Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Cataya je kapela s poměrně krátkou historií a členy z Německa i Belgie. Po vydání singlu s pilotní skladbou Sombre Sommer (2015) přichází plnohodnotná sbírka se záhadným názvem Sukzession, kde do plochy téměř pětačtyřicet minut rozprostřela šestice muzikantů čtyři dlouhé skladby plné různých nálad a vlivů. Souhrnně lze mluvit o instrumentálním post-metalu, který klade důraz na melodie a rochní se hlavně v táhlých atmosférických vyhrávkách s rockovým nábojem. Nechybí ani bojovnější pasáže, ale jejich síla jakoby ještě nedosáhla ideální zralosti.

Po zvukové stránce je album čitelné a uspokojivě poslouchatelné. Metalové pasáže a celkový témbr mě sice čímsi odrazují (že by klávesy?), ale vesměs platí předchozí věta a hlubší úvahy o dynamických nuancích přenechám zkušenějším. Stran kréda kapely vytvořit unikátní hudební vizi sjednocením členů s různou hudební historií a z různého kulturního prostředí je pravda taková, že skladbami prolínají četné vlivy, které lze snadno zařadit. Slyším staré dobré The Seven Mile Journey, závěr třetí Ascended From The Depth nápadně připomíná ruskou Reku, trocha španělské Toundry a dalo by se mluvit i o všudypřítomných Godspeed You! Black Emperor.

Na to, že si Cataya svou cestu do první ligy teprve razí, má v ruce slušný materiál, kterému je třeba přiznat pestrost co do žánrového rozptylu a kvalitní instrumentaci. Na poli originality je to s kladným hodnocením na štíru pro jistou míru nevýraznosti. Kreativita však kapele nechybí a i přes většinové zaujetí melodickým plochařením umí přitvrdit jako v blastbeaty podbarveném závěru poslední Tal Sperre. Skladbám by ale prospěl větší kompoziční rozlet než jen věčná pouť za crescendy.

Na první album celkem solidní porce dobře zahrané hudby ovšem s nemalou dávkou průměrnosti a ohlížení se přes rameno. Ať už jde o inspiraci chtěnou či nechtěnou, proces hledání vlastního výrazu někdy zkrátka bývá vykoupen pomocnou berličkou. Výrazem se Sukzession blíží průměru scény, kterou jen o píď přesahuje. Doufám, že následující album bude zahráno na šťavnatější notu a i v případě artworku by neškodila větší vstřícnost k posluchači.