Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Anathema - Serenades

AnathemaSerenades

Victimer11.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Pohyb zpět v čase do míst sladkých slz, kde stíny tančí je pro ty nejvěrnější z vás a ty, kdo ocení růst jedné z nejzásadnějších kapel vzrostlé z britského doom metalu. Pro mě osobně kultovní materiál, naždy zapsaný v bolavé duši na těch nejcitlivějších místech.

Bylo, nebylo, teskno bylo. Pohledem zpět do období vydání prvního ostrého startu ANATHEMA bylo dokonce velmi teskno. Album "Serenades" je prvním velkým vyplutím kapely do širého oceánu doom metalu. Původní tvrdost, ale také rozpoznatelné pohyby po pražci a snaha o pestrost, to vše je dýchá z debutu liverpoolských zasmušilců víc než dost. Pohyb kapely směrem k doom metalovímu nebi je nastartován a brzy na něj také přijde (The Silent Enigma). ''Serenades'' není jen obyčejným úvodem do dalších bohatých etap kapely, je už vlastním názorem a výpovědí v rámci stylu. Ten pojímá doom/deathovou plačící skromnost s drobnými výběhy mimo, ale základ zůstává tvrdý a pevný.

 

U mikrofonu stojí a trápí hrdlo Darren J. White, jehož to bude jediná zastávka naší pouti kariérou ANATHEMU, neboť na EPka se nedostane. Pokud si ještě někdo vzpomene, Darren pak založil svou kapelu The Blood Divine, která spíš následovala rockové zítřky ANATHEMA, než aby se nadále topila v beznaději doom metalu. Kromě zřejmého ovlivnění sedmdesátkami v sobě mísila goticko-psychedelický opar a je trochu škoda, že jí to dlouho nevydrželo a upadla v zapomnění. Na druhou stranu, odchod Darrena před albem ''The Silent Enigma'' měl jen pozitivní dopad, Vincent se chopil hozené rukavice více jak zdárně a kam to vše vedlo všichni už víme.

 

anathema

 

Serenády plní svou funkci dřevního zkázonosného metalu a dnes fungují jako kult zapadaný listím pro pravé fans. Přínos debutu bych v žádném případě nepodceňoval. Cesta, kam se díky němu kapela vydá je plná překážek a odhodlání a album samotné sebou nese skutečně dobrý materiál. Však skladby jako "Sleepless", "Sleep In Sanity" nebo "They Die" jsou nezapomenutelné a věrně doprovázející začátky kapely. Ty na "Serenades" nejsou nijak krotké či pasivní, kapela naopak dokazuje, že má potenciál jít mnohem dál, její doom metal není jen strohým vyprávěním zašlých časů, ale poctivou etudou s evidentně plodným přístupem. Dřevo střídá éter nebo-li tóny tuhého metalu ve stojatém tempu stojícího doprovází atmosférické momenty, již tehdy na velmi slušné úrovni.

 

Album zkrátka vypovídá o hluboké minulosti ANATHEMA, mluví řečí doomového kraje a období počátku devadesátých let. Mluví ovšem s noblesou a bez zadrhávání. Jazykem moudrým a poohlížejícím se po budoucích výrazech. Ačkoliv alba kapel této doby (Paradise Lost, My Dying Bride, Anathema) dávají na odiv svou původní krásu a trpí neduhy jak zvukovými, takl skladatelskými, již na nich je bezpečně poznat světlá budoucnost každého z uvedených. Serenády boří radost, boří krásu, ale zároveň se v ni obracejí a podávají svědectví malebné ponurosti staroškolství. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-krusty- / 1.11.12 16:29odpovědět

nostalgie, nostalgie, nostalgie....prvopočátky doomu!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky