|
|
||||||||||

Tahle deska by se také mohla jmenovat „Z lásky ke starým strojům“ a byla by to vesměs pravda. Aleš Vejnar, který stojí za tímto projektem, totiž přivedl na svět hudbu, kterou miluje a udělal ji na ďábelských strojích. Jak jste si mohli povšimnout v našem rozhovoru, tak těch strojů – tedy analogových syntezátorů – bylo opravdu hodně (na 25 typů) a Avarp je vlastně jejich vesmírem.
Avarp je poklonou starým sci-fi filmům a umělcům, kteří se jako první vydali cestou tvorby zvuku na zcela jiných nástrojích, které však skýtaly tehdy jinak nedostižné možnosti. Mozkem projektu je Aleš Vejnar, který po 3 roky experimentoval se zvukem a stavbou skladeb – a na desce je to hodně znát. Avarp ovšem není zdaleka jen čistě dílem elektroniky (ačkoli analogové) a tudíž se dá říci, že se tu i skutečně „hraje“. Kostra skladeb je mnohdy postavená na živých studiových hudebnících, tj. živé bicí sestavě, baskytaře a různých podobách kytar (u nich už se ale jedná o podobný experiment jako u analogů). Jako vzorový poslech by mohla posloužit čtvrtá skladba Ground Loops – rozjeté bicí a zefektovaná kytara, vše okolo vesmír futuristických zvuků se svou svéráznou atmosférou. .
Předestavme si jeden ze strojů, hostujících na desce: ARP 2600 – stroj vyrobený US výrobcem a legendou v tomto analogovém světě, ARP Istruments. Vyráběl se deset let a jeho bezmála kultovní zvuk a možnosti jej dostaly až do Hvězdných Válek, kde vlastně stvořil hlasivky A2D2. ARP vyrobili od počátku tři barevné variace, jeho rejstřík jste mohli slyšet i od Pete Townshenda (The Who), neododlal mu Stevie Wonder nebo z mého pohledu nejvěhlasnější umělec – Herbie Hancock. ARP 2600 je legendou v tom pravém slova smyslu.
Aleš vytvořil velkou a příjemnou porci futuristických zvuků, jimiž doslova maluje všude okolo posluchače a jen on sám dokáže včas opustit svou fascinaci, aby skladby měly svůj řád a nesklouzly v jeden divoký experiment. Líbí se mi prokládání „divočejších“ věcí s živou rytmikou s věcmi postavenými čistě na elektronické / analogové bázi. Tady je ta fascinace zvukem a ty možnosti, jaké Aleš měl, fakticky tím hlavním a vlastně není už nic víc potřeba. Nechybí zpěv, naopak zajímavé by byly samplované proslovy třeba z určitých filmových děl (ale aby to neznělo jako výběr hudby z filmu). Spoustu určité řeči těchto mašinek nejde nepoznat ze starých filmů nebo od umělců, kteří zaměřili celou svou tvorbu na syntezátory (především Jarre). A pokud máte rádi futuristickou hudbu ze starých filmů, bude to docela dobrodružná výprava.

Skladby mají pevně danou kostru, nejsou ale zdaleka o jediném motivu a rozvíjeném nápadu. Mnohdy mám pocit, že se toho na mě žene odevšad spousta, ale vždy to včas vyprchá, či se zručně přetransformuje v jiný přístup. Je to hudba s momenty překvapení, kdy nikdy nevíte, co se bude dít za okamžik. Což je v dnešní době, kdy víc a víc kapel hraje k uzoufání nudně předvídatelnou hudbu, velmi příjemné.
Deskou prostupuje i řada zajímavých hostů, jejichž nástroje ale nebudete mít šanci identifikovat snadno. Avarp ale také není bigbít z garáže nalevo od kolárny. Profesionálně umí klamat tělem a ví, že v tom je jeho kouzlo. Hledejte tedy Marcela Bártu a jeho saxofon, můžete se pokusit najít i Garyho Lucase. Je docela sranda rozpoznávat ty směsice zvuků, z nichž některé jsou klapkami rozezvučené syntetizátory a jiné kytarami pod efektem a třeba na echu.
Avarp je svéráz, to bez debat. Zvukově lahodný, experimentální, bohužel posluchačsky okrajový (ne každý tohle kouzlo ocení).
Dávám 20 bodů rezervu s tím, že příště se mohou dít ještě větší věci a já v ně pevně věřím. A těším se i na živé provedení, které by v tomto případě mohlo být hodně zajímavé.
Pro zvídavé z vás doporučuji přečíst si rozhovor s Alešem, který jsme nedávno spáchali.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
František Minařík / 24.4.15 17:51odpovědět
Vypadá to zajímavě,jaký to má dynamický rozsah ve FLACu?
Jirka D. / 21.4.15 6:38odpovědět
Skutečně zajímavý projekt, ale jak píšeš, posluchačsky okrajový. Na druhou stranu je velmi osvěžující pocit, že dnes ještě někdo zkouší dělat věci jinak, aniž by to nutně vedlo k pocitu "alternativy za každou cenu" (což je problém, který mám s většinou tzv. alternativních spolků u nás). Aleš si dělá věci po svém, hledá vlastní cesty a možnosti, ale přitom neztácí muzikálnost, základní hudební myšlenku. Jo, dobrý!
Label:vlastní náklad
Vydáno:Říjen 2014
Žánr:space experimental rock
Aleš Vejnar – syntetizéry, kytary, efekty
Marcel Bárta – saxofon
Roman Vícha – bicí
Jakub Vejnar – baskytara
Jakub Dvořáček - klávesy
Host:
Gary Lucas – kytary, efekty

Aleš Vejnar
Tvůrce vesmírného projektu AVARP

Arms And Sleepers
What Tomorrow Brings

Airbrusher
Dirndl To Go

Oranssi Pazuzu
Muuntautuja

Khôra
Ananke

Hexvessel
Polar Veil

White Ward
Futility Report

Galen & Paul
Can We Do Tomorrow Another Day?

Waltari
You are Waltari

Biosphere
The Senja Recordings

Ravenoir
Deadreams
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.