Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Relativně mladá mordparta ze západních Čech potěší nejednoho příznivce katalogu známého německého labelu Alerta Antifascista. Zde jsou Baestien doma a odtud také berou plné hrsti hudebních podnětů. Proti takzvanému "čerpání inspirace" v zásadě nic nemám, pokud je v dobrém poměru s vlastní tvůrčí stopou a jakkoli je výsledek dobrý, touha po originalitě se nezdá být tou hlavní hnací silou. Ve třech dlouhých skladbách koncentruje čtveřice muzikantů veškeré obecně známé standardy crustu a post-hardcoru, včetně malých chyb a nepřesností. Ty nahrávku nekazí, ba dokonce jí dodávají lidský otisk a jistou dávku hřejivosti, která božsky nadaným technickým hráčům naopak schází a posouvá je do robotických výkonů.

Prvotina Uroboros (2016) má svá pozitiva na straně idejí, kdy kapela nefunguje jako marketingový tahák, ale parta přátel, které baví muzika a kteří vlastními silami dokážou složit, nahrát a vyprodukovat konzistentní materiál. Tleskám. Jako negativum bych z pozice řadového posluchače uvedl na první poslech zřejmý hudební předobraz v kapelách typu Fall of Efrafa a jeho svědomité napodobování. Pro zpestření domácí scény je to funkční, ale globálně ne příliš objevný počin.

Garážový sound určitě není nejlepší způsob, jak vhodně monetizovat dobře poskládané riffy a otázka lepší produkce nabývá na významu s každým dalším poslechem. Určité kouzlo minimalismu upřít nelze a přesto, že nedává vyniknout potenciálu skladeb naplno, uchvátit dokáže. Jsou chvíle, kdy skladby ožívají proudem skutečně ryzí energie, jinde se projevuje amortizace žánru. O nudě v sedmém nebi nutí přemýšlet nezáživná sypačka v úvodu dvojky Pathos nebo vzletný proslov ve trojce Clausula. Každou ze skladeb opanuje vlastní příběh vystavěný na základech fantasy žánru, pročež jsem se do odhalování skrytých poselství příliš nepouštěl a nechal se unášet čistě jen hudební složkou díla, která má něco do sebe.

Celkem vzato mám z nového tělesa na scéně radost a to tím spíš, že se ubírá mně dobře známým a oblíbeným směrem. Debut je to povedený, což potvrzuje i skutečnost, že Baestien vydávají pod hlavičkou již zmíněného vydavatelství. Na druhou stranu Uroboros není z těch desek, které bych mohl poslouchat do omrzení a stále neměl dost. Počítám, že zásadní profilování kapelu teprve čeká a největšího rozkvětu dosáhne na příštích albech, na které se už teď těším.