Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Aorlhac - L

AorlhacL'esprit des vents

Garmfrost2.4.2018
Zdroj: CD, 6-panelový digipack / promo od vydavatele / mp3
Posloucháno na: phone, mini věž, SoundMagic ES18
VERDIKT: Stylově se Aorlhac pohybují ve světě epického vyprávění, bardských zpěvů a melodického black metalu. Dobrých nápadů mají pánové dost, ale špatných či průměrných ještě víc. Daleko od průměrné šedi se nevzdalují.

Vybral jsem si promo Aorlhac, abych podpořil začínající kapelu francouzského černě kovového podzemí. O to větší bylo mé překvapení, jakmile jsem zjistil, že kapela existuje víc než deset let a na kontě má tři dlouhohrající desky tvořící s tou čerstvou kompletní trilogii. A kupodivu i obstojné kvality. Řeknete si, se divíš – Francie, ne? Není to tak jednoduché a určitě neplatí, že vše, co přichází ze země galského kohouta, musí být za každou cenu geniální.

 

Aorlhac

 

Aorlhac od začátku věnují pozornost epickému vyprávění podpořené zdatnou instrumentací. Letošní nahrávku s názvem L'esprit des Vend završují triumvirát tématu spojujícího celé dílo. Do takřka skočného blacku vmíchali velkou porci melodií epického charakteru s menším ovlivněním folkovou hudbou. Tento příměr berte s rezervou. Aorlhac milují svůj kraj, o něm hrají a zpívají.

 

Lespirt des vents

 

L'esprit des Vend je hodinová nálož o deseti chodech. Chtěl-li bych jejich hudbu připodobnit, napadá mě hned několik jmen. Kolega Jirka D. vzpomněl Moonsorrow, mě napadají Belenos, ale i Darkenhöld. Od každého slyším něco a nic zároveň. Aorlhac hledají vlastní cestu k vyjádření. Nebojí se hrábnout do strun a zrychlit. Nikdy ale nezapomínají na bardskou roli a proto i Spellboundův vokál více přednáší, než zpívá a více zpívá, než řve. Připomíná mi vynikajícího Phillpa Courtoise z Misanthrope. Má v hrdle tutéž dramatičnost a vyšinutou teatrálnost. Zatím má do jeho umění hodně daleko a kdoví, jestli se to někdy změní. Přece jen jsou Aorhlac deset let na scéně a za tu dobu už asi své místo našli. Respektive měli by…

 

 

Osobně bych se pro příště nebál použít aranžérské nůžky a slabší místa bez milosti vystřihnout. Pak by se vyvarovali šedivé nudy. Každá skladba je víceméně dobrá, dohromady je ale vše moc natahané a opakující se. Nenáročnému posluchači může připadnout deska L'esprit des Vend velkolepá a nebude se mnou souhlasit. Myslím si ale, že na poli epického a melodického blacku bylo už stvořeno nemálo geniálních děl, ke kterým má novinka Aorlhac ještě hodně daleko. Zakončím recenzi jalovým konstatováním – nebýt to promo, ani bych o L'esprit des Vend nezakopl.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky