Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zásadní otázka by na začátek této recenze měla znít takto: lze překonat minulou desku Relentless Mutation? Desku, která se už za tu dobu stala klasikou? Lze něco takového vlastně vůbec dokázat?

Bleed the Future je bezesporu ještě o fous šílenější, o zlomek sekundy rychlejší, nahuštěnější a bohužel s horším zvukem, který postrádá rozlet (onu čistotu lepšího mixu, jaký se minule povedl). 

Archspire jsou ale stále Archspire, na tom se nic nezměnilo (a fakt by mě dožralo, kdyby svůj vypilovaný styl násilně měnili). Jejich zasekávačky, harmonie a vlivy djentu se nezměnily. Technicky neuvěřitelná řežba, která kombinuje osmistrunnou kytaru, šestistrunnou basu, kopáky a palbu činelů spolu s Oliverovým štěkotem. A stále jasně víte, koho posloucháte. Tohle jiná kapela nezahraje.

Archspire fascinují nadhledem a smyslem pro humor, dokonalým přehledem i při nadzvukové rychlosti. Kontrasty, místa ticha a místa hluku. Kolbiště technického death metalu, který není nasáklý temnotou, ale hravostí. Úžasně vystavěné melodie, které mě vždycky zaskočí, odkud se vzaly a jak přirozeně do celku patří. Stejně jako na Relentless Mutation tu právě detaily tvoří progresivitu a je to hodně o tom je postupně objevovat. 

Nová deska je tím vším, co bych po minulé očekával. Žádná velká překvapení se nekonají, Archspire si ale udržují svůj vysoký standard, což je obdivuhodné. Ta deska je srovnatelná, se vší svou cáklou potrefeností, technickou vypiplaností a tím, že pánové nehodlají z ničeho slevit.  A nezpomalí.

Vyzdvihl bych dvojici Abandon the Linear a následující titulní Bleed the Future. Obě postavené na nosných kytarových melodiích, které si kupodivu našly místo mezi nádechy kapely. Geniální prostřední část čtvrté skladby (zmíněná Bleed the Future), která se vyklidní z překrásné rytmické hry, aby kapela opět vystartovala v plné palbě. A všechno dobře slyšíte, každou technickou finesu, kterých je obrovské množství. 

V zásadě jsem spokojen, dostal jsem další porci divokých tanců mých oblíbenců, co dokázali dobře navázat na minulý počin. Ten se jim nepodařilo překonat, ale v mnohém se mu alespoň přiblížili. Občas vyrovnali. Zůstávají tak jednou z mála metalových kapel, kterou se mi nadále vyplatí sledovat. A bavit se u toho.