Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Nejen ambientní temnotou Atrium Carceri je Simon Heath živ. Tato persona a jeho ředitelská sesle v centrální laboratoři Cryo Chamber sice nahrává faktu, že jeho hlavní záběr je veden tímto směrem (ano), ale není to stroprocentní. Přítomnost Simona Heatha je hlavně zárukou kvality, ať už je to ve fázi jeho autorské práce nebo jakékoliv kooperace, na které se podílí. V posledních měsících se báječně rozehrál ve fantasy ambientním světě, dal vzniknout odnoži svého hlavního labelu a pojmenoval ji Cryo Crypt. Takto navnaděný spustil svůj nový projekt Mountain Realm, kde ukrytý ve starých ruinách a v pohádkovém gardu vypráví svůj dungeonní příběh. A to už cca na čtyřech vydaných nahrávkách. Jde to rychle. Co jde poněkud pomaleji a tak nějak to vyšumělo v prostoru, je letitý Simonův projekt Krusseldorf. Asi proto, že od dark ambientu a dungeon synth tématiky je na hony vzdálen. Pojďme tedy společně zavítat do trochu jiných hudebních vod, než jsme byli doposud za doprovodu tohoto pána zvyklí.

Krusseldorf byl aktivován už v roce 2007, kdy spatřila světlo světa první nahrávka nazvaná Smokers Lounge. Ta je oproti současnosti víc roztěkaná, glitchy řinčivá a orientovaná víc do dubu. A jaká je tedy ta současnost? Od té doby bylo pod hlavičkou Krusseldorf vydáno několik dalších počinů, ale start letošního roku je čistě ve znamení alba Mushroom World. Vyklidněné, téměř relaxačně pojaté kolekce devíti skladeb, které oscilují mezi chilloutem a atmosférickým ambientem. V kostce asi takto, víc za tím netřeba hledat. Simon na tomto albu nabídne lehkou, pohupující se elektro psychedelii, která má uklidňující účinky. Jak říká on sám, smoking ambient. Takže pokud toho máte po dlouhých dnech v práci dost, vyndejte práci z hlavy a zkuste houbičkový svět pana Heatha. Třeba se vám uleví.

Mushroom World je kromě první skladby čistě instrumentální záležitost. Sem tam se ještě objeví něco jako zkreslený vokál, ale v Kaleidoscope Bazaar se opravdu zpívá. Je to Simonova žena Carolin. Chilloutovou hudbu poslouchám spíš okrajově a když už, tak sáhnu po nějaké kompilaci na youtube a vystačím si. Potřebuju si odpočinout, dobrá, jdeme na to. Čest výjimkám, jako je Enigma (letitá láska), Boards Of Canada (naprostá závislost) a Night Vision (Necrocock je Necrocock). Nový Krusseldorf ale vychází v okamžiku, kdy se zase otáčím tímto směrem a navíc v pojetí, kdy nejde o čistý chillout, takový ten letní, plážový.

Chillout Krusseldorf je sice zhudebnělá pohoda, ale zároveň je v něm cosi zneklidňujícího, podivného, co tomu dodává pikantní příchuť. Na pozadí jako by se pořád dělo něco tajemného, už minimálně obal nabídne víc otázek, než klidný pocit bezpečí. Hudba samotná se rozpíná mezi lehkou psychedelií, klidně si uskrne brčkem někde u klavíru v baru, aby zase zmizela v čarovném houbičkovém lese plném náladového ambientu. Ano, pobyt mezi stromy uklidňuje i tady. Celkové pojetí je odpočinkové, ale nabídne také více barev této relaxační palety. Simon Heath chápe po svém dungeon synth a stejně tak vnímá chilloutovou mozaiku nálad. Není to jen o ní, jsou tam dokresy, přesahy, rytmy, které tudy normálně neplují. A nuda je rázem ta tam.