothic metalové hudby se střídmě použitým kořením blacku by mělo být toto dílo nedílnou součástí jejich sbírky.

Prvotní nahrávka tuzemská gothic blackové formace Agogh se skládá pouze z pěti písní. Ale i tak toto demo s názvem Demo 2002 je dosti záživné a strhující. Má jedinčenou atmosféru a povedený zvuk. Hudebníci jsou dle poslechu zruční hráči a umí vykouzlit krásné melodie. Jedinou černou skvrnu však vidím v občasném druhu použitého zpěvu. Bohužel drsný a tvrdý growling se ne vždy podaří z hrdla vydat v pěkném a poslouchatelném podání. A tak jsou tedy některé skladby lehce pošpiněny tímto hlasovým projevem. Ostatní písně jsou velmi pestré a příjemně melodické. Použití kláves je umírněné a nijak výrazně nevystrkují své růžky nad ostatní hudební nástroje. Líbivý booster elektrické kytary dodává celku na razanci a tvrdosti. Kapela hojně využívá různých hlasových ploch, tudíž posluchači dopřává jisté nejednotvárnosti a nemonotónnosti hudby. Opravdu vydařený počin a vlastně vynikající start skupiny.

Nejprve se z ticha vynoří klávesy utvářející tajemnou až mrazivou atmosféru. Zanedlouho se přidá kytara a po ní zbylé nástroje. Píseň střídá melodie a nálady, ovšem palec dolů dostává zpěv. Krásným zpestřením hudby a okrášlením tohoto songu je i ženský zpěv, který sice je zde jen jako jakýsi chorál. Druhá skladba obsahuje takřka heavy metalové postupy. Je pestrá na melodie a pyšní se taktéž výborným ženským zpěvem. Parádní to kousek. Prostřední skladba této nahrávky začíná zvukem sirény. Může se chlubit opět pestrostí vokálů od čistého hlubokého mužského až po nervozně znějící growling. Takovou hezkou ozdobou můžou být i zvuky války v pozadí jisté pasáže. Čtvtá věc obsahuje jednoznačně vynikající refrén. Dále se posluchači dopřává lehce středověká nálada, díky svým zdařilým melodiím. Písnička má několik různorodých momentů a pasáží, které ji činí velice svěží a milou záležitostí. Chmurný začátek písně pak přichází v posledním songu. Jediné, co atmosféru poněkud kazí je znovu druh zpěvu. Instrumentálně by skladba byla daleko lepší. Opravdu vynikající kousek a krásná tečka za tímto počinem.

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D