Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Flash the Readies - Submarine Sky

Flash the ReadiesSubmarine Sky

Jirka D.19.1.2015
Zdroj: CD kotouček bez dalších propriet, promo od vydavatele
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Novinka Flash The Readies opouští vzletné pojetí předchozího alba a kapelu představuje v osobnější, ale o to tíž přístupné poloze. Je na posluchači, jak hluboko bude chtít zajít.

Olomoučtí Flash The Readies se posouvají a při letmém srovnání by jeden řekl, že mezi předchozím a aktuálním albem neleží necelé dva roky, ale čas mnohem delší. „In Belvedere“ byla deska koncepční, s příběhem, hudebně inspirovaná u Pink Floyd, u nichž můžete rovněž hledat původ názvu kapely. „Submarine Sky“ je jiná, více spontánní, možná i osobní a niterná. Pink Floyd ustupují do pozadí, stejně jako se vytrácí vokální linky. Zůstává hlavně rock, velmi lehký, rozprostřený do dálek, s atmosférou a nádechem nekonečna. Takže asi post.

 

Flash The Readies live

 

Sledovat dění na albu od začátku do konce není vůbec snadné a od posluchače se vyžaduje především vnímavost, ale stejně tak i prostá snaha nahrávku přijmout, vžít se do ní, ztotožnit se. A to nemusí být každému pochuti; především pak těm, kteří by rádi nechali iniciativu na hudbě a sami se nejraději pasovali do více méně pasivní role konzumenta, který čeká, že hora přijde k Mohamedovi. Není na tom nic špatného, sám mám desky beroucí „na první dobrou“ v oblibě, ale tentokrát je situace složitější a zadek musí zvednout Mohamed.

 

Co je tím myšleno? Na albu vedle sebe existují dva přístupy, jeden posluchačsky atraktivní a  některých pasážích téměř až strhující, a druhý značně introvertní a nenápadný, ke kterému vede cesta plná snahy a úsilí, s výsledkem možná nejistým, a jemuž mohou plně porozumět nejspíš jen tvůrci sami. Ten první najdete v úvodní skladbě, ale především ve čtvrté „Are You The Food“ a následující „Deer In Gear“ (mimochodem za vyloženě doomařský riff v úplném finále by se nemuseli stydět ani Candlemass). Tady všude Flash The Readies staví na výborné, rostoucí a postupně gradující atmosféře, která končí posledním krokem k vrcholu a širokým rozhledem do kraje. Hlavní úlohu hrají klávesové nástroje a kytara s promyšleně volenými efekty, naopak rytmika trochu ostrouhává a konkrétně bicí mi v mnoha místech přijdou zbytečně utopené a bez života (typicky v první polovině „D For Donut“).

 

 

Vedle toho pak stojí místa, do kterých se proniká složitěji a z nichž cítím nedostatek odstupu, který by možná vyřešilo dobře mířené slovo producenta nebo jistá doba zrání a opětovného zásahu. Samozřejmě mířím především ke zmíněné druhé skladbě, jejíchž dvanáct a půl minuty lze jen těžko nazvat vstřícnými, pokud je rovnou neodsunete do pozice kulisy.

 

Pro mnohé to možná bude problém celé této desky, která je pojata natolik křehce a osobně, že si vyžaduje posluchače jednak ochotného jít jí naproti a pak hodně trpělivého, čemuž doba a okolnosti nepřejí ani dost málo. Je vlastně otázkou, jestli hledat chybu v hudbě nebo v sobě, ale to je na jinou diskuzi. Za sebe přiznávám, že trochu živosti a dynamiky bych uvítal, album by získalo na svěžesti a posluchač by měl o něco snazší úděl.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Štěpán Śimek / 20.1.15 10:32odpovědět

Mně naopak přijde, že je deska na post-rockový subžánr spíše krátká (ani ne 40 min) a dlouhé méně přístupné kompozice přes 10 min naopak kvituji. V ČR nemají FLASH THE READIES v post-rokové stylu konkurenci a i v rámci celosvětové scény působí fortelně. Osobně jejich album "Submarine Sky" hodnotím na 80 %.

Jirka D. / 20.1.15 11:32odpovědět

Díky za komentář. Osobně mám z desky pocit zbytečné skromnosti, či jak to nazvat, ze které pro mě plyne jistá nepřístupnost a uzavřenost, což u minulého alba bylo přesně naopak. Souhlasím s velmi osobitým postavením Flash The Readies v rámci domácích kapel, ale optimismus ve světových měřítcích nesdílím, i když bych to klukům samozřejmě přál.

Štěpán Śimek / 20.1.15 11:51odpovědět

jj, mně se tvá recenze líbila, jen právě tu nepřístupnost hodnotím jako pozitivum. Desky, co jsou snáze přístupné, se pak brzy oposlouchají, což byl případ té minulé, kterou hodnotím spíše hůře.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky