Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Tak se mi zdá, že kvintet Avvika se narodil připraven obohatit paletu současného českého undergroundu o nový odstín. Říkejte si tomu post metal, post hardcore, crust, cokoli. Hlavní je, že se nám tahle scéna kolem spolků typu Gattaca a Remek utěšeně rozrůstá. Pro věci znalé posluchače je tím etický základ kapely dostatečně vysvětlen a hurá k hudbě samotné.

Temnota, masa usilující vás uchvátit. Pomalu se valící kytarové riffy skutečně působí hrozivě a útočí přímo na základní lidské pudy. Hypnotickou krásu intra skladby Fire rozetne sonický třesk, jak se kapela rozjede na plné obrátky spolu s vypjatým dívčím vokálem. Dvojka Eternal Treblinka na ploše epických osmnácti minut několikrát pohasíná, aby se znovu rozhořela. Pokud některé postupy znějí povědomě, jakoby s nimi debutoval někdo jiný, berme to za přijetí určitých zvyklostí scény, nedejme se tím odradit a nechme se překvapit, kam až kapela na své cestě dojde. Protože hudba je cesta a k originalitě zkratky nevedou.

Velké chvíle Avviku teprve čekají a loňské demo ze zkušebny vnímám jako slibný počin. Vytrvají-li, bude to stát za to. Těšme se na nový zvukový kabát, další skladby a jako nepovinný domácí úkol si po poslechu zalistujte v knize Charlese Pattersona: Věčná Treblinka (Ve vztahu ke zvířatům jsme všichni nacisté)…