Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Bikkinyshop - How I Met Your Murder (EP )

BikkinyshopHow I Met Your Murder (EP )

Jirka D.10.2.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Panasonic SL-SX428 / Sennheiser HD202
VERDIKT: How i met your murder je prostě chvilka muziky pro pohodu, pro poslech bez přemýšlení, pro poslech na dobrou náladu. Progres žádný, překvapení také ne, ale to, co bylo nahráno, působí svěže a bezproblémově.

Vypadá to, že EP se stává stále oblíbenější rozsah pro prezentaci nové tvorby kapel. Aspoň v té české kotlině, když do ní občas nakouknu, se to nosiči o třech až pěti skladbách jen hemží. Jedním takovým nedochůdčetem z loňského léta je i nahrávka nazvaná How i met your murder od berounské party divného názvu Bikkinyshop. Původně to vypadalo, že těchto pět skladeb nechám zcela bez poznámek, ale nakonec mi forma minirecenze přišla jako příhodná a akorátní.

 

V bendzounovém profilu kapely jsem našel žánrové zařazení do cross-overu, ale to tam má každá druhá banda a pravda je, že druhé Faith No More jsem tam ještě nenašel. Těch 19 minut hudby je prostě rockových, zahuštěných pořádným kytarovým zvukem a občasným výletem do corového řevu či popových melodií. Vokály jsou vůbec silnou stránkou téhle desky, jejich poskládání, doplňování, vzájemný souběh i přehazování štafetového kolíku působí dobře a především přitahuje posluchačovu pozornost. Přijmout tenhle materiál za svůj je dost jednoduchá práce, poměrné svižné skladby s jednoduchou, ale zato našláplou rytmikou, seskládané čitelně a jasně z tvrdších a melodických částí, se snadno dostávají do hlavy a těžko je pak vypudit. Prostě dobře udělané písničky, aniž bych tím chtěl cokoliv snižovat.

 

Samostatnou kapitolou je zvuk desky, který vzešel z Biotech studia Jiřího Pašky (Escon Waldes), u kterého za poslední dobu vzniklo několik zajímavých nahrávek (namátkou poslední FDK, Momma Knows Best, První Hoře a další). Vedle různých garážových EP zní tahle deska celkem nabušeně, soundu nelze upřít čitelnost a schopnost chytit posluchače za uši, na druhou stranu jen těžko v něm budete hledat nějakou dynamiku a příznivci naturálního zvuku si asi tiše odplivnou. Tohle je prostě čistota, lesk, digitál a bohužel jedna hlasitostní lajna, což ovšem dneska letí a pokud se můžeme bavit o něčem jako „úspěchu“ alba, tak produkce na tom bude mít velkou zásluhu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

DEJVY / 23.12.17 13:08

Nechtěl jsem se do této debaty vůbec pouštět, opravdu nechtěl, ale asi by bylo fajn, své jednání s "kopírováním a vykrádáním" uvést na pravou míru. Ty "vykradené pasáže za které bych se měl stydět" je jen má pocta daným kapelám, které složili riffy, jenž mi změnili život. Nic víc v tom není - není to ani komerční tah, který by k SECTESY měl přilákat nové posluchače, ani v tom není nic co by se dalo nazývat mou "skladatelskou impotencí", ba naopak. Bylo pro mě nesmírně těžké obalit ty legendární riffy těmi svými tak, aby výsledek nezněl křečovitě a lacině (ač tak samozřejmě znít pro někoho může). Tolik na vysvětlenou ... a snad ještě jedna drobná věc na závěr : NIKDY bych nezařadil ony riffy do své hudby bez svolení vlastníka práv. Vydání CD se dokonce o celý rok pozdrželo JEN abychom měli od všech svolení k jejich "použití" v našich skladbách. Chápu tvou reakci, opravdu to pro nezasvěceného člověka může vypadat tak, že jen lacině kradu ... ovšem mě šlo o něco úplně jiného. Chtěl jsem se jen "uklonit velikánům" ... toť vše.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky