Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Animé - Cuts

AniméCuts

Victimer20.10.2012
Zdroj: CD promo
Posloucháno na: JVC UX-H330
VERDIKT: Animé nahráli dobrou desku, která je ozdobou naší scény a zaplaťpánbůh nepůsobí neuměle česky, je mnohem dál. Animé je příslib, schopná kapela.

Na pokračovatele debutové desky brněnských rockerů Animé jsem se velmi těšil. Nejen že je předchází výborná pověst pohodové a kvalitní kapely, ale chválu pějí i samotní hudebníci spřátelených skupin, což určitě potěší. CD "Cuts" vyšlo již nějaký čas zpět, ale k recenzování se na stránkách Echoes dostáváme až nyní. Myslím si, že album na své aktuálnosti mnoho neztratilo, stále působí svěže a jeho přednosti jsou zřejmé. Snažení tria Kučerovský, Otevřel, Pavlík by se dalo nazvat hraním emo rocku nebo také post-grunge, jak si to kdo přebere a přijme za své. Já "Cuts" beru jako vkusné křížení těchto dvou škatulí, doplněných mírnou dávkou psychedelie let minulých. S prvním potomkem Animé - "Sky Above The Wire" jsem se bohužel, kromě jedné písně (Vain) na kompilaci, blíže neseznámil, takže poslech "Cuts" je mým prvním setkáním s touto skromně vystupující skupinou. Animé náleží do stáje Redblacku, kde působí tak trochu v pozadí. Jejich nejznámější tváří bude jistě Jiřík Kučerovský, známý to z působení v prog metalových Forgotten Silence.

 

Zajímavě řešené a přitom jednoduché covery alb, název kapely evokující japonské kreslené seriály, toto mě praštilo do očí nejdřív. Když se pak probírám bookletem "Cuts", napadá mě paralela se spěchem dnešní doby, všeobecným zmatkem, kdy si lidé přestali vážit každé vteřiny života. Ponurá barva, momentky semaforů křižovatek města, kolejí. Kampak asi vedou?

 

Pokud se budeme bavit o hlavní věci - o hudební stránce skupiny, tak musím říci, že zmíněná ponurost byla právě tím prvním dojmem, který na mě dýchl. Dalo by se říct, že ani jedna z devíti skladeb se nikam netlačí, všechny zůstávají vzácně vyrovnány v jedné linii. Každá jen vypoví svůj příběh a vrátí se zpět na své místo. Já bych si sice přál trochu více života do některé z nich, ale to zřejmě nebylo účelem soudržnosti "Cuts". Songy působí, i přes svou záruku neohratelnosti, poměrně uťáple, tak trochu na půl plynu. A to je jistě škoda. Co se týká uspořádání songů samotných, tam nevidím problém, myslím, že to bylo provedeno s citem a výsledek se poslouchá velmi pěkně. Zpěv Jirky Kučerovského působí přesvědčivě, žádné hloupé kňourání, ale zajímavá barva hlasu. Někdy tak zajímavá, že připomene zpěv Jamese Deana Bradfielda z britských Manic Street Preachers, snad způsobem frázování v kombinaci s melodií kytar. Snad ... Celkově na mě "Cuts" působí jako slušně zvlánutá práce. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wajgl / 9.3.18 13:32

Já s touhle deskou nemám problém, koupil jsem si ji společně se všemi staršími věcmi WfW takže jsem mohl srovnávat. Je to kapánek něco jiného než Kovy odjinud nebo Věž smrti i když už tam byl náznak kudyma to asi půjde. Z Věže smrti bych vypíchnul skladbu Most - toto je excelentní nedoceněné dílo. Illud Tempus možná u někoho pohoří, ale zároveň si může najít zcela nové posluchače pro které jsou předchozí věci dost syrové. Tohle říkám z vlastní zkušenosti. Nemám problém poslouchat vše od inteligentního popu ala Goldfrapp, Röyksopp až po raw black metal. Hudba mě baví a proč si nedát kvalitní hip-hop když to má hlavu a patu. Mě se nelíbí to mezitáborové plivání na sebe. Ke skladbám by se dalo napsat hodně, komu se líbí německá elektronika jako Projekt Pitchfork tak možná se mu bude líbit i Illud Tempus - zvláště u poslední skladby "Selhání" je podobnost více než zřejmá. Děkuji Morbivodovi za toto dílo a když se vydá zpátky k syrovosti nebo jinudy tak se zlobit nebudu.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky