Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ansur - Warring Factions

AnsurWarring Factions

Sorgh3.10.2012
Zdroj: Ansur
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Jeden z mimořádně silných zážitků, který zůstává stálicí v mé diskografii. Zaráží poměrná neznámost kapely, ke které by mohli jiní jen zavile vzhlížet, ať už z širých řad blackers nebo avantgardních alchymistů. Vřele doporučuji.

Není tomu nikterak dlouho, co se na norské hudební scéně zabydledlo svébytné těleso jménem Ansur. Sémě progresivního, alternativního dění vyklíčilo v roce 2003, o dva roky později oslovili kolemjdoucí póvl demáčkem Carved in flesh a léta páně 2006 se na světlo světa vezdejšího vynořil první plnohodnotný potomek nesoucí jméno Axiom. Zde se tvorba ještě přikláněla k blacku, který byl jen tu a tam obšťastňován progresivními doteky.

 

V tu dobu pro mě stále velká neznámá, nic netušícího mě až jednoho letošního odpoledne dostihla jejich zatím poslední deska Warring Factions. Podle sražen na kolena, utřel sem si krev řinoucí se z pravého sluchovodu a jal se naslouchat argumentům cizinců. Trio mladíků z přístavního města Drammen na jihu Norska se správně rozhodlo odložit udice, zlomit harpuny a z jídelníčku vyřadit velrybí polévku. Namísto toho se s chutí zakously do propečenýho bifteku z prasátka. Podobně se já s chutí zakusuji do jejich desky, jen tak bez přílohy či dressingu. Metal v syrové podobě, lehký avantgardní háv a neokázalá potřeba experimentovat si mě získal od prvního poslechu. Jestliže na některých místech se Ansur stylově blíží krajánkům Extol, jinde se prosekávají cestou, která vede neznámo kam, jsou tak průzkumníky, pionýry se svou vizí a metodou. Proto slyšme místy drnkat country expres, tu a tam Vás šlehne po faldách krapet jazzu, ale jen tak zlehynka, nepoplašit, jen decentně naznačit. Neustále je přítomen metalový korpus držící ingredience hezky pohromadě.

 

Prvotní recepis před uvařením alba bych viděl takto:

350 g tvrdící kytary

200 g inštrumentální kytara

200 g klávesy (z toho kvásek ala Solefald cca 50 g)

250 g psychedelie

 

Tak to máme kilečko hezky prorostlé krkovičky, kterou si lze bez okolků dopřát den co den.

Sedmero skladeb tvoří vytříbenou kolekci, kde ani jedna není jako druhá. Každá je samostatnou jednotkou lišící se od ostatních náladou či tempem a pro posluchače tak není problém se s albem popasovat. Různorodost a čitelnost jsou velkými devizami této desky. Posluchač nebloudí labyrintem kompozic, nehrozí ztráta orientace natož smrt kdesi ve slepé uličce na torzech jeho předchůdců. Kapitolou samou pro sebe je nadmíru krásná obálka, která by ve formátu vinylového čtverce mohla tvořit působivý prvek na stěně v obýváku.

 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky