Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Signs Of The Dying Summer - Oto jest pustka

Signs Of The Dying SummerOto jest pustka

Victimer28.12.2021
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: První album nově vzniklé blackmetalové družiny sající z prsu Shining a staré Katatonie. Debut upřímný a povedený.

Tohle je prázdnota, to je překladu název debutového alba polské blackmetalové kapely Signs Of The Dying Summer. A tuhle prázdnotu sama trojice doporučuje fanouškům staré Katatonie a depresářů Shining. Může být, mezi tahle dvě velká jména můžeme klidně první album Poláků zařadit. Pro mě je jejich nihilistická hudba dalším potvrzením, že dobrých metalových kapel vzniká v Polsku jako hub po dešti. A přitom nejde o nic složitého. V jedné větě říct, že jde o tribut zmíněným kapelám a mimochodem nabouchat desku, ze které tohle všechno sálá a není to žádné vykrádání. Koho tedy současná hudba Katatonie deprimuje a pouze vzpomíná na první alba kapely, může sáhnout po Signs Of The Dying Summer. Ke kusu staré melancholie bude mít k dobru její blackmetalovější podobu.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/sotds%20band.jpg


I když bývají SOTDS označováni termínem depressive black metal, nejde o žádnou tryznu, ale slušně nakopnutou záležitost. Ano, čas od času se upadne letargie a klesne se na mysli, ale tyhle stavy fungují jen jako stylové zdobení jinak docela útočné desky. Své si k tomu řekne i bratříček doom, a to hlavně v první skladbě. Taky tam patří. Ostatně na střídání temp a proměnlivosti je, i přes svůj vzteklý charakter, deska založena. Také atmosférická složka má na Oto jest pustka otevřené dveře, ale nikdy to nepřekročí únosnou mez. Jako by byla včas upozorněna, že to všechno stejně musí mít hutný spodek. Celkově však kapela všechny prvky a nálady šikovně prolíná a když k tomu přičteme ideální délku, je Oto jest pustka deska, ke které se člověk musí pořád vracet. Protože to pěkně odsýpá a není v tom guláš.


Co zamrzí, je pouze číselné pojmenování skladeb, ale vlastně mě to u všech kapel upřímně sere. Možná, že u SOTDS to má spojitost s číslováním alb u Shining, když už jsme přímo u zdroje, ale stejně je to škoda. Nějaký pěkný název v libozvučné polštině by skladbám z mého pohledu bodl. Není prázdnota jako prázdnota. Z kapely mám ale pocit, že se nějakými širšími souvislostmi moc nezabývá, hrne si to pořád dopředu a na detaily příliš nehledí. Co borcům naopak za zlé nemám, je absence rytmické sekce kapely, tedy živé basy a živých bicích. Styl jakým je naprogramováno rozhodně neurazí a prakticky ani nejde poznat, že by něco chybělo.


Jmenoval jsem sice hlavní vlivy, ale pořád je to o tom, že SOTDS jsou banda z Polska. Silná polská scéna navíc nepotřebuje jen vyjídat zbytky, tady jde o příjemné napojení, kdy to není první případ jak si být nablízku s depresivním severem. Například u Kły nebo Odraza cítím stejnou náklonnost, u první jmenované konkrétně k Lifelover. Ještě pro jistotu dodám, že u SOTDS můžeme na koketování s psychedelií nebo avantgardou zapomenout. Oto jest pustka je přímočarý materiál, kde se od lehkých náznaků přesouváme rovnou k věci.

 


Intenzivní metalová deprese, která vás může nadchnout, nebo aspoň zavést tam, kde to máte rádi. Líp už to asi pojmenovat nedokážu. Chlapi se upsali domácímu labelu Godz ov War Productions, kde jsem je taky našel a kam je radost pro dobrý blackmetalový underground chodit. Jak budou SOTDS chtít ten svůj tribut dál rozvíjet, nebo se vydají jiným směrem, to si necháme otevřené. Já bych si každopádně pokračování moc přál, protože tento styl chytlavého nihilismu mě vždycky bavil a přes to pár týdnů nepojede vlak ani v případě Oto jest pustka. Ještě, že to v tom Polsku dělají tak dobře.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky