Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Bloodline - Werewolf Training

BloodlineWerewolf Training

Victimer20.10.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: JVC UX-H330
VERDIKT: Na pomezí mizantropických vzkazů, chladných vražedných choutek a burzumovské bezvýchodné nálady vyrostl vřed. Po jeho propíchnutí teče z rány hnis a špína. Po patřičné dezinfekci však vyroste vřed nový, dvakrát větší.

Vraťme se prosím na chvíli zpět v čase. Poněkud zapomenutý projekt Bloodline složený ze zajímavých postav evropského undergroundu, v roce 2003 vydává svou první plnohodnotnou nahrávku, CD "Werewolf Training". V tomto případě se sešla velice zajímavá sorta lidí. O vokál se postaral Nattefrost, známý to především z Carpathian Forest, kytaru zde nahrál Sansrof (Diabolicum, Setherial), Seth Teitan (ex-Aborym) se chopil druhé kytary a svým dílem ukrutnosti přispěli i Nigris a Nysrok Infernalien (ex-Aborym, Satanik Terrorists). Opravdu vybraná společnost, od které ani jiné než mimořádně temné a zlé tóny nelze čekat.

 

Zlo zachycené na "Werewolf Training" se přelevá povícero ve středních až pomalých tempech. Tu evokuje Vargovu šílenou zlost v dobách, kdy se ještě neutápěl v samolibých klávesových plochách, jindy se připomenou industriální čertíci Aborym a najdou se i okamžiky jít na vše jednodušeji a hrnout to v rytmu "basa piv a cigáro" strýců Darkthrone. Co se kláves a programování týká, celek díky nim působí velmi odlidštěně, ale místy dostanou prostor i symfoničtější polohy, snad jako oživení tohoto dosti mrtvolného vyznění. Oživení ovšem v tomto případě znamená spíš opustit na moment prázdnou tovární halu a zajít si do dílny pro šroubovák, žádné symfo onanie. V květnu 2003 hned v několika studiích vznikla jedna kapitola industrial black metalové komunity, které se ale dle mého nedostalo tolik zasloužené pozornosti a vše upadlo v zapomnění. Je to škoda, protože Bloodline mají potenciál na víc, než být jen jednou za čas vykopáni, a pak zas uloženi zpátky do země.

 

Díky již zřejmě zaniklému vydavatelství Selbstmord Services zřelo svět sedmero krkavců. Šest z nich je už odrostlejších a umí slušně zakrákat, jen ten sedmý je ještě moc malý a zamlklý. Dostal jméno "New Sodom" a krčí se v samém závěru alba. Jedná se o ryze instrumentální industriálně ambientní pokus. U ostatních věcí se dočkáme podivných nihilistických příběhů, jejichž části si Bloodline poctivě rozdělili mezi sebe. V jednom případě dojde na zhudebnění vize slavného Williama Blakea ("I Saw A Chapel"). Zde nejde o klasicky zpívanou věc, ale svou recitací jí dodal punc mrazivosti jistý Peter G. Helmkamp. Tolik k ojedinělým zvláštnostem alba, zbytek je vyšlechtěn přece jenom podobnými přísadami.

 

http://www.metal-archives.com/images/1/5/2/9/15297_logo.jpg

 

Úvodní titulka "Werewolf Training" je devítiminutovým kolosem špíny, nejdelším na desce. Skřeky a ruchy v pozadí uvádějí tuhle skladbu do střednětempého black metalu podpořeného stereotypními klapkami. Zvuk je správně znečištěn, vše je utlumeno, nic není čitelné. A zpomalujeme, loudáme se, ale stále se zlobíme a sousedi před námi zavírají potomky. Opět jsou tu klávesy, ještě jednodušší a stále se opakující a vše uzavírá další třískání z fabriky. Následující "Inhale Thorns" je více groovy, ale v podobném tempu. I na jejím konci dojde na chladný elektro-noise trip, který se na chvíli smrskne do tanečnější podoby. Třetí zásek "Retalation" se dokonce rozběhne, místy i sprintuje. Tuto čtyřminutovou rouhací praktiku má celou na svědomí basák Nigris. Pradávný kult Burzum je zase cítit na sto honů z "Season Of The Predator". Velmi líná záležitost, prohnilá a zkažená. Klávesy, které se pak přidávají nezní o nic míň burzumovsky a stále zde platí, čím jednodušeji, tím uvěřitelněji a hypnotizujme tedy.

 

Velmi uspokojivé dílo. Pro fans Burzum, Aborym a Diabolicum ideální možnost jak znovu propadnout beznaději či strojové tyraně. Bloodline 2003 = neúprosná záležitost na slušné úrovni. I po letech.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky