|
|
||||||||||
Francoužští doomaři Monolithe se nám po dvou letech připomínají s novinkou, která se od předchozí řadovky Zeta Reticuli v mnohém liší. Nebula Septem sebou nese přepych vlhkých závěsů a mlhavého lezava.
Jde o promáč, kterým je příjemný, papírový digipak s nelakovaným povrchem, jenž v prstech hezky šustí. Změnila se architektura grafiky, zmizela pyramida i kruh, nahradil je černobílý, sedmiúhelný pohled do hlubiny či vzhůru, záleží na každém, jak to vidí. Oproti minulosti přibylo skladeb, místo sáhodlouhých eposů máme co dělat se sedmi stylově přísnými kompozicemi.
Co je důležité, je určitě fakt, že styl doznal zásadních změn, zhutnil se a nově zúžený záběr můžeme chápat jako nerozkoukaný pohled v rozjíždějícím se roce. Asi se někde zpřísnily normy. Zaměření minulého alba je definitivně pryč a nastává čas zasmušilé konverzace mezi hrobníky. V atmosféře citelně přituhlo a zatímco funerální rubáš už na zahradě poletuje, i my se musíme převléct do vhodnější gargeroby. Příklon k pohřební tématice vyvstal jaksi automaticky, vyplynul z tradičně dobře odehraného doomu, který se dosud k problematice laků na rakve příliš nevyjadřoval. Minulé Zeta Reticuli bylo v mnohém "normálnější", klasický doom, kterému se za patama přiměřeně prášilo a stihli jsme si všimnout i lehčích, všedním rockem zavánějících vsuvek.
Nyní se Monolithe rozhodli ubrat na tempu, zatížit klenbu nebeskou a silně zapracovat na atmosféře. K nezaplacení se ukázali klávesové závoje vysící z okrajů skladeb jako cáry opony v opuštěném divadle. Asi šijí u stejné krejčové co My Dying Bride, protože stehy jsou si hodně podobné a i pláč se nese v podobném duchu. Žal je tak nebývale silný a důvěryhodný.
Košaté skladby se rozvíjí velice zvolna, bublající basa dává hutné štulce do předních řad, ale na rychlost to vliv nemá žádný. Kytarový triumvirát káže stylem neovlivnitelných monolitů, dravá, podladěná hra často zdvojených melodií vytváří melancholickou krásu vonící zdravým tlením. Kapele není možné upřít schopnost složit chytlavou a silnou melodii s efektně zvoleným rytmem, to už jsme si mohli všimnout na minulých nahrávkách. V příjemném naladění se odvíjejí motivy vzletných tónů tažených k zemi pochmurným suknem valivé pomalosti a skladby vyvolávají dojem opuštěných zahradních altánů. Kolem jen vůně orchidejí, opuštěnost a osamělý komentátor. Takový materiál se těžko tráví a nazvat krásu tím správným slovem není snadné. Ocenit je třeba i variabilitu v hlasovém rejstříku. Zejména hluboký murmur je laskomina, ale pořád by šlo jen o vhodně zvolenou polohu hrtanového umění nebýt toho, že je prokládán záštiplným škrékáním.
Netroufám si říct, která tvář Monolith se mi líbí víc. Na minulém Zeta Reticuli šlo o barvitě podané doomání, které jsem nebral vážně. Nyní jde o skutečně těžkou kapitolu, které její zpomalený metabolismus naprosto věřím.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Victimer / 14.3.18 11:18odpovědět
Nebula Septem mě moc nebere. U minulého alba jsem toho po stránce inspirace a konstatování, že doomu nedochází dech, našel podstatně víc.
Label:Les Acteurs de l'Ombre Productions
Vydáno:Leden 2018
Žánr:doom metal
Benoît Blin - kytara
Sylvain Bégot - kytara, klávesy, programing
Olivier Defives - basa
Thibault Faucher - bicí
Rémi Brochard - zpěv, kytara
Matthieu Marchand - klávesy
host:
Sebastien Pierre - zpěv
1. Anechoic Aberration
2. Burst in the Event Horizon
3. Coil Shaped Volutions
4. Delta Scuti
5. Engineering the Rip
6. Fathom the Deep
7. Gravity Flood
Monolithe
Okta Khora
Monolithe
Kosmodrom
Monolithe
Zeta Reticuli
Nexion
Seven Oracles
Iron Tongue
The Dogs Have Barked, The Birds Have Flown
Swallow The Sun
New Moon
Eternal Deformity
No Way Out
Ævangelist
Xαρίσματα
Primus
Conspiranoid (EP)
Barracuda
Humanimal
Funeral Tears
Beyond the Horizon
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.