Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
bez|kres - bez|kres

bez|kresbez|kres

Victimer2.7.2025
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Strohý a studený bigbít neburácí, ale jde cítit, že jde z míst, kde to kdysi burácelo docela dost. Má v sobě víc než se zdá.

Jsme zpátky v Polsku a po čase také zpátky u Pagan Records, u kterých jsme už v minulosti ulovili moc zajímavé nahrávky. Jako například Kły, kteří to po čtyřech rychlých albech v roce 2022 zapíchli. Škoda. Ale jestli je to navěky, čert ví... Každopádně zrovna pro příznivce této grupky je tady nová možnost, jak si znovu povyrazit. Respektive z ruin Kły se vyprofilovali bez|kres. A ti jako takoví rezignovali na metal ve svém tvrdším jádru i ten experimentální, a dali se cestou minimalistického post punku. Tam, kde se Kły částečně taky zdržovali se dnes bez|kres cítí jako doma. Říkejme tomu coldwave, darkwave, strohá gotika na půl žerdi, nazývejme to různě, ale bez|kres hrají vystínovaný bigbít, kde se nestojí o barevnost. Děje se toho jen minimum a o tom to je. Informací kolem je taky pomálu, ale vyčíst se z toho všeho něco dá.


Idea vzniku bez|kres spadá už do roku 2006, ale tenkrát u ní také zůstalo. Až v roce 2022 se ukázalo, že bude dobré tuhle ideu proměnit ve skutečné zvuky, vokály a malé temné dostavení o více skladbách. A tak tu po třech letech máme debutové album o šesti chodech. Do tmy zabořené a jako psí čumák studené album, které je zdánlivě nesmělé, ale má v sobě kus provokativní povahy. Jak už to u těchto polských kapel bývá. Je to tam zase, jen v jiném rozlišení. Tady v ryze skromném, minimálním. bez|kres ale nakonec ukážou, že jim melodicky vyprovodit jejich strohé, basující já, není cizí. Člověk tomu ale musí dát čas a prostor. Protože zrovna ten se na tomto albu moc nenabízí. Vše je stísněné a vše jako by se dělo právě teď, v jednom pokoji a v jednom vidění. Rozmrzele zachmuřeném a lehce odcizeném.

 


A protože mám rád polské spolky, které posílají metal různým směrem a zároveň jsem si v mládí vyzobal kus gotikou stříklého bigbítu a on se mi dostal pod kůži, po prvním poslechu na bandcampu Pagan Records už se nakupovalo. Nemyslím si, že bez|kres úplně rozumím, ale tady hrají roli ty nuance a vjemy, které když se objeví, tak se dostaví zvláštní pocit, kdy se člověk dostane tak blízko, až si najednou myslí, že je tam, kde má být. A nemusí vědět nic, jen si domýšlet. Stačí to cítit. bez|kres jsou v některých momentech postpunková klasika, někdy až tuctová, ale mají v sobě jisté čaro. Nemůžou zaujmout jinak než minimálně, alespoň když se na začátku teprve rozdávají karty. A tak se potom hledá v tom málu. Nebo hledá... ono to přichází samo.


A je trochu blbost říkat, že poslechy to celé nějak roste. Tady neroste nic. Vše je v takovém divném polostínu, někdy to může lézt až na nervy a chce to dávku porozumění. Zrovna v tom porozumění a v souznění s těsností prostoru bez|kres to je. Basa je vytažená, kolem jen kreslí další struny, ale ten postpunkový kokon nejde rozplést. Není co, jenom jej pozorujme. Ve snech, po tmě, někde na noční ulici, v iluzích... třeba tak. bez|kres jsou živi v poloprázdnu, ale přitom jsou docela sdílní. Jen se omezí na pár frází. A pak je tu vokál. Teda spíš průvodce než zpěvák. Další zvuk ve strohém nastavení kapely. Rozhodně ale nejvíc dramatický společník v tom studeném úboru bez|kres. Tohle je i není bezkrevné album, záleží kdo si v tom najde to své. Já snad něco našel.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky