Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Aversio Humanitatis - To Become the Endless Static

Aversio HumanitatisTo Become the Endless Static

Garmfrost11.5.2026
Zdroj: mp3, promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Motiv II A.N.C.
VERDIKT: Aversio Humanitatis vytváří novotvary, pohlcují konkurenční vlivy a dávají prostor vlastní vášni v pulzující zuřivosti. Výsledkem je návykové album s masivní produkcí a atraktivními nápady...

Španělské Aversio Humanitatis jsem „objevil“ v podobě výborného EP Longing for the Untold. Jejich zpěváka, kytaristu a posléze i basáka, Alexe Moreána (A.M.) jsem zachytil v sestavě výborných Selbst, kteří v podstatě nebyli tenkrát stylově Aversio Humanitatis zas až tak daleko… Síla a pompéznost, známá zejména z druhého dlouhohrajícího počinu Behold the Silent Dwellers, musela vyrůst. Aversio Humanitatis se od syrových počátků přes koketování s death metalem dostala k výbušným náladám, silným melodiím, které umně zakomponovali do jinak pěkně nasypaného uragánu. Obohaceni o druhého kytaristu nahráli velice silné album, které nepřekvapivě přesahuje všechno, co zatím pod značkou Aversio Humanitatis vyšlo.

 

aversio humanitatis

 

To Become the Endless Static je zřejmě nejdivočejším dílem kapely. Přes vichřice a tsunami je ovšem kompoziční styl příjemně rozměrný a náladotvorný. Album jde strhujícím naturelem záměrně na dřeň, která umí zajít do pěkné hloubky. Skladby jsou zdánlivě expresivně zuřivé, jejichž ničivost si užije příznivec všeho rychlého a naléhavého. Po spolknutí návnady vykrystalizují přesahy do duchovního světa, do reality proniká astrální vesmír. Sólové vyhrávky vznášející se nad dunivou basou a příjemnou rytmickou kytarou jsou jakoby ze světa post/punku, The Cure… Kde jsme to jenom slyšeli…. Že by Inferno? No dost.

 

K Infernu bych ovšem To Become the Endless Static nepřirovnával ani náhodou. Aversio Humanitatis jsou přece jen detailnější a zuřivější. Na rozdíl od Inferna, které se neuchopitelně vznáší v mlhách a tam v ničivém attacku explodují, jsou AH zaměřeni na brutalitu, kterou prokládají lákavými vyhrávkami se skvostnou atmosférou. Stejně jako na všech řadových počinech AH najdete na To Become the Endless Static šest skladeb. Přes malou odchylku mají všechny řadovky podobnou stopáž, něco málo přes půl hodiny. Intenzitě nahrávky taková délka bez debat prospívá. Nehrozí prostor pro upocené nadechnutí. Skladby frčí jedna za druhou a je konec. Rychlé vypalovačky jsou prokládány i pomalejšími party, zuřivé psychedelickými, výsledné zuřivosti to na zápalu neubírá ani na moment.

 

Když si představíte atraktivní nápady, masivní produkci a silný vokální projev, vychází z představ opravdu dobrá deska. Aversio Humanitatis vyrostli. Jejich styl pracuje se známými ingrediencemi, ve svém teritoriu se stále posouvají, absorbují vlastní i konkurenční novotvary, hrají si s nimi a vytváří prostor pro vlastní vášeň a nespoutanou energii. Album poslouchám chca nechca každý den, někdy i několikrát za sebou a spokojeně mlsám jeho několika rozměrnou sílu.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky