Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
As We Fight - Meet Your Maker

As We FightMeet Your Maker

Michal Z16.7.2009
Zdroj: CD
Posloucháno na: Sony CDP-315; Sennheiser HD 202
VERDIKT: Naprosto zbytečná deska, možná i kapela, ale nechci navždy zatracovat, třeba se obrodí. Bez invence, nápadu – pouhé čisté velkosériové řemeslo. Pánové takhle opravdu ne!

 

Mladá metalcoreová parta As We Fight z Dánska na nás vyvrhuje již svoji třetí placatici „Meet Your Maker“. Jejich dřívější tvorba mě nepoznamenala, tudíž k této bandě přistupuji jako nepopsaný list. První dojem? Jedni z mnoha, co se vezou ve třetí okresní lize, někde na pokoutním menším festiválku by člověk zapařil, ale pochybuji, že by se tato kapela někomu vybavila za dva dny.

 

Co že se to vlastně v pitech CD „Meet Your Maker“ děje? Naprostá šeď zmaru, průměr, stylová klišé. Metalcore středního zatěžkaného tempa, takových desek už jsou na světě tuny a tato nemá odvahu ani vystrčit hlavu. Jakoby člověk vyrazil na sklizené kukuřičné pole a hledal pro své domácí zvířectvo nějakou opomenutou kukuřici. Bohužel tuto plochu kombajn přejel dokonale a zvířata pojdou hlady.

 

První část alba vám prosviští kolem uší bez jediného záchytného bodu (pár zasekávaček půjčených od Machine Head je doslova trapných), vše se slije do jednoho bodu, a při jízdě autobusem máte pocit, že jste zadřímnuli a hraje pořád jedna stejná skladba. Nuance jsou tak malé a využívání stejných postupů ve všech skladbách je smrtelné.

 

 

Jako vykoupení působí akustický minutový předěl v polovině alba, i když také nepobral nijaký nápad a po minutě se těšíte na lepší časy. Co povídat dále? U některých alb, aby člověk slova lovil sáhodlouze. Situace z první poloviny alba se opakuje. I když se tempo lehce zvedá, např. v „Pull Me Asunder“, na jásot je stále příliš brzy. Nenacházím nic. Nicota nedovolí mým údům reprodukovat myšlenky a ideje. Hudba je prázdná a já s ní.

 

Z hráčských výkonů není koho vypíchnout, snad jen bicmen drží tento děravý škuner nad vodou. Vokál štěkavý, uřvaný, malý rejstřík, nudí (jeden z davu). Nechápu proč As We Fight potřebují dvě hrdla, naprosto zbytečné, ničím se neliší, a kadence deklamací je pro jednoho zvládnutelná s prstem v nose.

 

Naštěstí deska není úplný průser a v ranku poslouchatelnosti ji drží slušný sound. Produkce a mix v rukou zkušených. Vyčerpanost a zbytečnost však vše přebíjí a nemám důvod měnit své koně v metalcore šupleti. Tady jsou jen jedni z mnoha, dělníci a hochštapleři.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mythago / 23.11.21 11:21

To je ale trochu škoda, ne? Přeci jen recenze píšeš primárně pro lidi - abys jim pomohl rozhodnout se, co poslouchat, nebo když si jen chtějí přečíst, co si o jejich oblíbené/nenáviděné desce myslí někdo jiný. Jenže ve většině tvých recenzí jsou ty myšlenky a názory ukryty pod takovým množstvím balastu a pseudoumělecké obraznosti, že se na to člověk po prvním odstavci radši vykašle (v tomhle případě už možná po verdiktu - jakou představu o albu si z té věty má čtenář odnést?). Přístup "Mám víš kde, jak to někomu vyzní...." je v případě něčeho, co děláš hlavně pro lidi, dost mimo. Autor by se měl snažit neustále vyvíjet a zlepšovat a k tomu je nezbytné naslouchat kritice. Jinak uvízneš ve vlastním světě úplně mimo realitu, jen s malým čtenářským kultem, připravujíce ovšem sebe i web o většinu lidí, kteří by ty recenze (kdyby byly seriózně napsané) mohli číst. Jeden tip do příště - zkus vynechat pár těch nesmyslných "poetických" obrazů, které nikomu nic neříkají a absolutně nesouvisejí s hudbou, a místo toho porovnat album s některou z předchozích desek kapely nebo přirovnat k nějakým jiným skupinám ze scény. Recenze na poslední Panychidu na Fobia Zine je docela dobrý příklad toho, co mám na mysli.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky