Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Anathema - We

AnathemaWe're Here Because We're Here

Victimer11.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Nečekal jsem "A Natural Disaster" vol. 2, nikdo z nás. Samotný pocit z desky je rozpačitý jen v pár momentech, převládá jeho krása v nejobyčejnějších místech, tak jak jsme navyklí.

Tohle album už poctil svou vzletnou recenzí bývalý kolega Deliverance, který jej vyzdobil samotným absolutoriem a není co divit. Můj pohled bude o něco střídmější, možná i odměřenější, ale v řadě věcí dojde k příjemné shodě. Nastalo období nespavosti mezi fans novodobých melancholiků, v očekávání kdy se konečně zaradují z nového záseku na pažbě rockujícího snáře universa, ale kapela samotná na první pohled spala víc jak dobře. Dlouhých sedm let od výjmečného kousku variací na téma člověk a jeho malost vůči přírodě aneb "A Natural Disaster", se kromě nashromáždění dvou výběrovek a stejného počtu DVD, nedělo to hlavní. Nová deska nepřicházela, zaručené zprávy a jejím vydání ji neustále vzdalovaly, a to až k mometu, kdy jsem si (a nebyl jsem sám) nejednou pomyslel, že nastal definitivní konec. Závěr května 2010 tyhle debaty, ostatně stejně zaručené, jako ony zprávy během nečinnosti, rázně utnul. A my mohli znovu pohlédnout do očí 100%ně soustředěné kapele, která vyvrátila veškeré pochybnosti, kterak neví kudy se povznést dál ve své důmyslné atmosféře. Nakonec název alba je všeříkající - jsme tu, protože tu prostě jsme.

 

"We´re Are Here Because We´re Here" je titulem, tak jako de facto každý ze seznamu alb ANATHEMA, minimálně dvojsmyslným. A pohrávat si s těmito slůvky a s nimi vznikajícími myšlenkami, mě nikdy neomrzí. Deska je podstatně našláplejší jak hluboce v podvědomí uložený předchůdce a svým záběrem spíš evokuje spojení dvojice "A Fine Day To Exit" a "Judgement". Ano, až v těchto místech vidím poslání zatím posledního alba. Rockové skladby jsou nadále nápadné svou křehkostí a snovou zápletkou, ale o něco se zrychlilo a přidalo na důrazu. Zpočátku mě překvapuje i samotný vokál, který znovu pookřál a hledá nové polohy, vyšší a procítěnější, pokrok je znatelný. Ovšem celkově výraz ANATHEMA spíš čerpá z vyzkoušeného a testuje pospojovat již jednou vyřčené, ovšem na maximální úrovni a bez náznaku opakování. To by bylo hluboké zklamání, které naštěstí u tak inteligentní a schopné kapely nijak nehrozí. "We´re Are Here Because We´re Here" si šlape své cestičky sice značeným územím, ale nadále je schopné posouvat výraz do nových poloh, jen ne tolik šokujících, jak by snad někdo po sedmi letech klimbu očekával. ANATHEMA se obrací a zároveň akceptuje nové výzvy.

 

Výrazně je využito piano, zejména v první polovině alba hraje velmi důležitou roli a je zkrátka "cítit". Opět zde (na minulém albu jsem ho v oparu unešení mimo tento svět nezastihl) naslouchám zřejmému odkazu Pink Floyd v malebně pulsujících zákoutích spojení rockující alternativy a vznešených nálad. Někdy až nezvykle příliš... Druhá polovina alba je o něco staženější (u ANATHEMy to není zdaleka poprvé) a je slyšet zakomponování symfonického doprovodu, který naplno vynikne právě na kompilačce "Falling Down" a ostrovanům opravdu sluší. V této chvíli jde spíš o náznaky a další formu vyjádření emocí, které jsou opět zachyceny nejvěrněji jak jen to v (ne)obyčejně rockové kapele jde. Album pomalu doznívá, utichá a stále přitom hraje v hlavě jeho začátek a pustit si ho znovu je nevyhnutelná nutnost plnící pravidelnost přirozeného vnímání. Dle mého hlediska vidím o něco výše minulou exkurzi do tajů mysli "A Natural Disaster", ale proč to vlastně říkám? Slyšel snad někdo nahrát tyhle posmutnělé duše z města Liverpoolu špatné album? Ale jděte...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky