Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Almyrkvi - Umbra

AlmyrkviUmbra

Garmfrost15.1.2018
Zdroj: mp3 (320kbps)
Posloucháno na: věži a v telefonu
VERDIKT: Jakmile se dostanete přes masívní hradby a prvotního rozkoukání se v mlžném prostředí, spatříte holá místa, která jsou mohutným zvukem a tajemným zpěvem halena do oparu, schovávána před letmými pohledy povrchnějšího posluchače.

Onehdy v měsíčních ozvěnách jsme s Victimerem zmínili mimo jiné i dlouhohrající debut islandského projektu Almyrkvi s krátkým názvem Umbra. Kdo neslyšel slibné EP Pupil of the Searing Maelstrom, kterým kapela zahájila kariéru a neví tedy co čekat, vězte, že je třeba se připravit na mix všudypřítomné atmosféry, omamného blacku i doomu. Kolega Victimer zmínil okatý vliv Celtic Frost a já říkám, proč ne!

 

almyrkvi

 

O islandské scéně jsme toho všichni napovídali hodně a také už víme, že není všechno zlato, co se třpytí. Znamená to tedy, že je Umbra špatnou nahrávkou? Naprosto ne! Jen jsme byli namlsáni prvními pekly se Svartidauði v čele a o trochu slabší dílo než je geniální nářez, zahrnujeme kritikou. Almyrkvi tvoří všeuměl a temný bard Garðar S. Jónsson (Sinmara), který si vzal na paškál jak vokální kreace, tak strunové i syntezátorové party. Jeho spoluhráčem na bicím postu není nikdo menší, než výborný Bjarni Einarsson (Sinmara, Slidhr, nebo Rebirth of Nefast). Už jen pohled na výčet jmen, ve kterých se zmínění realizují, budí dojem vesmírného zážitku. Je tomu tak?

 

Ono toho blacku v podstatě v tvorbě Almyrkvi moc není. Vím, jmenoval jsem ho hned na druhém místě. Stylové mantinely nemají v případě Umbra žádné hranice. Fungují jako koření. Hlavní slovo má atmosféra, hypnotická a chladná. Oproti Pupil… si zde všechno hezky sedlo a víceméně pokračuje tam, kde EP skončilo. Asi vás zaskočí čisté zpěvy a poutavější melodické linky. Věřím, že někoho hodně příjemně a druhého míň.

 

 

Slyšel jsem nářky, že na novince chybí koření industriální, které slušelo desce předchozí. Podle mě je tomu naopak. Za prvé se jedná spíš o pokus o elektronické ruchy, než tovární mašinérii. Navíc jeho provedení bylo dost amatérsky provedené. Industriál mám rád, ale jinak a jinde. Rovněž mi na obou nahrávkách vadí neschopnost vystříhat se hlušších míst. Jakmile se dostanete přes masívní hradby a prvotního rozkoukání se v mlžném prostředí, spatříte holá místa, která jsou mohutným zvukem a tajemným zpěvem halena do oparu, schovávána před letmými pohledy povrchnějšího posluchače.

 

Vše nasvědčuje tomu, jako bych neměl odvahu říct naplno, že album Umbra není to pravé ořechové. Jsem usvědčen? Ale není to tak. Právě pro ty ohromující plochy nemám sil zavrhnout album celé. Garðar je nejspíše kouzelník a mystifikátor, který nedovolí spatřit jeho dílo obnažené. Zavede vás do dalekých dimenzí vlastních představ, odkud je cesta zpět nesmírně krkolomná. Když se nad vším zamyslím, už jen tahle hra s námi je znamením, že je deska Umbra svým způsobem výjimečná.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Sarapis / 15.1.18 8:55

Zní to velmi slibně.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Sarapis / 15.1.18 8:55odpovědět

Zní to velmi slibně.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky