Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Pojem Agrypnie mi nic moc neříkal, ale první dojmy z poslechu hovoří velmi kladně, tak proč nezkusit tento spolek představit blíže. Black metalová progresivní hydra se zrodila v Německu a recenzované album je třetí řadový zápis do kronik. Hlavním mozkem a motorem dvojčlenné sestavy je Thorsten der Unholt (Thorsten Hirsch) z avantgardní družiny Nocte Obducta. Druha na albu mu dělá pouze bubeník René Schott a nutno uznat, že je vyrovnaným společníkem.

Album je vhodné pro otevřenější black metalisty, kteří nestojí strnule u zkostnatělého blacku ctícího sirné kořeny více, než je zdrávo. Thorsten na to jde z druhého konce a black metalu zasazuje finální progresivní ránu a podrobuje si jej vlastním způsobem do své osobní formy. Album je nahrnuto na pás ve velmi přirozeném chladivém zvuku. Rozlehlá plocha alba slibuje mnou oblíbené velké obrazy a opravdu se jich dožívám. Tvůrcům se až na výjimky daří celou dálavu alba držet na vysoké úrovni kvality.  Na co se sází především? Albu neschází typické (post)black klepačky, ale vždy je k nim přivařena netuctová melodika. Tu a tam se na povrch derou i epické chladivé plochy, ale o epicky smýšlejícím albu nelze uvažovat. Vokál se drží v drsnější poloze, nikoliv však blackové. Thorsten dokáže svůj projev všemožně modifikovat a netradičně německy frázovat. Častokráte se přistihuji při pocitu, že chrlí proklamace jako samotný Mille Petrozza.

Vnitřní svíravý náboj skladeb smyslně propuká v mnoha erupcích, ať už energetických nebo nečekaně melodických a harmonických. Klidové planiny nenudí, ale dodávají čas rozjímat a v klidu si tu nádheru přebrat. Skladby znějí civilně, bez kradmých pocitů komplikovanosti a nabubřelé monumentálně přehnané produkci. Přesto se nenudíte, a pokud se otevřete dostatečně a máte čas si k albu „sednout“, dostaví se pocit extáze. V citlivých vrcholných chvílích jedince dokáže album ve fantazii vyvolávat nečekaně barvité koláže a změť emocí, jak jinak než příjemných. Náramnost a bohatost vjemů je nemalá a rozhodně ne všední. Naštěstí velká rozloha skladeb dává člověku klid na probírání se v niterných pocitech a vychutnávání všech nabízených výrazů. Je to až neskutečné, co se podařilo stvořit a po vstřebání materiálu mohu tvůrcům vřele poděkovat za příjemně strávené hodiny.