Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Beheaded - Għadam

BeheadedGħadam

Garmfrost14.7.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Beheaded jsou v současnosti náladotvorní a ve svém rozpoložení vážní a nevyzpytatelní…

Beheaded jsou vývozním artiklem maltského death metalu. První nahrávky patřily mezi to nejzajímavější z brutální odnože deathu, a bez debat se řadí do zlatého fondu stylu. Zajímavostí je také fakt, že první tři desky nazpíval pokaždé jiný growler a nahrála pokaždé pozměněná sestava. Na projevu a kvalitě se změny příliš nepodepisovaly. Velkou proměnou ovšem Beheaded prošli na Never to Dawn, kdy jednak do kapely přišel nový pilíř, jedinečný vokalista Frank Calleja, zejména se však pročistil sound a přidalo se na gradaci surových výjezdů a přibralo různorodých vlivů. Dalším milníkem se stala předchozí, velice našlapaná řadovka Only Death Can Save You, s níž se vydali do vydavatelské náruče Agonia Records, a kteří jim zajisté pomohli k ještě širší propagaci. Na této nahrávce se ony různorodé vlivy dostaly do popředí. Je zřejmé, že je Beheaded brutal/deathový kabátek poněkud úzký v ramenou. V současnosti zůstaly všechny ingredience zachovány, některé potlačeny a jiné vypíchnuty. A to energie, thrashová řevnivost a do hloubky zaměřené texty. Tentokrát vedené v rodné řeči, čerpající z hororové literatury či maltského folklóru.

 

Na Għadam jsem po velice kladném prožitku Only Death… moc těšil a očekával další várku surových hitů. O to větší překvapení na mě vykouklo hned při prvních minutách poslechu. Dlouholetá opora Beheaded, Omar Grech je z kapely fuč. Chtělo by se říct, že se opět s odchodem člena nic nezmění, že se přece nikdy nic nezměnilo… Ale ano, Għadam je album odlišné. Rytmická sekce, Cachia a Billia zůstala zachována, Simone Brigo, který nahrál s Beheaded už třetí album rovněž zůstal kapele zatím věrný, a za mikrofonem zuří Frank Calleja… A přece je projev Beheaded jiný…

 

 

Úvodní a zároveň titulní song jako by chtěl pokračovat ve stylu předchozí desky, ale hned další Xtrajt l-infern po počátečním infernu prozradí atmosférické vlivy, song je nátlakový, nicméně v kytarách se do popředí vkrádají melodie spolu se symfonickou dramatičností. Postupně se ubírá na tempu, skladby jsou hnány ve středním, notně siláckém tempu. Zvuk a razance rituálních nápěvů jsou tvrdé fest, to se příznivec starších nahrávek nemusí bát. Ona barevnost nálad, melodické nápěvy a valivější tempo už ovšem strach jednomu nažene. Někomu sympaticky, jiného odradí.

 

Á propos, zvuk. O nahrávání a mix se postaral zejména bubeník, Davide Billia, který patří mezi vyhledávané zvukové inženýry a který má ve svém portfoliu např. nahrávky takových Avulsed nebo Antropofagus, nebo poslední počiny Beheaded. Mastering pak dostal na starosti Wojtek Wiesławski (mimo jiné Azarath, Behemoth nebo Decapitated). Po formální stránce je produkce Għadam v nejlepším pořádku. A přece se prostor pro výhrady najde. Nástrojům jejich zvuková barva sedí, nelíbí se mi zaměnitelnost produkce. Chápu, že se takový zvuk dnes nosí, nicméně kapela jako Beheaded nepotřebuje znít jako každá druhá.

 

Líbí se mi fotografie na čelní straně obalu. Je jasná, jednoduchá, černobílá… Není však fádní a lze ji vysvětlit mnoha způsoby. Se stejným výsledkem? Možná. K náladě alba je však příznačně vhodná.

 

Postrádám sepulturovskou raubírnu předchozího počinu. Beheaded jsou však známí tím, že nekvaltují a na každé nahrávce zní trochu jinak. Pryč jsou brutální nájezdy, ty tam jsou energické a vzteklé výplachy. Beheaded jsou v současnosti náladotvorní a ve svém rozpoložení vážní a nevyzpytatelní…

 

beheaded


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky