Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Kauan - Sorni Nai

KauanSorni Nai

Victimer10.11.2015
Zdroj: flac / mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / JVC UX-H330 / phone
VERDIKT: Pustá, bílá krajina na pozadí tragické a dodnes nevysvětlitelné události jako koncept, jehož silný příběh zvládli Kauan odvyprávět přesvědčivě a se svou vrozenou nevinností.

// Bylo 2. února 1959, když se na svahu hory Cholat Sjachyl (Mrtvá hora) zastavilo devět mladých životů. Zahynuli všichni, kdo se poslední noc rozhodli přespat na východním úbočí hory, asi 300m pod vrcholem. Výprava, kterou vedl Igor Djatlov a která byla pouhým tréninkem na chystanou polární misi, skončila tragicky. Přes záměrné maření vyšetřování ze strany sovětských pohlavárů, které nahrává tajné vojenské akci, existuje několik verzí jak expedice dospěla ke svému zániku. Od napadení domorodým kmenem Mansijů, přes následky infrazvuku, až po návštěvu UFO. Jasné je pouze to, že obyvatele stanu v noci něco strašně vyděsilo. Ze stanu vyběhli bosí nebo jen velmi málo oblečení, navíc rozřezanými dírami na boku, nikoli klasickým vchodem. Bylo potřeba co nejrychleji zmizet a vyhnout se jasné smrti, která si venku v kombinaci s krutým mrazem pro členy výpravy stejně přišla. Někteří zemřeli podchlazením, někteří na následky fatálních zranění. Kde k nim přišli? Co vyhnalo zkušené turisty uprostřed noci do mrazivé tmy? Co se vlastně tehdy stalo? //

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/kauan%2059.jpg


Jedna z nejzahádnějších událostí putuje světem už přes padesát let. Otazníky, které sebou přináší jsou hlavními svody k nejrůznějším spekulacím a odlišnostem příběhu. Ten svůj se letos rozhodli odvyprávět také Kauan. Kapela, které podobně laděná záležitost může slušet. Kapela, která se za svou dobu existence dostala do pozice, kdy se o ní ví a kdy je snadno rozpoznatelná od ostatních. Původní fascinace tvorbou Tenhi je už sotva znatelná, Kauan si našli svou tvář. Ve spojení vzletné atmosféry, folklóru a doom metalu, s doteky ambientu a orchestrace. V jemné výpravnosti a lehkosti. Zlí jazykové pak poukáží na plochost a nevýraznost a svým způsobem mají také pravdu. Kauan jsou prostě Kauan. Finština zůstává jako hlavní kontakt se světem a jednotlivé desky nabízí velmi vkusně zvládnutá témata. Ta aktuální zřejmě to nejzajímavější.


"Sorni Nai" je jedním, padesát minut dlouhým monolitem, rozděleným do sedmi částí. Tuhá zima a dvacet pod nulou, to je jeho prostředí. Silný vítr komplikuje cestu na horské pláni, všichni jsou unaveni. Ale také šťastní lidé a dobří přátelé, nic nenapovídá tomu, co se má za pár hodin přihodit. Kauan se do tématu zakousli a zima je tak ze "Sorni Nai" cítit každým okamžikem. Ural, jeho melancholie studené dálavy a také skrytá bolest a smrt. I když není vidět, číhá na každém rohu. Nic není jisté, i když je nálada dobrá a na ušlé kilometry v podstatě ideální. Kauan tyhle nástrahy řeší po svém, kdy příběh v určitých chvílích zdramatizují, dají najevo neklid a nejistotu, ale nemají být potřebu brutální, ani šokující. Tyhle vlastnosti jim nejsou vlastní. Je to naopak křehká výpravnost, co zlehka kráčí sněhem a ukusuje si největší porci nálady. A právě do ní jsou citlivě přidány chvíle strachu a neobvyklých zvuků. Snad blížící se laviny a možná něčeho mnohem horšího...

 


"Sorni Nai" je smutná deska. Je o prolínání naděje a vzpomínek, které se ztratili ve vánici a které je težké vnímat jako ty, co už se nikdy nevrátí. Příběh alba hezky klouže po bílém nekonečnu, všímá si okolí a spojení expedice se světem. Člověk ovšem musí být ve správném nastavení. Ať už je nalomen dávným skonem kdesi v horách a zkouší se dozvědět další kousek "jiné" pravdy, nebo by měl být dobře obeznámen s tvorbou Kauan. Po hudební stránce "Sorni Nai" nijak nevybočuje. To spíš vybočovala minulá (retrospektivní) deska "Muistumia". Novinka se vymyká jen uchopením příběhu a schopností jej převyprávět. A to se Kauan podařilo. Ledy u toho sice nepraskají, nepraskají ani kosti zohavených těl, ale pojetí této kapely má svoje kouzlo.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/kauan%20cold%20death.jpg


Kauan podobně silné téma docela i potřebovali. Nechce se mi úplně říct, že by na svých předchozích albech nějak stagnovali, ale jistý druh tvůrčí únavy (hlavně na "Pirut") byl znát. Novinka tyhle malé šrámy na melancholické duši zahlazuje. Není nijak náročnou a složitě vstřebatelnou výpravou do neznáma. Jde obvyklými stezkami, i když nohy bolí a každý další krok hlubokým sněhem je nesmírně vyčerpávající. Vyžaduje ale své specifické prostředí, klidné a hloubavé, snad i trochu plytké, ale těch pár překážek a vyčítavých pohledů lze za moment smáznout. "Sorni Nai" je deska, která se povedla. Je to bezvadně odehraný děj, který má hlavu i patu a velice milý přístup ke zvuku. Hladí, šimrá, nebolí. Však zkuste nazout sněžnice a projít si pár kiláků ruskou tajgou.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Garfield / 21.11.19 11:08odpovědět

Něco jsem si k tomu nastudoval a mohla to být i nešťastná náhoda, byť s armádou zřejmě souvisí. Asi viděli nějaký odpal z nedaleké vojenské základny, což je mohlo vyděsit natolik, že rychle opustili stan jen tak, jak byli. Než se stačili vrátit, bohužel umrzli, navíc se někteří zranili pádem do rokle. Podrobněji to rozebírá např. Wikipedie (heslo Zánik Djatlovovy výpravy, které mi připadá dobře zpracované).

Garfield / 3.10.18 22:53odpovědět

Výborný doomový večer v sobotu na Melodce. Myslím, že potěšily všechny 4 kapely - Kauan, Doomed, Somnus Aeternus i Self-hatred plus obrazová projekce. Poznámka k Djatlovově výpravě: Podle mě se stali obětí tajného vojenského experimentu. Svědčí pro to maření vyšetřování a mlžení sovětských úřadů a podivná zranění mrtvých. Kromě toho jedné oběti chyběl jazyk a oči, což naznačuje, že byly podrobeny lékařskému zkoumání (účinky působení neznámé látky). Skoro to vypadá na hromadnou vraždu nevinných obětí ve "státním zájmu". Fuj tajxl. Čest jejich památce.

Bodin / 14.11.15 11:15odpovědět

Neskutečně vyspělá nahrávka se silnou atmosférou, která patří k tomu nejlepšímu v diskografii Kauan

Sorgh / 12.11.15 20:55odpovědět

S nohama v papučích a sedíc v křesle mě mráz běhá naštěstí jen po zádech. Tajuplná událost kreslí pochmurné představy v bílém provedení. Je to silné.

--eR-- / 10.11.15 17:51odpovědět

Výborná práce, velice mi to připomíná podobně posmutnělé dílo Lowercase Noise - This is for Our Sins. Podobná krajina, záhadné osudy, temná minulost, hodně silné téma. Recenzoval jsem to tady v červnu 2014.

Agripo / 10.11.15 13:41odpovědět

Skvělé texty na skvělý motiv. Hodně moc povedené. Za mne 100%

Garmfrost / 10.11.15 8:34odpovědět

Výtečná recenze, kolego! Navnazen si ji pouštím na košt a působí podmanivě. Jdu do ní!!!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky