Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Beyond Mortal Dreams - Devastation Hymns (EP)

Beyond Mortal DreamsDevastation Hymns (EP)

Garmfrost19.8.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Beyond Mortal Dreams se na Devastation Hymns obrací směrem k mohutné brutalitě a krutosti.

Při poslechu nahrávek Beyond Mortal Dreams mě často napadají noční můry, slétají se na mě děsové, brutální tlaky mi drtí hlavu. Jejich dílo je bez debat surově zničující a těžkotonážní. Ještě něco vás napadne? Ještě chybí vypíchnutí atmosféčirnosti a jisté éteričnosti. Myslíte, že jsem se zbláznil? Schválně se pořádně ponořte do jejich poslední dlouhohrající nahrávky Abomination of the Flames, která všechno vyjmenované nabízí. Dle dostupných informací a rozhovorů se kapela s aktuálním EP Devastation Hymns chce vrátit, respektive obrátit čelem k prvním počinům. Tedy směrem k většímu barbarství a surovosti. A pod to se klidně podepíšu.

 

Ještě než se pustím do muziky, na chvilku se zastavím u obalu, který pro kapelu vytvořil šéf vydávajícího labelu Lavadome, Jan Fastner. Jedná se o naprosto odlišný styl grafické práce oproti minulosti. Tam, kde se líbivě převalovaly Cthulhu příšery v krvavých odstínech, se před námi přísně tyčí zhmotnělý chrám. Zle vyhlížející vysoké polidštěné věže si nás prohlížejí a nevypadá to, že by se chtěly mazlit. Alespoň takto obal vnímám já, a těmito pocity se nechávám vést při poslechu Devastation Hymns. Po zvukové stránce se mnoho nezměnilo. Kapela je věrná Against the Grain Studio a dá se říct, že má zvuk podobnou barvu jako předchozí počiny. Všudypřítomné stěžejní zvukové prvky krásně propojují diskografii kapely. To se cení. Zvuk je hutný, tvrdý i prostorný. Díky němu album zní lahodně a zároveň řádně surově, aby lákal k mocnému prožitku a rauši.

 

bmd

 

Ač je Devastation Hymns bráno jako EP, díky stopáži půl hodiny lze album brát jako regulérní řadovku. Pětici skladeb doprovází předělávka od thrashové legendy Forbidden Forbidden Evil ze stejnojmenného debutu. Tato coververze mi na albu moc nesedí. Originál je moc fajn, i jeho předělávka je v pořádku. Ostatní skladby jsou krásně konsistentní a Forbidden Evil zní navíc. A také se jedná o jedinou překážku k absolutnímu zážitku. Pravověrný zachmuřený death metal s náladou černočernou vsakuje do posluchačovy mysli, aby tam řádil. Oceňuji citlivou práci s kořeny stylu, kdy stará škola rozeznívá každý tón nahrávky.

 

Beyond Mortal Dreams si však nevystačí s oprašováním zašlé slávy. Vnímám, že to tak možná i chtěli, avšak jistou progresí a osobitostí přetransformovali dobře známé postupy do evolučního vývoje stylu i sebe samých. Miluju předěl mezi prvním zásekem Arachnivore a Tormenting the Iniquitous. Zběsilé sypanice příjemně tlačí na pilu. Kapela ráda sype a ještě raději nechává vybuchovat vulkán. Ale také se nebojí středních a stále zuřivých houpanic s parádní rytmickou prací. Do všeho neustále pouští zběsilá sóla jedno za druhým. Milovník death metalu v jeho temné podstatě musí naříkat nadšeným vzrušením. Obzvláště spokojeně mlaskám při vokálních kreacích mistra Doomsayera, který se noří do propastných hloubek. Z hloubek pak často vříská jako vzteklá kočka a nutí posluchače řvát s ním.

 

Devastation Hymns obdivuju stejně jako cokoliv z pestré nabídky Beyond Mortal Dreams. Je možné, že tato divokost a surovost nového materiálu znamená, že si kapela v rámci EP dělá radost, a další full-lenght počin bude opět krapet distingovanější… Anebo ne. Je to fuk, protože dosavadní nahrávky Beyond Mortal Dreams jsou sice každá jiná, ale každá je vynikající a strhující.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky